St. Patrick´s Day na starém Béčku 2023

Když někde v okolí hrají Moravian Bastards, tak vždy rád dorazím. A naštěstí i tentokrát mi to termínově sedlo a mohl jsem si tak užít svojí první oslavu dne Svatého Patrika. Proti ní neměli šanci ani moji oblíbení Horkýže slíže, kteří hráli ve stejný den na Roxy. Stejně jako oslava dne Svatého Patrika v mém oblíbeném "Lucky's - Original Irish Pub". Obě akce si byly žánrově blízké a určitě si navzájem ubraly nějaké ty fandy, ale najít termín co by vyhovoval všem je takřka nadlidský úkol.
Zvláště je škoda střetu s "Lucky's - Original Irish Pub", protože s Lukášem mají pořádající Bastardi dobré vztahy a i plánovali zdejší oslavu společně s ním, ale nakonec z toho byly akce dvě. Každopádně jejich vztahy jsou nadále kladné, protože zde točený Guinness byl právě z "Lucky's - Original Irish Pub".
Další věcí co mne potěšila byla volba prostoru. Z tohoto objektu se Béčko muselo nuceně přesunout jinam, ale naštěstí se zde sem tam koná nějaký ten koncert. Člověku se tak rázem vybaví vzpomínky na celou řadu skvělých akcí a zároveň na něj dýchne taková ta pravá klubová atmoška.

/// Amarylis ( Irish music / Třebíč )
Jako první šla vyloženě domácí kapela Amarylis, která o den dříve hrála na výše zmiňovaném "Lucky's - Original Irish Pub". Tato kapela nehraje vlastní tvorbu, ale naprosto skvěle přehrává tradiční Irské lidové písně, což pasuje ke svátku Svatého Patrika. A i jako první kapela večera to byla skvělá volba, protože zbylé dvě kapely pojímají "irskou hudbu" přeci jen divočeji. Což nikterak nesnižuje kvality této Třebíčko-VelMezské kapely, která dokáže vykouzlit opravdu vyklidněnou atmosféru, což si nadále pamatuji z mého doposud jediného setkání na Tichém náměstí v Třebíči (srpen 2019). Ostatně jsem na ně chtěl vyrazit na akci "Vánoční náměstí Třebíč 2022", ale tam jsem nedorazil jak skrze zimu, tak hlavně dosti nejasný program, kdy jsem nechtěl stát v zimě řekněme 2 hodiny, abych Amarylis viděl. Zároveň je míjím i na jejich častých koncertech v "Lucky's - Original Irish Pub", kde je zase faktor malého prostoru, což mi moc nesedí ač jejich hudba k této hospůdce pasuje.
Zdejší set potvrdil vše výše zmíněné i přes personální změny v kapele. Vůči zmíněnému koncertu v roce 2019 mi přijde, že zůstali pouze 4 členové, což je dost velká změna. Avšak důležité je, že výsledný zvuk i náladu to nijak nepoškodilo. Ostatně právě ta nálada a pohoda z kapely čišela a podpořila ji i celá řada úsměvů (zvláště u pohledných zpěvaček) a radosti. Kapelu podpořil i velmi povedený zvuk a odhadem velmi slušných 70 fandů. Ti si poslechly celou řadu známých skladeb jako "Drunken Sailer", "Hayley Westenra - Summer Fly" (snad to bylo od ní), "František Nedvěd - Královna z Dundrum Bay", "John Denver - Take Me Home, Country Roads", "Amy Macdonald - This Is The Life", či dokonce "Metallica - Whiskey in the Jar". Prostě široký repertoár, který bavil jak samotným provedením skladeb, tak i tím jak se členové kapely střídali u mnoha nástrojů. Mezi nimi absentovali bicí, které nahradil Cajón (dřevěná bedna na které bubeník sedí), ale zazněla i harmonika, flétna, či housle. Fandové se bavili až tak, že hrubo v půlce setu se v předních řadách rozjeli až "Irské hopsací tance", které vedli členové kapely Foggy Dude. Zábavný to pohled, který jen podtrhl velmi kvalitní set, který předčil má očekávání.

