MANON MEURT + LAMBDA - Brno

Na tento den jsem se velmi těšil, protože vyvstala možnost konečně vidět moji srdcovku Manon Meurt. Navíc jako její support zahráli vynikající, a též mí oblíbení, Lambda a to vše v ideálních prostorech Kabinetu Múz. A tak proti tomuto koncertu neměl šanci Metalurgia festival 2022 (vol. 3) v Polné ani "Uzavírák 2022 na starém klubu "B"" v Třebíči. Obě akce by mne velmi lákaly, ale Brněnská sestava byla perfektní.
Do Brna jsem tradičně vyrazil vlakem rovnou z práce. Sraz s kamarády na pár piv premiérově proběhl v "Axiom pub Brno" kam jsem na skok zavítal nedávno. Zdejší hospoda je velmi příjemným prostředím, výběrem piv (22 druhů) i obsluhou. Ochutnal jsem zde dvojici piv a to "Axiom - Agent Fruit (West Coast IPA)" (ta mi nejela svojí strašně výraznou chutí malin) a poté "Axiom - Griffin IPL" (hodně luxusní pivko). Po této degustaci a perfekt pokecu se zamířilo do Kabinetu abych zde byl před 20h.

/// WHYOHWHY ( slowcore-dream pop / Brno )
Jako první šla nová krev Brněnské scény v čele s ženským dvojhlasem, kterou jsem do potvrzení neznal. Po internetu o nich nešlo nic najít a ani nic naposlouchat a tak jediná vodítka byly z FB události. Tam bylo napsáno, že inspirací kapel jsou RY X, Portishead, Chelsea Wolfe, či Anna von Hauswolfe. A zrovna Chelsea Wolfe mám velmi rád.
Samotný set začal takřka na čas a ihned mne překvapilo, že na něj zavítalo klidně 150 lidí a sál tak byl velmi solidně zaplněn. Což je velký úspěch pro první kapelu na jejich, očekávám, prvním koncertě. Od setu jsem očekával pohodu, něhu a éteričnost. To vše jsem dostal, ale v míře dosti "rozkročené", protože některé songy tyto atributy splňovaly a další se blížily spíše až k rychlejšímu popu, či řekněme folku. Další naopak zaujaly až post rockovými postupy, či dokonce francouzštinou (snad jsem rozpoznal správně). Tudíž poměrně rozsáhlá paleta stylů, která dělala skladby dosti svébytné. Avšak nevím zda to je úplně to pravé ořechová a spíše mi to přijde jako, že kapela zatím hledá co chtějí hrát a kterým směrem se ubírat. Což však nikterak nesnižuje kvalitu jednotlivých členů, ani kapely jako celku, protože ty jednotlivé elementy byly zahrány kvalitně.

/// LAMBDA ( Instrumental post/stoner rock / Český Krumlov )
Lambda je občas napsána jako "Λ" patří mezi top řekněme post/psychedelic rockové kapely v republice, ač hrají poměrně krátce (vznik 2014) a navíc "jen" instrumentálně. Post rockové kapely, a zvláště ty instrumentální, mnohdy spadají do stereotypu, kdy se navzájem vykrádají, či dokonce recyklují sebe sama. U Lambdy tento pocit nemám jak u mé oblíbené desky "Heliopolis" (2019), tak u skvělé novinky "Vere Modus" (2022). Logicky pokud by mne někdo chtěl chytat za slovo, tak těch kapel je na světě tolik a škatulka to je poměrně úzká, že je jasná nějaká ta podobnost či myšlenka "ten postup jsem už asi slyšel od jiné kapely". Každopádně potvrzení této kapely mne nadchlo zvláště když mi již 2x utekla (2020 Red Mode Fest + 2022 Bajkazyl Brno). A zrovna zrušený Red Mode Fest mne dal možnost naposlouchat tuto skupinu, která má projetou Evropu s jmény jako All Them Witches či Stoned Jesus. 
Atmosféra setu zhoustla ještě než zazněly první tóny, protože se stage zahalila do kouře a decentního osvětlení. A pak to začalo salva úchvatných vyhrávek a precizních melodií. Tu kapela přitvrdila až kamsi k stoner metal vodám, tu se rozvolnila až do táhlých niterních post rockových balad, tam muzikanti až lítali po stage aby za chvíli hráli strnule jako doom metalové kapely. Opravu velká paleta žánrových postupů i emocí, které však spolu ladily a až vyprávěly jakýsi příběh. Což taky tak možná bylo, protože kapela zmiňované album Heliopolis dokázala poklenout až filmem (https://www.youtube.com/watch?v=K_7smh1PJkY). Jednoduše kapela nemusí využívat vokál, aby mohla vyprávět poutavý příběh a tak jsem nejednou zavřel oči a vše si užíval.
Celkově mne kapela naprosto uhranula a předčila má vysoká očekávání. Ostatně i lidé okolo se velmi bavily, což platí i o kapele Manon Meurt v první řadě. Až tak přemýšlím, že je chybou pořadatelů a Evropských festivalů, že tuto perlu neznají a nezvou do svých lineupů.
P.S.: Velká pochvala kapele, že mezi songy nemluvila a děkovala pouze pozvednutím ruky. Přesně toto ucelilo celý set do takto dokonalého celku.

