St. Andrew´s day 2024 (Třebíč)

Zdejší akci pořádali místní Moravian Bastards, kteří hrají Celtic punk/rock jenž čerpá z Irského, ale i Skotského folklóru a tradic. Nejznámějším Irským svátkem je Svatý Patrik, který je celosvětově proslulý a i Bastardi jej hojně slaví (report z letošní Třebíče zde). Pro tentokrát se však oslavoval Skotský svátek Svatého Ondřeje (St. Andrew) dle kterého má samotné Skotsko ve své vlajce "svatoondřejský kříž". Oslavy probíhají vždy 30.listopadu skrze Skotské jídlo (haggis atd..), hudbu (skotské dudy atd..), tanec a v neposlední řadě i popíjení Skotské whisky.
Zdejší oslava byla zaměřena primárně na hudbu, ale whisky se u kapel objevila v podobě láhve Jameson, což je tedy Irská značka, ale netřeba zde lpět na plném dodržení Skotských tradic. Co se však dodržet mělo byla návštěvnost, která na Patrikovi atakovala 150 lidí, ale na Ondřeje zde mohlo být jen asi 60 lidí včetně kapel a lidí kolem nich. Proč nastal takový propad je na hlubší zamyšlení, kterým bych nerad natahoval tento report.

/// Foggy Dude ( Folk punk / Praha )
Jako první nastoupili Pražští Foggy Dude, kteří zde předvedli velmi povedený set v rámci oslav dne Svatého Patrika (rok 2023). Od té doby tato početná parta vcelku hojně koncertuje a nadále tak utužuje přátelství z ČVUT, které vedlo k jejich samotnému vzniku.
Od setu jsem měl poměrně vysoká očekávání, i bez předposlechu jejich poslední desky "Fight Saga" (2022), které se mi začaly plnit již od pohledu na stylové oblečení muzikantů, početnost kapely (hned sedm lidí), ale hlavně pohodu jenž sálala ze stage. Hudba samotná byla příkladně skočná až nejednoho fanouška svedla k jakýmsi vtipným "pukrletům". Většina fandů si však ve stoje užívala jednotlivé songy při kterých kapela neměla příliš prostoru, aby mohla přidat nějaký větší pohyb na stage, ale i tak měl set skvělou energii. To potvrdila i čerstvá klipovka "Road to Hell is Paved with Blood, Beer and Whiskey", kterou kapela neopomněla prokládat tu a tam popíjením z připravených držáků na nápoje. Set nadále uháněl v zajímavé kombinaci celtic punku, který se nebál stočil kormidlo až kamsi k "čardášovému rytmu", ale také strhat strunu. Osobně si na setu nejvíce cením až překvapivě kvalitně zahraných bicích, které vytvořily základ pro tento nadmíru skočný a hlavně zábavný set. jediným záporem je tak tristní návštěvnost odhadem třicítky fandů...

/// Moravian Bastards ( Celtic punk-rock / Vysočina )
Jako druzí nastoupili domácí Moravian Bastards, kteří hrají teprve od roku 2020, ale již je lze zařadit mezi důležité tuzemské kapely z vod "Celtic punk/rock". V této škatulce není mnoho kapel, což souvisí i s nepříliš velkou oblibou tohoto stylu, ale jak léta plynou tak se tento styl dostává na výsluní i v naší republice. Nejednou se tak stává, že na koncert dorazí lidé co znají The Real McKenzies, The Rumjacks, Flogging Molly, či třeba Dropkick Murphys a najednou ze stage hraje nějaký ten jejich cover a posléze dokonce podobně zábavná autorská muzika. I na tento koncert dorazilo hned několik fandů, kteří "Bastardy" viděli poprvé a zvláště na nich šlo pozorovat to nadšení a přerod z "kolemjdoucích" na "fanoušky". V naší partii jsme již někteří dosáhly jubilejního desátého shledání (naposledy 4.10.2024 ve Stříteži) a i přes to se zde nadále náramně bavíme, což potvrdil i tento koncert.
V 22:15 se rozeznělo tradiční intro "Dropkick Murphys - The Lonesome Boatman", které sledovala nejvyšší návštěvnost akce, která však dosahovala maximálně šedesáti lidí. V prvních řadách se usadila celá kapela Foggy Dude, která se postupně stala katalyzátorem veškeré fanouškovské odezvy směrem ke kapele a to zvláště poměrně častého poga. K němu se začalo schylovat již v rámci úvodních skladeb "Slivovitz", "Barrels Of Whisky" (kdo chtěl mohl od kapely dostat napít Jamesona), "Lepší nebudem", ale až na "Courage And The Pipe" se to rozjelo ve velkém stylu. Pogovat zde mohla až dvacítka fans, což je na Třebíč opravdu velmi solidní číslo. Dalšími "protancovanými" skladbami byly "Captain in the jail", "Lonely Boozer", či "Maria" na kterou měla dle posledního shledání navázat ploužáková skladba "Mám". Tato skladba si v delších setlistech našla své ideální místo, ale když to pod stage tak pěkně jelo, tak kapela zkušeně zareagovala a rovnou zahrála vypalovačky "Fill The Glasses", "Outside Pub Drinkin´ Laws", "I Will drink" a "1746". Vše uběhlo tak rychle, že najednou bylo něco po 23h a kapela oznámila konec setu na což fandové kontrovali požadavkem na přídavek, kterým se stal další tradiční cover "Dropkick Murphys - The Boys Are Back".
Celý set lze opětovně velmi pochválit i stran zvuku, kde však musím zmínit hůře nazvučenou píšťalu. Její zvuk byl tak výrazný až z něj občas bolely uši, což bylo překvapivé, protože dudy zněly dobře.
Pro letošek Moravian bastards dohráli, ale já se již těším na jedenácté shledání, které zdá se proběhe až 8.3.2025 na St.Patrick´s day opět "na starém Béčku". Rád bych dorazil 17.1.2025 na moji oblíbenou Trumpetku, ale v ten den zvažuji vyrazit do Brna na Metallama night 2025. Těch akcí je prostě moc...