/// Moravian Bastards ( Celtic punk-rock / Vysočina )
Bastardi byli pro celou partu hlavním lákadlem celé této oslavy, ač jsou zdá se služebně nejmladší kapelou této akce. Bastardi vznikli teprve v roce 2020, ale ve svém středu mají muzikanty, kteří ve svých "CVčkách" mají kapely jako Endless Melody, Bod varu, Vjetef, Puls, či Pefr Jam. k tomu když si člověk přidá kvalitní muziku, která v republice není nějak moc rozšířená, tak rázem není problém sdílet pódia s velkými kapelami napříč republikou. Bastardi si tak již zahráli před žánrovými pojmy jako The Cloverhearts a The O'Reillys and the Paddyhats, a co víc tak v srpnu v Praze předskočí Švédům Sir Reg... Kdo ví třeba za pár let budou sdílet pódia s legendami typu The Real McKenzies, Ferocious Dog, Fiddler's Green, The Rumjacks, či dokonce jejich modlami Dropkick Murphys. Cesta to bude opravdu dlouhá, ale i koncert s The O'Reillys and the Paddyhats by nikdo pár let zpátky nečekal, tak proč nesnít i dál.
Zdejší set odpálili něco po 22h a tak již vznikla asi 40 minutová "sekera", ale v sobotu nikdo nikam nespěchá, tudíž žádný problém. Jako první věc šel tradiční cover od legendárních Dropkick Murphys a to "The Lonesome Boatman". Na ten navázal další cover této obrovské kapely a to "The Boys Are Back", který již rozjel velmi solidní pogo kterého se účasnilo kolem 20 fandů. Ostatně fandů dorazilo opravdu hodně a prostor byl tak akorát zaplněn, že se člověk nemačkal, ale lidí zde mohla být klidně stovka. Ti po coverech dostali již plnou dávku Bastardích věcí jako "María", "Lepší nebudem", "I Will Drink", "Slivovitz", či "Fill The Glasses". Dropkick Murphyes se do setlistu ještě jednou vrátili s peckou "The Dirty Glass". Zazněla i nová skladba, která měla pojednávat o jakémsi beranovi, který utekl, ale název si nepamatuji. Jako přídavek zazněla čerstvá klipovka "Farewell", která měla premiéru teprve před týdnem. Tudíž výborný setlist, který neměl žádnou mezeru a nelze se divit, že kotel nepřestával pogovat a fandové křičet a tleskat. I zvuk byl po celý set výborný a jen se potvrzuje, že syn akordeonisty Miloše má před sebou solidní zvukařskou budoucnost (zvuk byl výborný celý večer i když zvučili "Audio Agency" což je u nich pravidlem). Celkově jsem se opět velmi bavil a tento set bych označil za asi ten nejlepší jaký jsem od nich viděl. Ostatně poslední setkání na SPINu bylo sice fajn, ale SPIN není ideální prostor pro koncerty, ale "staré béčko" je prostě pravý klub.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že novější bubeník do kapely skvěle zapadl a nadále zde ještě působí kytarista Vašek. Ten má od ledna tohoto roku odcházet, ale zatím se zdá se nesehnala náhrada. O to větší respekt, že v kapele nadále pokračuje a že tuto partu nenechal na holičkách.

/// Foggy Dude ( Folk punk / Praha )
I dle rozhovorů s "Bastardy" šla jako poslední nejvýznamější a zároveň nejlepší kapela celého večera. Tou byli Foggy Dude, kteří vznikli jako studentská kapela party přátel na ČVUT. Nepodařilo se mi dohledat jaký to byl rok, ale vsázím si na rok 2018. Od té doby odehráli mnoho koncertů, kdy si zahráli i před Australany The Cloverhearts. Na dané akci se potkali i s Bastardy a obě kapely zdá se pojí pevné přátelské pouto, což potvrzuje i včerejší koncert v Českých Budějovicích (na tamní oslavě Sv. Patrika), kde hráli bok po boku.
Předposlech kapely na jejich Bandzone mne bavil, ale vyloženě jsem z něj "neuchcával". Zvukovka mne zaujala minimálně tím, že se rozezpívávali na "Alestorm - Drink" aneb text, který sem jednoznačně zapadá viz "We are here to drink your beer. And steal your rum at a point of a gun.". Avšak to co nastalo, když spustili svůj set mne ani nenapadlo. Z pódia se začala valit vlna energie, vysokého nasazení a to i s ohledem na to, že tato 7 členná parta sotva vešla na zdejší pódium. Až jsem se nestačil divit jaká to byla paráda a i kotel se neostýchal. Zahráli dokonce i "čardáš", který mi vnukl myšlenky, že mi zvuk kapely přijde právě takový "Irsko-Maďarský". Kapela ve svém středu má 2-3 Rusy (teď přesně nevím), al žádného Maďara tak ani nevím odkud tam ty vlivy cítím. Každopádně živě to byla nádhera, kterou i tentokrát podržel výborný zvuk. Škoda jen, že jejich pozdější start již odvál nějaké ty fandy a tak nás zde stálo odhadem 60. "Přeživší" však dokázali kapelu mohutně podporovat jak kdyby zde bylo plno.
Jednoduše výborný koncert, který rozcupoval má průměrná očekávání a nezbývá než se těšit na nějaké další setkání.

Tato povedená akce skončila k 1h ráno, což byl zcela optimální čas na to dopít poslední pivo a začít shánět taxi k domovu.
Za celý večer jsem zaslechl jedinou výtku, že kdo si dal na baru whiskey, tak ji dostal do plastového panáku a ne do whiskovky. Je fakt, že na "irské akci" by to tu whiskey chtělo pořešit trošku lépe. Na stranu druhou "staré Béčko" již není klub. Tudíž zde není žádné sklo, pípy nic, tudíž co si pořadatelé neseženou to tu není. A ve finále nelze myslet na vše.