Michal Pavlíček & Trio - Třebíč 2025

Tento víkend se v Třebíči mělo konat hned pět zajímavých akcí, kdy v pátek šlo o "E!E & Vision Days" + "UDG & Xindl X" a v sobotu o "Kurtizány z 25. Avenue" + "Tři sestry" + "Michal Pavlíček". Páteční akce mi vyrušil zápas ve stolním tenisu a tak jsem již delší čas cílil na sobotu, kde jsem po delším váhání zvolil opáčko koncertu Kurtizány z 25. Avenue, ač mne velmi mrzel střet s Michalem Pavlíčkem. V lednu 2025 se však plány změnily poté co zpěvák Kurtizán Tomáš Vartecký nastoupil do léčebny, čímž kapela zrušila celé turné včetně Třebíčské zastávky. Následný střet mezi Michalem Pavlíčkem a Třemi Sestrami nebyl nikterak složitý kdy jsem logicky zvolil premiérové shledání s tuzemskou živoucí legendou panem Michalem Pavlíčkem.
Koncert byl plánován na 21h a tak jsme do kluby vyrazily s půlhodinovým předstihem. Po příchodu zde mohlo být kolem 80 fandů, které ještě odhadem dvacítka doplnila a tak zde na začátek koncertu bylo kolem sta lidí. Opticky zde bylo plno, ale zároveň zde nebylo tak narváno jako nedávných Narvan, tudíž z fanouškovského pohledu "značka ideál".
/// Michal Pavlíček ( Rock / Praha )
Michal Pavlíček se narodil 14.2.1956 v Praze a hudebně je aktivní řekněme od roku 1978. Od té doby prošel kapelami jako Pražský výběr, Stromboli, či BSP (Balage / Střihavka / Pavlíček), ale také spolupracoval s mnoha muzikaty jako Zuzana Michnová, Monika Načeva, Bára Basiková, Kamil Střihavka, Daniel Hůlka, či Richard Müller. S tím se pojí i to, že Michal není "pouze" jedním z nejlepších tuzemských kytaristů, ale je také skladatelem, producentem a textařem. Ostatně jeho hudba je součástí mnoha divadelních představení, ale i různých televizních pořadů, filmů a seriálů a to nejen v České republice (prosadil se například do Anglie). To dokresluje množství ocenění mezi kterými má zlaté a platinové desky, ceny Anděl, ale i Zlatého lva za hudbu k filmu Tancuj Matyldo (2023).
V současnosti nejvíce koncertuje ve formaci zvané "Michal Pavlíček & Trio" ve které jej doplňují bubeník Michal "Kolouch" Daněk (*1992 / Lenka Dusilová, David Kraus atd...), Slovenský basák Martin Ivan (*1979 / Roman Dragoun, BSP, Aneta Langerová, Vilém Čok atd...) a klávesák Michal Nejtek (*1977 / spolupráce s The Plastic People Of The Universe).
Samotný set započal lehce po deváté hodině naprosto úžasnou skladbou, která ihned ukázala vysoké kvality nejen Michala Pavlíčka. Již od prvních tónů se z pódia linula vysoká progresivita, skvělá technická práce a úžasné muzikantské nápady, které překonávaly hranice rocku kamsi k jazzu, post rocku... Jednoduše nádherný start kdy mne mrzí, že jsem danou skladbu neznal. Naopak druhý song byl již uveden pod názvem "Zhurta" a dle očekávání pokračoval s velmi vysokou kvalitou, kterou podpořil i výborný zvuk o který se staral kapelní zvukař. Dokonce mne bavily i velmi dobře zahrané klávesy, které obecně příliš nemusím, ale v tomto případě Michal Nejtek předváděl úžasné věci. To potvrdil song v kterém klávesy hrály prim a já se bavil tak moc až jsem si vzpomněl na moji milovanou Hania Rani. Při následné pauzičce na změnu Michalovy kytary proběhla zdravice směrem k fanouškům, ale hlavně k Vencovi Bartošovi (majitel "klubu", FruFru, Kucharski) jakožto jejich skvělému kamarádovi a výbornému muzikantovi. Následovaly skladby "Modrý pták" (napsána pro Divadlo Husa na provázku), "Stopy" a "Skočná". Právě song "Skočná" byl označen za ideální k tancování, ale ve výsledku se jednalo o možná nejtvrdší a zároveň nejlepší song večera, ač porovnávat tak luxusní skladby není vůbec lehkou úlohou. Posléze zazněl novější song "Kostky jsou vrženy, kapitáne Achabe", který byl složen jako vzkaz pro Vladimira Putina skrze jeho nesmyslně započatou válku, kdy v úvodních větách o songu zaznělo dokonce "ty grázle". Jako další šel na řadu první zpívaný song, který jsem nedokázal rozpoznat, ale text měl zdá se ve Francouzštině. Od této skladby občas začala pískat některá z beden na což vtipně poukázal sám muzikant skrze jeho "dlouholetý tinnitus". Prý to snad není některý z Marshallů, ale že se stejně blížíme ke konci a tak to určitě zvládne/zvládneme na což navázala skladba "Na Kloboučku" (vzpomínka na stejnojmenný TV pořad). Dle očekávání se však kapela snadno nechala "přemluvit" k přídavku, což nadchlo všechny v sále, kteří si tak nadále pluli na vlně pohody až do chvíle kdy jakýsi "fanoušek" zakřičel tupé "Tak co je!"... Rázem jsem se cítil až trapně, protože taková kapela, taková pohoda všude okolo, na stage Pan muzikant a tady kdosi huláká jak na nějaké "zábavovce", či kdesi v pivnici... Naštěstí to kapela přešla s grácií a zahrála poslední instrumentální skladbu, která byla naprosto odzbrojující... Její poslední tóny dozněly kolem 22:45, tudíž po více jak 1,5 hodinách, které utekly jako voda.
Jednalo se tak o naprosto úžasný koncert i přes to, že jsem znal pouhou jednu skladbu. Smekám tak pomyslný klobouk a zároveň již plně chápu proč mnozí přirovnávají Michala Pavlíčka k muzikantům jako Radim Hladík (Blue Effect), David Gilmour (Pink Floyd), Joe Satriani, či Steve Vai.
P.S.: Obdobný kytarový mág dorazí "na Lípu" již 4.4.2025 a bude jím Neil Zaza (USA). Věřím, že tentokrát mi to již vyjde a na tuto perlu vyrazím.