Phobocosm & Fuoco Fatuo - "Foreordained Katabasis" European tour MMXXIV - Brno

Při zveřejnění této akce jsem byl přesvědčen, že se zúčastním dokud jsem se nepodíval do kalendáře a nezahlédl termínový střet s Keep It Low Festival v Mnichově. Na daný festival jsem měl opětovně nakoupeny vstupenky, ubytování a tak to vypadalo, že tuto Brněnskou akci budu muset oželet. Avšak začátkem října mi z Keep It Low opadl parťák a skrze to jsem svoji účast zrušil i já. Ono být řekněme čtyři dny sám v Mnichově není "to pravé ořechové" a já tak alespoň mohl vyrazit na zdejší akci do klubu Sibiř. Ten v tento termín "porazil" dvě akce, které bych též chtěl podpořit (ESAZLESA (KŘEST) + DROM (KŘEST) + FDK v Kabinetu Múz / Ida The Young & Drum Honey v Třebíči ), ale jednak nelze být všude a druhak mi nejvíce "šmakují" death/doom metalové akce což byla právě tato zastávka turné "Foreordained Katabasis".

Do Brna jsem vyrazil o něco dříve vlakem, abych se mohl v poklidu ubytovat a zajít si na pivo do mého oblíbeného podniku Schrott. Jenže to mne nenapadlo jak se cesta protáhne... Již od vstupu do vlaku jsem nabral 15 minut zpoždění (výluky) na což se napojila výluka Náměšť nad Oslavou - Brno. Kyvadlový provoz v Rosicích se ještě dal, ale příjezd do Brna po dálnici (nevím proč se nejelo "po staré") znamenal vleklé kolony až po sjezd směr výstaviště. A když už to vypadalo nadějně, tak nezklamalo ani centrum Brna s velmi hustým provozem (faktorem bylo i domácí utkání Komety Brno) aneb do cíle jsem dorazil o 45 minut později a tudíž se Schrott nestíhal. Po ubytování se tedy vyrazilo přímo k Sibiři, kde jsem si venku postál do otevíračky v 18:30 a již hurá pro pivo a okouknout jací fandové dorazili. V tu dobu na sále probíhala zvukovka, kterou překvapivě neměli Hadí mord, ale Fuoco Fatuo. Nejednalo se zde o změnu slotů, ale o předzvučení této Italské kapely díky kterému se začalo hrát v 19:40.

/// Hadí mord ( Death Metal / Brno )
Jako první nastoupila místní parta Hadí mord, která vznikla v roce 2018, ale nepatří mezi hojně koncertující kapely. Ostatně všichni členové jsou vytěžováni v širokém zástupu kapel jako Slať, High Purity, Forgotten Silence, Pačess, The Book, Kandar, Pigsty, Pure, či Sloth ... a to již zdejší členové neúčinkují v Liquid Jesus, Somnus Aeternus, Space Hamster a Mincing Fury. Tento výčet kapel jasně naznačuje, že se zde jedná o výrazné postavy minimálně Brněnské scény a i výsledný produkt tomu odpovídá. Tématicky se kapela věnuje trezorovým filmů, z 60-tých a 70-tých let čímž se zásadně odlišuje od "konkurece". K danému tématu navíc pasuje old school Death metal což potvrzuje i jejich debutové album "Smuteční slavnost" (2022). Od jeho vzniku nastala v kapele jediná změna, kdy ji letos doplnil kytarista Zplenitel (Alex Al Zouri ze Sloth).
Start setu obstarala titulka kapelního debutu a to "Smuteční slavnost", kterou si užívalo pouhých 30 fandů. Tento nevysoký počet se postupně lehce rozrostl, ale bohužel ne o mnoho. Na výkonu kapely to však nebylo znát i skrze kvalitní a zároveň agresivní zvuk v kterém šlo číst jednotlivé nástroje a vcelku solidně rozumět Topiho vokálu. Ten vůči deskám neuváděly "filmové úryvky", ale to nic neměnilo na kvalitě jednotlivých skladeb, které nadále pokračovaly dle jejich pořadí na desce. A tak postupně zazněly "Čest a sláva", "Podezření" (věnováno Bučimu), "Den sedmý, osmá noc" (snad identifikováno dobře), "Noc nevěsty" (takovou skladbu nemají = snad odposlechnuto dobře... v textu šlo o kolektivizaci) a závěrečná "Adelheid" s Německými slovy. Intenzita setu mne v jeho průběhu přesouvala napříč sálem, kdy jsem z centrální pozice nakonec skončil vlevo vepředu a překvapivě tam mi zvuk sedl více jak jinde v sále. Každopádně se zde jednalo o parádní set, který skončil po 30 minutách v 20:10.
P.S.: Kapelní členové zvolili zajímavý mix triček kde šlo shlédnout Impulsealer, Sodom, ale i Messa. Zvláště Messa mne pobavila, protože kdybych jel na Keep It Low, tak bych ji tam opětovně viděl, tudíž dobrá náhoda, že Kuba zvolil právě toto triko.

