Moravian Bastards - Střítež u Třebíče 2024

Moravian Bastards jsem viděl osmkrát a další shledání nastalo právě 4.10.2024 i přesto, že proti němu vytasilo Brno hned tři zajímavé koncerty, které proběhly v rámci festivalu BATCH. "AMELIE SIBA a KAROLÍNA BERANOVÁ v Alterně" se dalo překosunout (obě slečny jsem viděl nedávno), "HOLOCAUSTS (IL) | TRIGGER (DE) | THE PUBLIC (SK) | JAKUBYSKO (SK) | LILIXELBE na Sibiři" taktéž (část lineupu se shodovala s plánovaným sobotním koncertem), ale "HEIDEN | POSTCARDS FROM ARKHAM | EMBRACE THE DARKNESS | THE CORONA LANTERN na Melodce" to byla akce pro doomaře jako dělaná... Jenže Moravian Bastards zamířili přímo do mé rodné vesnice a navíc na Country golf club kam s kamarády občas zajdeme na pivo. A tak zde vlastně nebylo o čem přemýšlet a já zvolil deváté shledání s "bastardy".

Na Country golf club se pravidelně pořádají country koncerty, které jsem již nejednou zaslechl, či dokonce shlédl. Daný styl je pro mne stravitelný, ale není nečím co bych vyhledával. O to více mne potěšilo, že zde mohli zahrát právě Moravian Bastards aneb Celtic punk/rock kometa, která bere útokem nejen okres, nejen kraj, ale vlastně takřka celou naši republiku (již hráli i na Slovensku). Tuto partu mohu upřímně považovat za kamarády/známé, což však nikterak neovlivňuje mé zalíbení v jejich muzice. Ostatně již delší čas sem tam hltám žánrově spřízněné kapely jako Dropkick Murphys, The Rumjacks, Fiddler's Green, Flogging Molly, The Real McKenzies a mnohá další světová jména. I v "českém rybníčku" se najde nejdna skvělá kapela jako Budweis drunken bastards, Cheers!, Pipes and Pints (žánrově lehce bokem), Pirates of the Pubs, či právě Moravian Bastards... Aneb tento skočný a pohodový styl mi sedí a to zvláště k posezení v příjemné hospůdce.

Na koncert jsme dorazily s předstihem, abychom pokecaly s kapelou a daly pivo než dorazí ostatní fandové, kteří kompletně obsadili zdejší prostory na sezení (předem rezervováno). Poté již kapela vyrazila zvučit k čemuž využívali vlastní skladbu "The Ram Run Away". Kolem 20:30 již začalo znít tradiční intro, které obstarává cover "Dropkick Murphys - The Lonesome Boatman" po kterém již zněly již "bastardí songy" a to  "Slivovitz", "Barrels Of Whisky", "Lepší nebudem" a "Courage And The Pipe". Tato série se velmi povedla a překvapivě chválím i solidní zvuk, ač prý v zadní polovině sálu nebyl moc dobrý i skrze hojné klábosení u různých stolů. I přes tento koncerntí neduh (klábosení) se veškeré osazenstvo bavilo a mile rádo se pustilo do tleskání, či dokonce halekání částí jednotlivých skladeb. Největším kladem bylo, že se bavila jak část fandů kapely, tak ta část osazenstva co sem jezdí na country, a najednou dostala Moravian Bastards. I po krátké přestávce kapele vše ladilo, což potvrdily songy "Captain in the jail", "Lonely Boozer", "Maria" a "Mám". Právě poslední song jsem dlouhodobě pasoval na koncovku setu, mimo setlist a podobě, ale i tentokrát mi vlastně do toho setlistu skvěle zapadl vazbou na song "Maria". I "country fandové" daný song ocenili a byl pro ně vrcholem tohoto setu i přes vtipný výpadek slov u Aničky, kterou tak občas musel nahradit Kuba. Ten byl po celý set kapánek utaženější, ale dalo se to což potvrdily i další songy "Fill The Glasses" (s věnováním od bubeníka Michala jeho ženě Anetě), "Outside Pub Drinkin´ Laws", "I Will drink" a historická "1746". Takřka na všechny skladby se minimálně tleskalo do rytmu a to ani nemusím psát o stále hlasitějším potlesku. Posléze byl oznámen konec setu (kolem 22:30), ale logicky nastaly i přídavky jimiž byly "Dropkick Murphys - The Boys Are Back" a ideální závěrečný song "Farewell". Avšak ani toto kvalitní duo fandům nestačilo a tak dostali ještě další bonus jímž byla znovu přehraná skladba "Barrels Of Whisky".
Celý set hodnotím vysoko, ač v kontextu ohlasů nebyl zrovna nejlepší zvuk, kdy jde o to že zdejší prostor není připraven na repráky a vůbec podobné kapely. Avšak co není může být a třeba příště to bude ještě vychytanější. Mimo jiné mne potěšilo, že Frenk je již skoro v pořádku (achilovka), ale naopak Anička chodila za pomoci berlí.

Koncert skončil k 23h, ale my v hospůdce poseděly až k 00:30 než odjížděly poslední "zbytky" kapely a i my se tak vydaly k domovu. Takto pozdní koncovku jsem neočekával, ale jednoznačně to za to stálo, ač jsem měl před sebou pracovní sobotu (od rána) na kterou navázala akce "Krátký, rychlý a hlasitý" až ve Žďáře nad Sázavou (report co nevidět).