Drom & Láje - Jihlava 2023

SILO Jihlava mělo pořádat jak nedávný koncert "Endform (CAN) & Kronstadt (CZ)", tak tento koncert v jehož čele stáli mí oblíbenci Drom. Obě akce se skrze "lidské kapacity" přesunuly na Café Etage a já za to mohu jen a pouze děkovat. I tak jsem se obával návštěvnost, protože proti Drom v Jihlavě probíhal "Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 2023", který mohl pár fandů "odvát", ale zároveň mohl pár kolemjdoucích nalákat. Zároveň proti této akci byla ve Žďáře nad Sázavou vynikající akce "KRÁTKÝ, RYCHLÝ A HLASITÝ č. 20" kam se chystala většina mých kamarádů a i mnoho fandů co na Etage chodí skoro pokaždé. Obě akce byl žánrově odlišné, ale běžní návštěvníci Etage poslouchají obojí a tak byly obavy na místě. Sám jsem navíc zvažoval i Třebíčské koncerty a to Jamaron na Béčku (Třebíč) a Vypsaná fixa na Roxy (Třebíč). A jako bonus jsem byl "lámán" na Metalstorm 2023... Tudíž velmi nabitý den, ale já si vybral Jihlavský koncert.

Po příjezdu do Jihlavy jsem vyrazil na tradiční předsraz do BeerTime, kde jsem ochutnal dvě pivka. První bylo Belgické pivo "F.Boon - Kriek Boon Sélection" (6,5%), které bylo na mne dosti kyselé, ale za ochutnání stálo. Druhým kousek byl "Libertas - Bohemian strong" (ležák, 14ka, 5,9%), který mi již sedl o poznání více. Avšak to se již blížila 20h a bylo nutné se přesunout na Etage.
Po příchodu mne velmi překvapila hojná účast, kdy zde mohlo stát kolem 40 lidí a to včetně dětí a mnoha návštěvníků filmového festivalu. Z tohoto nadočekávání vysokého počtu lidí jsem však znal (alespoň od vidění) asi 6 lidí, tudíž se bezezbytku naplnily mé předtuchy z úvodu reportu. Nebýt filmového festivalu, tak jsme zde stály v sotva 20ti lidech.


/// Láje ( Stoner/Heavy metal, post-metal / Jihlava )
Jako první nastoupila místní stálice Láje, která za svoji kariéru stihla žánrový přerod z řekněme alternative/stoner rock/metalu s ženským vokálem do čistě instrumentální formy, která až koketovala s post rockem/metalem. Obě polohy byly vysoce kvalitní, ač osobně mi více seděla poloha se Zinou "na vokálu". Avšak v lednu 2022 kapelu opustil kytarista Marian, který se podílel na albu "Vracíme se za světlem" (instrumentální poloha kapely). Náhradu sehnala kapela již v srpnu 2022 a tou se stal kytarista Góďa (ex Ratpack). V té době měla kapela již skoro hotové album "Tančíme v ohni", které má navazovat na "lesní příběh" a tudíž by mělo být bližší "éře se Zinou". K tomu byl potřeba i zpěv, kterého se chopil kapelní basák. Dané album jsem do koncertu nikde nenalez a tak jsem nevěděl co od chlapů očekávat.
Již první tóny ukázaly, že kapela chce hrát tvrději jak v minulosti a k tomu uzpůsobila i vokál, který byl dosti hrubý (převážně basák + občas nový kytarista). Avšak právě vokál byl pro mne záporem, protože mnohdy moc "tlačil na pilu" což v kombinaci s tvrdostí setu způsobilo ztrátu emocí a řekl bych až ducha Láje. Faktorem určitě bylo i to, že při zdejším zvuku skoro nešlo rozumět jednotlivým textům, ale výsledek byl prostě tvrdý a takový "tuctový". Nedokázal jsem v jejich setu rozpoznat prvky co mne táhly k Láje, ač dle diskuze s Marianem tam jednoznačně jsou jak v textech, tak v hudbě. Mě osobně to však celé přišlo řekněme chladnější a takové až nevyzrálé. Tento pocit umocnili i mnohdy takové až rozjařenější riffy, které měnily post metalovou hutnost kamsi jinam.
Ve finále to nebyl špatný koncert, ale za mne je třeba ještě mnoho práce, aby se kapela dostala na úroveň české špičky po bok Drom, Nuummite, Lvmen, či třeba Lambda (Λ). Tyto kapely umí hrát tvrdě, rozmanitě, ale zároveň umí vytváře příběh a emoce. K těmto aspektům Láje směřují, ale tak nějak "znovu objevují kolo", protože na první desce většinu těchto aspektů měli. Nadále tedy budu více vzpomínat jak na sety se Zinou (naposledy 2017 v Jihlavě), či ty s Marianem (naposledy Summer Moshpit Párty v roce 2020).
P.S.: Velmi mne potěšilo, že jak Zina, tak Marian tento set absolvovali a podpořili "svoji kapelu".

/// Drom ( Post-metal/sludge/dark hardcore / Liberec )
Drom hrají teprve od roku 2010, ale již se etablovaly jako přední tuzemská post metal/hc kapela. Zdejší setkání bylo již mé šesté (naposledy zde v květnu) a každé z nich bylo nezapomenutelné. Jedná se zde o tvrdou, ale zároveň velmi emotivní a rozmanitou hudbu, kterou ještě dál posouvá textová stránka.
Zdejší set otevřela pecka "Cesta, která nevede domů" (snad se nepletu) na kterou navázaly skladby jako "Tady bůh není!" (asi vrchol setu kdy mne naskočila "husí kůže" po celém těle), "339" či "V tanci světel". Mnoho dalších songů jsem notoricky znal, ale jejich přesnou identifikaci mi hatil nepříliš ideální zvuk. Kapela se však s touto nedokonalostí popasovala náramně a tak šlo pozorovat širokou škálu prožitků této hudby u různých fandů v klubu (tu zavřené oči, tu pohupování do rytmu, tu headbanging). Tento zážitek dokreslovaly i drobné prvky jako omotávky na paličkách bubeníka, či to že chlapi mezi skladbami skoro nemluvily čímž gradovali zážitek a ucelili celý setlist. Kolem 21:45 kapela oznámila poslední song z kterého se nakonec stala dvojice songů která skončila k 22h.
Set to byl opravdu úžasný, ač měl dvě vady. První byl ne zcela ideální zvuk a druhou návštěvnost. Na Láje dorazilo kolem 40 lidí, ale na Drom jich zde bylo něco přes 20. Očekávám, že faktorem byl zmíněný "Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 2023" na který se nejspíše daní fandové vrátili.

Po koncertě jsem se ještě zdržel na pár vět se zpěvákem Drom a hlavně kamarády. Tím pádem jsem absolvoval část "techno afterparty", ač tento styl nemám v lásce. Z "elektro kapel" sem tam ujedu na Fatboy Slim, Kosheen, Moby, či Paul Haslinger, ale tím končím. Zde to však bylo primárně o technu a já bych příště preferoval after klidně reprodukovanou hudbou bližší dané akci. Každopádně na nadšení z koncertů neměla tato hudba žádný negativní efekt.