Draconian - 30th anniversary Tour 2024 - Vídeň

V posledních letech jezdím jednou ročně za hranice kdy letos byl opětovným cílem festival Keep It Low v Mnichově. Avšak pár týdnů před začátkem se situace zamotala natolik, že jsem na něj nevyrazil a když už se zdálo, že "ven" letos nepojedu, tak se naskytla možnost vyrazit na Draconian do Vídně. O jejich turné jsem věděl již dlouho, ale nenapadlo mne, že bych k sobě někoho sehnal, což nakonec "vyřešil" kamarád, který mne lákal na stejné turné, ale do Krakova. Nakonec slovo dalo slovo a konečná volba padla na Vídeň.

Na koncert jsem vyrazil rovnou z práce vlakem přes Brno, kde jsme se sešly s parťákem a zamířili na přímý spoj Brno-Vídeň. V něm nastalo hned několik komplikací kdy nastala změna vozu, který nás rozsadila z "dvojsedačky" a hlavně postupně v daném voze blba elektřina. Skrze to jsme byly z bezpečnostních důvodů odejiti z vagónu. K těmto komplikacím se přidala asi 20 minutová "sekera", kterou vlak nabral ještě před příjezdem do Brna a tak jsem do cíle dorazily v 17:40. To již byl nejvyšší čas vyrazit na ubytování a posléze do klubu kam jsme cílily na jeho otevření v 19:00.
Viper room jsem navštívil v roce 2018 v rámci festivalu Doom Over Vienna a od té doby se zde naštěstí nic nezměnilo. Již od příchodu na Vás dýchne undergroundová atmosféra, pohoda... no prostě je to krásný menší klub kde se fanoušci cítí dobře. Chválím i pohledné barmanky, kdy brunetu si pamatuji již z výše zmíněného koncertu z roku 2018. Holčina zde prý pracuje 8 let a je zdá se spokojená, což je hlavní.
Po koupi prvního piva nás potěšilo, že jsme byli osloveni fanouškem Tomášem (ze Zlína) s tím, že zde již potkal i dalšího Čecha. A to "naše počty" rozšířil i další Čech, který dorazil až po první kapele, tudíž pochvala tuzemským fans.

/// Fragment Soul ( Progressive Doom Metal / Řecko )
První kapelou byli Řekové Fragment Soul, které jsem do zdejšího potvrzení neznal a bylo tak vhodné si o nich něco zjistit. Tato parta vznikla v roce 2016 na slunném ostrově Korfu, což se na první pohled neslučuje s melancholičností Doom Metalu. Avšak i slunné státy dokáží vyprodukovat velmi zajímavé "doomové" kapely, což v případě Řecka potvrzují například Shattered Hope, Decemberance, Aeonian Sorrow (Finsko-Řecká parta), Ocean of Grief, či třeba Acid Mammoth (víc do stoner). Fragment Soul se mezi ně snaží začlenit od roku 2016 a to dosti progresivním přístupem k tomuto až zakonzervovanému stylu, který je velmi náchylný na změny "šablon". Kapela využívá vokální linky ve formě "kráska a zvíře" (kráskou je Tamara Filipovic a zvířetem Marc Durkee), kterou v tomto stylu symbolizují i samotní Draconian. Avšak FS nevyužívají growling a tak se celá kapela pohybuje na melodickém spektru Doom Metalu a mnohdy sklouzává až kamsi k progresivními rocku. Obě kapelní polohy mám rád a nejspíše i proto mne bavil poslech jejich posledního alba "Galois Paradox" (2023).
Kapela odpálila svůj set přesně na čas pro odhadem šedesátku fanoušků, kteří tak klub zaplnili z asi jedné třetiny. Zvuk byl již od první skladby velmi solidní i přes výraznější klávesy a občasný nesoulad vokálních linek. Marcův vokál je melodický a to možná dělalo zvukaři neplechu v situaci, kdy jej doplnila i Tamara a rázem ji skoro nebylo slyšet. Jak set plynul dál, tak kvituji ponížení kláves jejichž linky byly nadále znatelné, ale pasovaly k ostatním nástrojům a i ten vokální souzvuk se o něco zlepšil. Překvapivě byl zvuk o něco lepší na úrovni baru jak o nějaké 3 metry více vepředu, ale jako celek jej lze pochválit. Dokonce jsem byl schopný rozpoznat několik skladeb jejichž názvy však nedokáži identifikovat. Co se samotné kapely týče, tak bych vyzdvihl bubeníka (Stefanos Meletiou), který mne velmi bavil jeho variabilní hrou, která dokreslovala neortodoxní kapelní přístup k Doom Metalu, což v mnoha lidech vyvolává myšlenky na legendární partu Anathema.
Suma sumárum se zde jednalo o překvapivě zábavný melodický Doom Metal, který obohatilo množství progresivních linek.
P.S.: V průběhu večera jsem si dal společnou fotku s Tamarou.

