Vážky Fšem: Local Blood (LT) / Acid Row / Koonda holaa

Po letech strádání se Třebíčská undergroundová scéna vcelku rozjela (Art Rock bistro U Lípy, Na Béčku, občas Honkyponk cafe) a teď se do ní zdá se znovu zapojuje tradiční lokál "Na Staré radnici". V čele tohoto legendárního místa stála provozní Iveta, která se však v listopadu 2022 rozhodla po 12ti letech skončit což šlo akceptovat, ač to zamrzelo. Naštěstí začátkem letošního roku tato nejstarší Třebíčská hospoda povstala z popela a úvodní koncert proběhl právě v pátek 4.5.2024.
Původně jsem měl na tento den jiné plány, ale již pohled na zdejší kapely překlopil misky vah ve prospěch této akce. Do "klubu" jsem dorazil něco málo před 20h a již první pohled do interiéru ukázal poměrně velké změny. Zmizelo mnoho tradičních ozdob (klikaté ozdobné potrubí na stropě, akvárium atd..), které si mohli fandové na konci předchozí etapy odkoupit. Naopak se zde vymalovalo do bílé barvy a využila se velmi pohledná retro světla, tudíž Radnice lehce zvětšila vnitřní prostor, ale nadále zůstala klasickou undergroundovou hospodou a to je jen dobře.

/// Local Blood ( Post punk / Litva )
Celý večírek otevřela Litevská kapela Local Blood, která vyrazila na své první turné po střední Evropě jenž čítalo devět zastávek (Polsko, Česko, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Litva). Takto daleké cesty (jejich rodný Vilnius je od Třebíče vzdálen asi 1100km) kapela absolvovala skrze propagaci jejich nového alba "Loverman" (13.11.2023). Samotnou kapelu jsem do zdejšího potvrzení neznal a tak jsem se pustil do poslechu jejich nové placky, která má pojednávat o Litvě v 90-tých letech, gangsterech a nezávislosti. I z toho možná pramenil občasný "kovbojský" závan kombinovaný s divokostí až se mi na mysl drali Dánové Sons of Death Valley. Vůči nim jsou Local Blood "měkčí", ale i tak jsou dostatečně tvrdou kapelou aby si v minulosti zahráli na největším Litevském "tvrdém" festivalu Devilstone (čest jeho památce).
Svůj set chlapi odpálili kolem 20:45 a úvodní intro bylo opravdu hodně "ohulené" až na lidech lehce vybrovalo oblečení a pro uši to taktéž nebylo to pravé. Tomuto až noisovému vstupu se postavilo odhadem 40-50 lidí, což je velmi solidní účast, která navíc v průběhu večera rostla. Následující song byl nadále hutný, ale hlavně měl již naprosto parádní zvuk o který se staral místní zvukař (Kadrnožka) ve spolupráci s kapelním zvukařem. Samotný setlist hojně čerpal z nového alba "Loverman", ale po asi půlku setu zněly i starší kusy z alb, které však nemám naposlouchané. Každopádně ať chlapi hráli z jakéhokoliv alba, tak to byla odzbrojující paráda, které dominoval zpěvákův vokál. Jeho zabarvení bylo temné, hypnotické a hlavně "nakřáplé", což perfektně pasovalo k pomalejším i ostřejším skladbám. Osobně jsem si o něco více hověl v těch tvrdších polohách, které mnohdy nebyly daleko ani od mé nejoblíbenější Litevské kapely Erdve. I fandové se velmi bavili až soukromým poskakováním, které hraničilo s pogem a tak nebylo překvapením, že kapela zahrála i přídavek. Tím byla zdá se nová věc "Lovesong", která je z počátku až příliš "elektro", ale ve finále je hodně zajímavou skočnou peckou, která dala možnost si naposledy zaskotačit.
Celkově se jednalo o výborný darkwave/post-punk set, který notně předčil má řekněme nadprůměrná očekávání. Nezbývá než chlapům zpětně poděkovat, že nás navštívili a stali se tak mojí první shlédnutou Litevskou kapelou. Tou měli být Aortes (ex-Autism) a zmínění Erdve, kteří hráli nedávno v Hradci Králové, ale tehdy mne bohužel nesedl termín.
P.S.: Zajímavé bylo, že byla kapela oblečena jako do divadla (košile, saka) a zároveň, že nebyla až tak pohybově divoká. Zvláště basák mi svými pohyby připomněl basáka z The Interrupters.

