Futurum - Třebíč 2026
Futurum založili v roce 1983 kytarista Miloš Morávek a klávesista Roman Dragoun, kteří v něm uplatnily skladby, které se nehodily do repertoáru Progres 2. Kapela však fungovala pouze do roku 1989 kdy přerušila činnost a vrátila se až v roce 2005. Od té doby Futurum občas odehrají nějaký koncert, ale v setlistu jsou zdá se pouze skladby z alb "Ostrov Země" (1984) a "Jedinečná šance" (1987). Co se sestavy týče, tak v ní působí Jarek Malý – kytara / Emil Kopřiva (Synkopy) – kytara / Jakub Michálek – baskytara / Roman Dragoun (Progres 2, Stromboli, T4) – klávesy, zpěv / Jan Seidl (Stromboli, Roman Dragoun) – bicí, z čehož je patrné, že zde již nepůsobí zakladatel Miloš Morávek, který kapelu opustil v roce 2021.
Osobně Futurum dlouhé roky eviduji jako Brněnskou rockovou legendu, ale že bych je někdy výrazněji poslouchal to se říci nedá. I tak mne zaujal Třebíčský termín jejich koncertu, který však byl z 17.1.2026 přeložen až na březen. Samotný překlad proběhl dosti zmateně, kdy ještě v den koncertu ani Facebook událost, ani klub nezmiňovali že koncert neproběhne. A vlastně ani doposud nevím co bylo důvodem překladu... Naštěstí my i nový termín poměrně vyhovoval a tak nebyl problém s partií vyrazit do Třebíče.
Koncert otevřela známá pecka "Klaun", kterou si dorazilo poslechnout odhadem 80 fanoušků jejichž věkový průměr byl kolem 60 let. A tak jsem byl opětovně na akci kde jsem patřil, v takřka 40 letech, mezi nejmladší účastníky. Set pokračoval songy "Jedinečná šance", "Stopy" a "Filmy dnů" které si užívali snad všichni fandové v sále, kteří si u nich mnohdy vzpomněli na mládí a dobu kdy světu vládl rock. Kapela k tomu využívala i klasický efekt "kvákadla", ale i basu bez "hlavy" která není moc k vidění u klasických rockových kapel. Tento příjemný melodický set poklidně plynul dál skrze songy "Sluneční město" (až hodně elektro což bývalo tehdy "v módě"), "Vyplouvám II", "Tak jak", "Soumrak", či mne lehce známou věcí "Voda". Na tyto skladby navázaly "Hry", "Je čas", "Střílej" a legendární "Juliet". U posledního zmíněného songu se Roman Dragoun zmínil, že se jedná o jejich nejstarší skladbu, která vznikla někdy v roce 1982 a je tak podobně stará jako jeho stojan na klávesy a to je prý hodně. Mnoho fanoušků neváhalo a tento song si spokojeně natáčelo na své mobilní telefony, což vypadalo poměrně atypicky u tak řekněme "starého" publika. Koncovku setu obstaraly skladby "Svět Kouře" a "Zdroj" (asi nejlepší skladba setu i celé tvorby Futurum + další výtečný ploužák) po kterých kapela zvala fanoušky na jejich blízký set v Brněnském SONO centru a poté se "jen" rozloučila výtečnou instrumentální skladbou. Fandové však kapelu dokázali "ukecat" na přídavek, kterým se stala "Kámen tvář". Její poslední tóny dozněly lehce před 22h, což mne poměrně překvapilo, protože jsem očekával maximálně 1,5h dlouhý set.
Celkově se jednalo o velmi příjemný melodický rock, který byl dostatečně kreativní a v neposlední řadě disponoval i výtečným zvukem za který lze opětovně poděkovat místnímu zvukaři (Kadrnožka).
Do zdejšího klubu jsem se vracel již den poté na akci The Great Czech Celtic Punk Swindle 2026 - Třebíč.