Setlist (převzatý z setlist.fm): 1. All That I Despise 2. A Soul Inhabitating in Two Bodies 3. The Pain Ceased 4. A Choice Between Two Evils 5. Eternal Night in Death

/// Nailed To Obscurity ( Melodic Doom/Death Metal / Německo )
Jako druzí nastoupili Nailed To Obscurity, kteří pocházejí z Německé obce Esens a fungují od roku 2005. Kapelu jsem poznal skrze jejich potvrzení na "pre-assault 2019" (úvodní den festivalu Brutal Assault) kam jsem nevyrazil, ale v hlavě mi utkvělo několik "klipovek". Hlubší předposlech této party nastal v roce 2022 skrze jejich druhé potvrzení na Brutal Assault, kde jsem shlédl půlku jejich setu skrze překryv s Amenra. Od tehdejšího setu jsem čekal luxusní zážitek, ale ve finále to byl řekněme dobře zahraný průměr, který měl i několik špičkových vrcholů... aneb stejné resumé jaké bych udělil jednotlivým albům této kapely. To mne však neodradilo od občasného poslechu této party, ač tedy pouze formou jednotlivých skladeb jako "Black Frost", či mé nejoblíbenější pecky "King Delusion".
Vídeňský set otevřela hned má oblíbená klipovka "King Delusion" kterou okořenil výborný hutný zvuk, kouř a rudě nasvícená stage. Rázem se zde jednalo o velmi ostrý Death/Doom Metal, který mne perfektně sedl. Set se občas nebál sklouznout k melodičtějším songům, ale celkově si jej budu pamatovat jako vyvážený a poměrně tvrdý set s výborným zvukem a atmosférou. Spolu se mnou si jej užíval takřka zaplněný klub bez ohledu na to zda se hrálo z poslední desky "Black Frost" (2019), či nějaké starší. Sám jsem rozpoznal hned několik skladeb, ale nebýt nalezeného setlistu, tak bych je nedokázal pojmenovat. Ostatně ani na nějaké hlubší poznámky nebyl čas, protože jsem se bavil od prvních do posledních tónů. A to ať jsem stál více vepředu, či na úrovni baru, což jen dotváří vysokou úroveň tohoto koncertu. Upřímně jsem čekal řekněme nadprůměrný set, ale to co chlapi předvedli byla hodně velká paráda, která rozmetala nepříliš dobré vzpomínky na zmíněný Brutal Assault 2022. Ostatně Draconian by si sebou na turné nevzali nějakou špatnou kapelu a to platí i pro duo Amorphis + Eluveitie, kteří si Nailed To Obscurity vzali na turné v roce 2022.
P.S.: Drobnou vadou setu bylo jakési pískání z bedny v rámci jednoho songu.

Setlist (převzatý z setlist.fm):
1. King Delusion 2. Clouded Frame 3. Resonance 4. The Aberrant Host 5. Liquid Mourning 6. Protean 7. Deadening 8. Road to Perdition