/// Fuoco Fatuo ( Funeral Doom/Death Metal / Itálie )
Osobní headlinerem byli Italové Fuoco Fatuo, kteří sice hrají teprve od roku 2011, ale za mne patří mezi nejlepší Funeral Doomové kapely. Hudebně nejsou příliš vzdáleni od slovutných Evoken, což dokazuje i jejich poslední album "Obsidian Katabasis" (2021) s nímž absolvovali turné po boku The Ruins of Beverast & Grave Miasma na které navázalo žánrové turné po boku famózních Bell Witch. Co se týče textové stránky, tak kapela pojednává o smrti, izolaci, ale také esoterice. S tím bude souviset i samotný název kapely, který se do angličtiny překládá jako "will-o'-the-wisp", což je česky "bludička".
Kapelní zvukovka před startem celé akce zněla luxusně na což navázala i její ostrá část před samotným setem. Ze zvukovky se netradičně rovnou stal samotný set, který od počátku měl velmi intenzivní zvuk, což potvrdilo i nejedno vibrující fanouškovské triko. Ze zkušeností z předchozího slotu jsem se přemístil na okraj sálu, ale ani tam jsem se upřímně neubránil rozpakům z toho co slyším. Kapela hrála velmi technicky, bubeník byl jak samopal a vůbec celý set byl mnohdy na úrovni rychlého Death Metalu, který jen občas sklouzl k Death/Doom polohám natož k Funeral Doom polohám... Pokud bych kapelu bral za Death Metal, tak její zdejší výkon budu opěvovat, ale na albech hrají luxusní pomalý Funeral doom a na živo takovou palbu? I u psaní tohoto reportu mi zněly alba "Obsidian Katabasis" (2021) a "Backwater" (2017), která jsou doomově táhlá, tklivá a srdceryvná, tudíž opravdu nechápu ten snad 3x zrychlený set. Přímo po setu jsem si říkal, že to mohlo být o přehnaně tvrdém zvuku, či výrazně nazvučeném kopáku, ale kapela zdá se zvolila své nejrychlejší skladby alá "Psychoactive Katabasis" z poslední desky a ty ještě zrychlila a možná i zkrátila... I přesto jsem si v tomto setu našel polohy kam tato parta patří, ale těch nebylo mnoho. A tak jsem byl z tohoto setu rozpolcen, což dokonala koncovka setu, kdy si členové odložili kytary na zem a skrze "krabičky" rozjeli až noisové outro... Ve výsledku jsem jako "doomař" zklamán, ale kdybych je neznal, tak bych si "chrochtal" tak jak ostatní nadšení fanoušci.
Po setu jsem se zastavil ke kapelnímu merchu pro fotku (byl to čekám zpěvák Milo Angeloni) a krátký pokec. Zmínil jsem velmi intenzivní zvuk, ale kapela jej takový preferuje a já raději toto téma více "nepitval". Dále jsem zjistil, že pochází z města Varese kam Doom Metal pasuje, protože tam to není ten klasický obrázek Itálie aneb "moře a slunce". A v neposlední řadě mne zaujalo, že již v půlce turné kapela nedisponovala CD nosiči o které zde měl nejeden fanda zájem.
P.S.: Myslel jsem si, že zde měli Fuoco Fatuo tuzemskou premiéru, ale zpětně jsem dohledal minimálně jejich Pražský set, po boku Dark Buddha Rising, v roce 2018.

/// Phobocosm ( Death Metal / Kanada )
Headlinerem této akce byli Kanaďané Phobocosm, kteří vznikli v roce 2008 a doposud vydali trojici alb z nichž je posledním zářezem "Foreordained" (2023). Hudebně lze tato parta přirovnat k Immolation, Incantation, Dead Congregation, či Ulcerate s tím, že je zde patrný vliv doom metalu. Ten do kapely vnáší kytarista S.D., který působil v dokonalých Towards Darkness. Mimo něj mne v kapele zaujal i druhý kytarista R.M., který hraje v Neuraxis. Výsledkem je tak neotřelý temný Death Metal jak se sluší a patří na kapelu ze specifické Kanadské scény. Z této země snad nepochází žádná unifikovaná/otřepaná metalová kapela...
Samotný set chlapi odpálili v 21:30 a konečně nalákali fans těsně ke stage, ale nadále jich bylo pouze kolem padesátky. Posuv fans vpřed umožnil i staženější zvuk vůči Fuoco Fatuo, který však měl stále dostatek energie a lze jej jednoznačně pochválit. Vše umocnila i samotná muzika, která byla precizním Death metalem obohaceným o úžasnou atmosféru, náznaky Dying Fetus a občasné death/doom polohy. Ukočírovat tuto pestrost není nejsnadnějším úkolem, ale Phobocosm to zvládli s lehkostí. Celý set tak byl špičkovou záležitostí, která si zaslouží pozornost jak fanoušků, tak i festivalů. Pro mnohé je to neokoukané jméno i proto, že v Evropě hráli poprvé před třemi roky v Německu (již jsem zapomněl kde) a letos se tedy vrací teprve podruhé. Zdejší set tak byl pro kapelu premiérovým, ale pro zpěváka E.B. není naše země neznámou, protože zde absolvovat Brutal Assault 2007 na který vzpomíná do dnes. Ostatně s E.B. se dalo skvěle pokecat stejně jako s kytaristou R.M., který mi mimo jiné potvrdil, že Neuraxis jsou nadále "u ledu".
P.S.: Kytarová sekce měla stylově trika Cryptopsy a Lvcifyre.

Poslední koncertní tóny dozněly lehce po 22h, ale většina fans a kapel se přesunula na bar kde se popíjelo a vykládalo až k 1h ráno, kdy byl čas tuto akci ukončit a nasednout na noční svoz. Po našem odchodu se uzavřela i samotná Sibiř a já mohu konstatovat, že se celá akce náramně povedla a to včetně afterparty. Škoda jen slabší účasti, ale na stranu druhou dojely jednotky lidí ze Znojma, Prahy, Pardubic (či někde poblíž), či Třebíče což není k zahození.