/// Acid Row ( Psychedelic Doom Rock / Stoner Rock / Praha )
Hlavním tahákem tohoto večera byli Pražští Plzeňáci Acid Row, kteří "táhnout svoji káru" již od roku 2009. Za těch 15 let na scéně stihli vydat hned tři alba, kdy tím posledním je "Poisoned Mind" (15.3.2024). O tomto albu bylo napsáno mnoho pozitivních recenzí, které jej hodnotí jako doposud nejlepší kapelní album. Osobně jsem se do tohoto alba dostával poměrně složitě (čistší zvuk, lehce méně psychedelie atd...), ale to se naštěstí postupně začalo měnit až se to rovnou celé zlomilo v Brně na koncertě Sweet Leaf Night. Tamní set mne zcela pohltil a bylo mi jedno zda kapela hrála mé oblíbené staré kusy, či věci z nové placky. Ostatně přesně tak jsem to měl i s řekněme žánrově příbuznou partou Godsleep a jejich poslední plackou "Lies to Survive".
Zdejší akci chlapi podpořili od samého začátku až po závěrečnou afterparty a také na nich šlo vidět merch/nášivky žánrových model jako Red Fang, Dopelord, Monolord, či Truckfighters. Ostatně jako kapela si již zahráli s mnoha podobně velkými kapelami jako Bongzilla, Stoned Jesus, Clutch, Sasquatch, Weedpecker, Dopethrone, Dopelord, Ecstatic Vision, či 1000mods... Tato shledání proběhla v mnoha Evropských státech, což jen potvrzuje jak jméno Acid Row roste. A možná i proto na jejich set dorazilo ještě pár dalších fandů, kteří zvýšili "počítadlo účasti" kamsi k velmi solidnímu číslu 60. Samotný set započal v 22:15 a dostal do vínku opětovně výborný zvuk a stále gradující atmosféru. Lidé byli nadšení již z Local Blood a teď se do nich valil psychedelický doom rock s tou pravou hippies náladou, která se nebojí sáhnout i na punkové linky. Hned z kraje této párty zazněly i věci z nového alba jako například "Black Blizzard", či klipovka "Secret of Flying" na což kapela navázala jejich lovesongem, který prý musí mí každá pravá rocková kapela. Tato pecka byla pojatá primárně instrumentálně a dala tak vyniknout psychedelii starších kapelních skladeb (bohužel nemám název této pecky). Následoval další song, který kapela označila za "Dancing Queen", ale jednalo se zdá se o song "Devil's Dance Floor", který rozhoupal snad každého v sále a nebylo tak divu, že došlo i na přídavek. Ten pohupování ještě zintenzivnil až se opět schylovalo k pogu, kde by stačil jeden lehký "hit" a již by to jelo. Tuto kratochvíli jsem si pro tento den plánoval odpustit a tak chválím i to, že k ní bylo blízko.
Celkově se jednalo o asi jejich nejlepší set, který jsem doposud viděl. Sice mám informace, že 7.5. ve Slavonicích "v Baráku" to bude ještě lepší, ale v týdnu oželím koncert v 60km vzdáleném městě.
P.S.: Kapela ráda hlásá, že jezdí "zkurvit večírky", ale za mne se jí tento plán opět nesplnil a to je jen dobře. Ještě jednou dík.

/// Koonda holaa ( country/psychedelic/blues / Mnichovský Týnec )
Na samotný závěr nastoupil Kamil alias Koonda holaa, který pochází až z dalekého Mnichovského Týnce (někde se uvádí Teplice), tudíž do Třebíče to má asi 250km. I přes tuto nemalou vzdálenost zde koncertuje velmi často skrze jeho hluboká přátelství s mnoha zdejšími obyvateli. Ostatně cestování Kamilovi není cizí, protože běžně odehraje kolem 80 koncertů za rok napříč celou Evropou a sem tam si odskočí i do USA.
Kamil strávil takřka půlku svého života ve Francii a Mohavské poušti (ročník 1969 a 30let strávil v těchto lokalitách), což se projevilo do jeho velmi osobité muziky, která je pestrou paletou blues, country a psychedelie. Svůj zdejší set započal až kolem půlnoci, což znamenalo již solidní "hodinovou sekeru", která však nikomu nevadila, protože i na jeho set v klubu zůstalo až 60 lidí. Mezi nimi nechyběli ani členové Acid Row, kteří Kamila viděli zdá se poprvé, protože z na nich šlo pozorovat to překvapení, nadšení i okukování jak to ten chlápek jenom dělá. Celý set působí naprosto precizně, osobitě, čistě a technicky vytříbeně. K tomu když se dodá textová stránka, která je sama o sobě "haluz" tak máme opravdu nevšední zážitek, který utáhne "pouhý" jeden chlapík s kytarou. Osobně jsem se celým setem nechal unášet až jsem byl překvapený, že zazněla přídavková klipovka "Čas" a nám všem se již nachýlil čas konce. Ten nastal něco před 01:00 a po něm šlo vidět mnoho usmívajících se tváří, kterým se nechtělo opouštět toto místo a chtěli nadále nasávat tuto úžasnou atmosféru...
Za mne zde Koonda holaa zahrál asi svůj nejlepší se, který jsem od něj viděl. Poslední shledání proběhlo loni v červnu na Honkyponk cafe v rámci Zámostí a já doufám, že i letos ho sem chlapi pozvou. K aktuálně "potvrzeným" (neofiko informace) Brňákům Band of Heysek by Kamil skvěle pasoval... nu uvidíme.

Co závěrem? Od této akce jsem čekal hodně, ale od každé kapely jsem dostal ještě o něco víc, od prostoru taktéž a nakonec jsem zde měl i hodně známých/kamarádů, což potěšilo taktéž. No prostě opětovně legendární večírek na radnici. Vítej zpět na mapě radnice!