Pipes and Pints - The second Chapter tour

Hodně jsem váhal, zda na tuto akci vyrazím. Mezi odrazující faktory patřily: klub jako takový (běžně horší zvuk + dražší nic moc pivo + diskotékový/neklubový vzhled + sem chodí jiní fandové jak třeba na Béčko) + jsem věděl max o 1 kamarádovi co půjde.
Nakonec se vše změnilo, když se rozhodl jít další kamarád a pak se ozval ještě jeden. Tudíž partie byla a tak nastoupil hlavní faktor proč jít a to, že Pipes and pints mám vcelku rád. Na místě jsem potkal pár dalších známých tak super v tomto ohledu.

Počátek akce samotné dal vzpomenou na předchůdce klubu "Roxy" jménem "klub R", kde byl běžný problém dodržovat otevíračku a lidé museli čumět venku na mrazu a čekat. Zde se na Facebooku uváděla otevíračka v 19:00, na lístku se uvádělo 19:30 a asi hodinu před začátkem akce se objevilo, že otevíračka bude v 20:00. My cílili "dolet" na 19:45 a před klubek mohlo čekat tak 20 lidí. Přesně v 20:00 se dveře otevřeli. Následoval hned druhý problém, kdy v šatně/kase nefungoval internet a tak obsluha nemohla kontrolovat již zakoupené lístky. Což vyřešili ještě dobře, že si prostě lístek nechali a opáskování nebyl problém, takže budiž.

První na řadu šla jediná předkapela večera a to Pražáci jménem MEOW, kteří vznikli teprve v roce 2017. Ti jsou na turné jako oficiální support a to i proto, že jsou s Pipes and pints personálně propojení. V klubu na ně mohlo být odhadem jen 60 lidí, z čehož na place před pódiem mohlo postávat asi 5-10 lidí. I odezva nebyla příliš hlasitá, což je škoda, protože to byl pozitivní a energický set zároveň. Energie sršela hlavně ze zpěváka, který plně využíval stupínků na pódiu různě skákal, či používal "rozkročenou pózu alá Freddie Mercury". Hudebně to bylo také povedené, ač kapela zřetelně odkazovala na celosvětově známé "punk rockové" kapely jako Billy Talent (i vokál mi přišel blízko) sem tam možná i Blink 182 (bubeník mi připomínal pohyby Travise Barkera), či třeba Lostprophets. Každopádně celek nepůsobil jako "cover" těchto kapel, či "vykrádačka". Hudba byla celistvá i s vlastními nápady. Muzikanti zaujali například košilí kapely Misfits, tím jak byli celí pokérovaní, či průpovídkami. Ty se točili hodně v pozitivním duchu. Například žádali fanoušky, kteří mají někoho rádi, tak aby to té osobně řekly ještě dnes, protože zítra může být již pozdě. Zaujal i nápis na jejich bicích (buď byl základ jejich či Pipes and pints) a to "for animals, for planet, for people", či nálepky na odposlechu (snad to byl on) "go vegan" atd...
Celkově jsem spokojen.

Když se blížil začátek Pipes and Pints, tak do klubu přicházelo víc a víc lidí. Bohužel celkové číslo se mohlo zastavit tak na 130 lidech, což je opravdu málo. Když uvážíme, že na Alkehol/Harlej a podobné kapely je na Roxy běžně vyprodáno, což je asi 400 lidí. Člověk si nesedne a lidi pořadatelům "rvou lístky z rukou" klidně za 400kč. A teď dorazí vcelku velká kapela (na české poměry) za 200,-, která má ale mnohem větší jméno v zahraničí (vůči všem kapelám jako Alkehol/Harlej atd.. - nic proti zmiňovaným) a jde na ně jen 130ks lidí? Za mě zklamání, ale chyba určitě není v kapele, či v propagaci koncertu. Holt lidi nedorazily.
Samotnou kapelu jsem viděl pouze 1x a to na Vysočina festu v roce 2016. Tehdy mne bavili a i to byl důvod proč jsem měl v plánu na ně vyrazit. Od roku 2016 nastaly v kapele větší personální změny. Ta hlavní se udála na postu zpěváka, kdy jej opustil Američan Mike (vrátil se do USA a po vzájemné dohodě v kapele skončil). Po této ztrátě kapela asi rok hybernovala a čekala na impuls, který by ji vrátil "na prkna". Tím impulsem se stal irský rodák Travis O´Neill, který se chopil mikrofonu a obsadil tak post zpěváka. Travis je v Třebíči vcelku známá "postavička", protože zde mnohokrát koncertoval s různými muzikanty, ale vždy se jedno žánrově o "country / folk" (reporty zde). Vždy mne tento zpěvák hodně bavil a tak jsem byl plný očekávání jak se popere s punk rockem okořeněným o irské vlivy. Logicky to koření pro rodilého Ira není problém. Každopádně Mike měl hrubší vokál, celá kapela zněla jako "nasraný punk rock". Kapela s Travisem zní melodičtěji a rozmanitěji (nejen na vokálu). Za mě má každý z vokálů něco do sebe. Některé staré pecky by lépe zvládl Mike a naopak nové pecky od Travise také baví. Fandové Pipes se dělý vesměs na 2 poloviny, kdy jedni jsou z Travise nadšeni a jiní uctívají nadále Mika. Na tyto porovnání je vcelku alergický i sám Travis, který říká "To, co se stalo s předchozím zpěvákem, není moje starost. Teď je pro mě důležité, aby fanoušci věděli, že jsem novým zpěvákem kapely já.". Každopádně nejsem zarytý fanda této kapely a tak řeším hlavně to co vidím teď a tady.
Set samotný potvrdil vše výše zmíněné, ale kapele se opět (na Roxy to tak prostě je) nevyhnuly problémy se zvukem. Po celý set byly slyšet velice málo dudy. A to si musíme uvědomit, že právě ony jsou ve skladbách vždy hodně výrazné a hlavně je má kapela jak v logu, tak v názvu (pipes = dudy). I přes tuto zásadní vadu jsem byl zvukově spokojen až mile překvapen. I samotné muzikantské výkony byly super a kapela se nebála chodit mezi lidi kde hráli i zpívali a dokonce rozjeli i "wall of death". Tu jsem opravdu nečekal, ale zúčastnil jsem se zde nebylo o čem. Lidé rozjeli i obstojný kotel o tak 10-15 lidech, ale ten měl problém v tom, že kapela hrála tam pár pomalých, tam pár rychlých a tak lidi měnili tempo tak moc až kotel ustal. I přes absenci kotle se lidé bavily a na tu nižší návštěvu byla reakce publika velmi hlasitá a kladná. Fandy potěšilo, že jim kapela dala i 2 prapory s kapelním logem, které jsou k vidění ve skladbě "Raise our Flag".
Jako přídavky zazněly skladby "A Million Times More" (z nového alba ; prý to je cosi o rebélii Irska) a poté "Until We Die - Heaven and Hell" (z roku 2008). Po koncertě proběhlo mnoho fotek členů kapely s fanoušky a i já si zašel pro společnou za Travisem.

Koncert hodnotím velmi pozitivně, až jsem trošku překvapen jak dobré to bylo.
No prostě kombinace solidního zvuku, nižšího počtu lidí, několika kamarádů/známých a super muziky znamená super zážitek.