Bosch Svařák 2023

Pohled na soupisku této akce mne vůbec nezaujal, ale i tak jsem na ni vyrazil skrze její termín, který byl kompatibilní s koncertem "Łūt + Všetuly sfinx" v Café Etage. A tak jsem vyrazil o něco dříve z práce, abych stihl samotnou cestu, ubytování a první poklindný svařák než na stage začnou hrát Oči. Logicky mne příliš nepotěšily teploty, které se pohybovaly lehce pod bodem mrazu, ale za pomocí nějakého toho svařáku se daly "přežít".

/// Oči ( Rock / Jihlava )
První shlédnutou kapelou byly Oči, které hrají tradiční rock od roku 2017, kdy vznikly z autorského projektu Mirka Palečka. Koncertují převážně v okolí Jihlavy, ač si již odskočili i do Prahy, či Brna. Letos jsem je mohl vidět v rámci "Polanka summer fest 2023", ale jejich páteční slot v 15:45 se neslučoval s koncovkou v práci a následující logistikou. A tak má premiéra nastala až na této akci v jejich rodné Jihlavě.
Na kapelu dorazilo odhadem 150 lidí, kteří na ni upínaly své pohledy a odhadem dalších klidně 300, kteří se primárně věnovali svařáku/bruslení/focení a podobně... Kapela mne zaujala na první pohled hojným využíváním houslí (Jan Molák) a piana/kláves (Kateřina Kameníková), ale také svojí pohodovostí. Až jsem si ani nevšiml, že jim absentoval kytarista jehož elektrická kytara prý měla problémy se zdejší zimou. Kapela i tak zahrála hned několik skladeb, které si pamatuji z předposlechu a to "Světlo", "Klaun", "Víc nehledám", či "Okamžik". Ze skladeb sálala velká pohoda a šlo rázem pozorovat nejednoho fanouška/fanynku jak se vlní do poklidných rytmů, které zlepšovaly i velmi povedené texty. Logicky se zde jedná o stokrát obehrané rockové postupy, kdy by šlo kapelu hanlivě označit za "lepší zábavovku s vlastní tvorbou", ale zde to překvapivě fungovalo. Velkým faktorem je jednoznačně houslista Jan Molák, který pochází z Mikulova a také pianistka Kateřina Kameníková. Oba jejich nástroje dodávají to "něco navíc" co z kapelu sune výš.
Suma sumárum se jednalo o velmi příjemný set, který mne mile překvapil asi jako kapela Hodiny na zmíněném "Polanka summer fest 2023".

/// Pokáč ( Folk/pop / Praha )
Co-headlinerem dnešního dne byl písničkář Pokáč, který hraje teprve od roku 2009, ale již se stihl stát pojmem na tuzemské popové scéně. Pokáč hraje sólo a tak i jeho zvuk působí jinak než zbytek tuzemské scény (pomíjím Voxela) a nejvíce je chválen za své rozmanité a zábavné texty. Ty pojednávají o životě, rodičovství, ale i o alkoholu a muzikant je prokládá vtipnými průpovídkami typu "Tento song byl původně napsán na zakázku pro Alzu do jejich reklamy, ale jak jsem jim ho poslal, tak se zpět již neozvali.". Ze setlistu jsem znal hned několik skladeb, ale vybavuji si leda songy "Co z tebe bude" a závěrečný přídavek "Padá hvězda". Ostatně jednotlivé songy mi velmi splývaly, kdy je jednoduše těžké je všechny odladit a neztratit tu vyklidněnou/táborákovou auru. I proto mne tento set příliš nezaujal, ač u textů jsem se mnohdy pousmál. Avšak plné Jihlavské náměstí (k 1000 lidí odhadem) by se mnou zdá se nesouhlasilo, protože odezva byla velmi hlasitá a lidé vypadali velmi spokojeně.
Za mne tedy prosté "fajn viděl jsem... proč ne".

/// Lenny ( Pop / Praha )
Hlavním jménem večera byla Lenny jejíž jméno roste natolik, že je eviduji i já. Faktorem růstu bude i to, že Lenny je dcerou Lenky Filipové a jejím partnerem je raper Marpo. Každopádně mě jde primárně o hudbu a její "popík" věru není mím "šálkem kávy" a nejspíše i proto jsem po celém Youtube nenalezl song, který bych znal. Z předposlechu mne zaujala skladba "Hell.o", která sice není nikterak úžasná instrumentálně, ale velmi mne v ní zaujal Lenny "chraplák". Od setu jsem tedy moc nečekal, ale když byl čas tak proč se nepodívat.
Začátek koncertu se lehce opozdil a tak započal kolem 19h songem, který celý odehrála Lenny u piána. V následujících skladbách se k němu občas vrátila, ale jinak převážně divoce pobíhala po celé stage a působila u toho naprosto přirozeně a spokojeně. Vše korunovala svým vynikajícím vokálem, který podporovala taková řekněme moderní pop/rocková kapela, které měla ve svém středu i dva členy dechové sekce (včetně pozounu). Celá tato kooperace měla až překvapivě hodně energie, kdy se mi na mysl drali i tuzemští Skyline (či méně "elektro" Skyline).
I přes ucházejí výkon celé kapely jsem se rozhodl v půlce akci opustit a vyrazit dříve na následující akci v Café Etage. A tak vím jen z doslechu, že se závěrečnou skladbou stala skladba "Hell.o".

Suma sumárum to nebyla nikterak pamětihodná událost, ale když jsem měl cestu do Jihlavy a bylo to zdarma, tak proč se nepodívat. Alespoň jsem si potvrdil proč poslouchám co poslouchám a proč jsem se tak těšil na Café Etage a to set mých oblíbených Łūt.