/// Barbar Punk ( Punk/Folk / Brno )
Jako poslední nastoupili Barbar Punk, kteří fungují již od roku 2007 a jednalo se tak o nejstarší kapelu večera. Jejich jméno je poměrně známé zvláště na jižní Moravě skrze jejich "Barbar fest" a hojnou koncertní činnost. I já jsem měl tuto partu několikrát vidět, ale vždy z toho sešlo a i na zdejší set neproběhla příliš hluboká příprava, aneb vzal jsem jej "na punk".
Zvuková zkouška byla protkána slovy "Fuck you very much" a hlavně směsicí snad všech nástrojů a tónů v kterých mne oslovila leda solidní bubenická práce bubeníka, který evokoval Vikinga, či hlavní postavu hry "God of War". Samotný set odstartoval lehce před půlnocí pomocí Horsetových vonných svíček (asi skořice) s kterými obešel celý sál, což však logicky nemělo vliv na hudbu, která nadále jela v jakémsi chaotickém, až nesehraném, stylu do kterého zněly píšťaly a dudy. Hudebně jsem nebyl nadšen, ale co se zábavnosti týče, tak ta tu byla až překvapivě vysoká... Skladby jako "Prazdnej Pytel", či "Dva Mudrci (863)" pobavily, ale i v pauzách proběhla celá řada průpovídek jako "příště bychom rádi hrály s nějakými horšími kapelami... když jsme tak slyšely ty před námi, tak nás sere, že hrajeme hůř... Nejsou tady nějací čuráci co neumí hrát?". U následující klipovky "Valhalla" jsem očekával řekněme solidnější muziku, ale ani zde nešlo o nic převratného. Textově je to v pořádku, ale opět se zde spadává do sotva průměrného pagan/folku, který navíc vyznívá až pózou či recesí. V půlce setu jsem se tak nechal odvést k blízkému stolnímu fotbálku ke kterému jsem kapelu doposlouchal. Zaujalo mne, že proběhla dokonce wall of death, ale neočekávám, že byla nějak početná, protože na začátku setu zde stálo sotva 30 lidí a jen minimum z nich bylo poblíž kapely.
Hodnocení setu je za mne velmi složité, protože kapela ví že nehraje nějak úžasně a dělá si z toho srandu, což je fajn. Na stranu druhou to je i pravda, což ji logicky sráží... Tudíž kvalitativně se zde jedná o řekněme žánrový podprůměr, který však zvedává zábava okolo.
P.S.: Zaujal mne kapelní basák, který měl kolem stojanu navinutou vodní dýmku z které si hojně pokuřoval ať hrál, nebo nehrál. Očekávám, že tam měl pouze tabák, protože se mělo jednat o kapelního řidiče.

Poslední kapela dohrála kolem 1h ráno čímž jsme ukončily hraní fotbálku a vyrazily promrzlou Třebíčí k autu. Akce to byla dle očekávání výborná od zvuku po kapely (u Barbar punk stále váhám), ale ta návštěvnost mne zde zklamala i přes jednotky fandů z Kamenice nad Lipou či Jihlavy/Brna. Proč nastal tak velký propad návštěvnosti vůči dnu Svatého Patrika je na hlubší analýzu termínu, akcí v okolí, známosti kapel atd.. Do toho bych se nerad pouštěl stejně jako do analýzy proč sem o den dříve došla opět pouhá padesátka fandů na Skyline, kteří nadále "frčí" (tam ty faktory byly přeci jen jasnější).