/// MANON MEURT ( Dream pop-Shoegaze-Post rock / Rakovník )
Největší kapelou tohoto večera byla tato Středočeská kapela, která hraje již od roku 2011. Osobně patří mezi mé srdcovky již slušnou řádku let, kdy z tuzemských žánrovek vážně konkurují "pouze" Kalle. Tyto kapely si jsou blízké, ale zároveň má každá "něco navíc", ale hlavně obě patří v široké škatulce "indie/shoegaze/dream pop atd.." k top kapelám a to, za mě, nejen v ČR. A to i u nás je tato scéna velmi silná, kdy zmíním další perly jako například Billow, Teepee, či Cold Cold Nights. Avšak doposud mi Manon Meurt utekly hned 3x ( DMF #8 v roce 2020 + v Tempu v roce 2021 + v Bajkazylu v roce 2022) a tak jsem nadšený, že konečně nastala možnost vidět živě tuto perlu a navíc ještě v Kabinetu múz odkud mají fantastický záznam živáku ( https://www.youtube.com/watch?v=YnoZLfQKodM ). Od toho záznamu z kapely odešel klávesák s kytaristkou a tak zde zůstali "pouze" bubeník Jirka a zpěvačka Katka.
Samotný set započal vynikající instrumentálkou, která vlastně plynule navázala na předchozí Lambdu. Sice jsem ji neznal, ale s tím jsem tak nějak počtal, že se asi budou hrát i nějaké nové věci. Hned druhá, či třetí skladba mi byla notoricky známá a já si naplno užíval ten příval pozitivity, něhy, snovosti a občas takové lehké rozvernosti. Jenže po této perle nastalo dalších odhadem 6 skladeb, které jsem vůbec neznal a hlavně mi zněly o dost jinak než mé oblíbené album MMXVIII (2018). Vývoj je logicky potřebný, ale zde mi to přišel jako dosti razantní skok vstříc větší progresivitě, vyššímu využívání kláves a možná i post rocku a sem tam dokonce i agresivitě. Složky to jsou kvalitní i mnou oblíbené, ale Manon Meurt jsou u mě právě o té intimitě, něžnosti, klidu a podobně, kterou občas oživí nějaký ten rychlejší riff, či nějaké to hutné zadunění. Tudíž zvuk nových skladeb mne trošku zarazil, ale to neznamená že mne nebavily. Jen jsem prostě očekával více známých kusů a pozvolnější vývoj kapely. Ač tento vývoj možná urychlil covid a změny v sestavě. Občas mne na mysl vzešli Dying Passion, kteří též notně posouvají svojí tvorbu k progresivitě a dokonce mi i nějaké songy právě tuto legendu připomnělo. Poslední song před přídavkem byl opět "starý" a zároveň nádherný. I jsem rád, že se kapela příliš neostýchala s návratem na stage pro zahrání přídavku.
Po koncertě jsem za kapelou zašel na pár vět a společnou fotku. I u této kapely mohu konstatovat, že to jsou milí a pohodoví lidé.

Celý tento večer byl naprosto skvělý, ač u Manon meurt jsem byl přeci jen kapánek překvapen tím setlistem. Za další velký klad považuji dosti vysokou návštěvnost fandů i to, že na tuto akci dojela Lenka z kapely Billow. Ta se svou kapelou hrál 30.11. v Praze právě před Manon Meurt, ale sem dojela vyloženě jako fanynka vlakem bez jakékoliv protekce a to se cení.