/// Draconian ( Gothic/Doom/Death Metal / Švédsko )
Na samotný závěr nastoupili legendární Draconian, kteří vznikli již v roce 1994 a lze je považovat za jedny ze zakladatelů "Gothic Doom Metalu" potažmo vokálního pojetí "kráska a zvíře" (v rámci Doom Metalu). Od té doby uplynulo přesně 30 let a právě skrze toto výročí kapela vyrazila na turné kde pozici zpěvačky opětovně zastávala Lisa Johansson. Ta se do kapely vrátila v roce 2022 po dlouhých 11-ti letech jako náhrada za neméně úžasnou Heike Langhans. Sám se nedokáži rozhodnout jaká ze zpěvaček je mému srdci bližší, protože každá má "něco" osobitého a nádherného a tak jsem snil o tom, že v rámci turné proběhne finální rozloučení s Heike jako tomu bylo na Hellfestu 2022 (zpívaly obě). Avšak záměna Heike-Lisa proběhla již dva roky zpět a tak již od prvních zastávek turné bylo jasné, že bude zpívat "pouze" Lisa. Tu jsem v čele Draconian shlédl při mém jediném shledání v rámci Brutal Assault 2011 a byl to úžasný zážitek. I skrze něj jsem se velmi těšil na zdejší set, ale přeci jen v mysli nadále pluly myšlenky na to jaké by bylo vidět živě Draconian s Heike, což mi zhatila koronavirovaná epidemie v roce 2022. 
I headlineři večera započali svůj set přesně na čas, což potěšilo takřka plný klub, který byl nadšený již od příchodu kapely na stage. Toto nadšení umocnil výborný zvuk a hlavně precizní práce celé kapely, kdy jednotlivé skladby vyzněly tak dokonale jako je tomu na albech a to platí i o skladbách z desek "Sovran" (2015) a "Under a Godless Veil" (2020), které nazpívala Heike. Lisa se jejich partů zhostila naprosto fantasticky kdy ctila styl zpěvu, ale dokázala do toho vložit i své vlastní kouzlo. K tomu se přidal poměrně ostře nazvučený Andersův vokál při kterém však na člověku nic nevybrovalo. Nejednou si tak fandové užívali kapelu se zavřenými očima, pohupováním se do rytmu, což dokreslovalo to jaké melodie dokáže tato parta tvořit. A tak nepřekvapí že mne nejednou "přejel mráz po zádech", když jsem slyšel tak úžasné skladby jako třeba "Death, Come Near Me".
Celkově se zde jednalo o úžasný a hlavně niterní zážitek na který budu vzpomínat ještě dlouho. Očekával jsem výborný set, ale to co zde proběhlo bylo něco nádherného. Smekám pomyslný klobouk a hluboce se klaním těmto dvojitým oslavencům (kapela 30 let a 27.10. měla Lisa narozeniny).
P.S.: Lisi zaslouží ještě jednu drobnou pochvalu za volbu trika, kde zvolila úžasné Shores of Null.

Setlist (převzatý z setlist.fm):
1. The Cry of Silence 2. Heavy Lies the Crown 3. Deadlight 4. Heaven Laid in Tears (Angels' Lament) 5. Morphine Cloud 6. Bloodflower 7. Night Visitor 8. Earthbound 9. Daylight Misery 10. Pale Tortured Blue 11. Death, Come Near Me 12. The Sethian

Po koncertě se Draconian ochotně fotili s fanoušky, podepisovali desky a vůbec byli plní úsměvů. Sám jsem to pouze pozoroval, protože můj foťák má dosti ostrý blesk a nechtěl jsem je jím rušit. Každopádně i pohled na spokojené fandy byl k nezaplacení. Po této milé záležitosti již byl čas na poslední pivko, zhodnocení koncertu a cestu k ubytování. Shodly jsme se, že se zde jednalo o jeden z nejlepších koncertů vůbec a že nás potěšila i solidní návštěvnost. Milým překvapením byl i poměrně atypický poměr mužů a žen, který byl odhadem 60:40 aneb Draconian dokáží natáhnout i ženy, což je milé zjištění.

Ranní cesta z ubytování na "Wien Hbf" (vlakové nádraží) nás provedla i přes několik Vídeňských pamětihodností. Jako první jsme narazily na Katolický kostel "Katholische Kirche Herz Jesu" do jehož interiéru jsme však nenahlédly, ale byl opravdu krásný. Hlavním cílem cesty však bylo vojenské muzeum "Heeresgeschichtliches Museum" kde jsem očekával že si vyfotím jeho venek a nic víc, ale po příchodu nás překvapilo jak rozsáhlý je to komplex. V něm šlo shlédnout dvě stíhací letadla, tanky, či velké množství starodávných děl. Opomenout nelze ani krásu samotných budov, či krásnou sochu na centrálním nádvoří. Dále nás cesta zavedla k "Belvedere 21" (muzeum moderního umění) odkud byly v plánu blízké sochy " Chopin-Denkmal "La Note Bleue" " a " Rudolf-Steiner-Denkmal ", ale ty jsme nakonec vynechaly a raději vyrazily na nádraží s předstihem.
Z Vídně jsme vyrazily vlakem v 10:39 a opětovně jsme se nevyhnuly problémům s naším vagónem, který byl opětovně uzamčen a my tak nakonec seděly v jiném vagónu a opětovně odděleně. I tak to byla příjemná cesta, která nás do Brna dovezla s pouhou 10 minutovou prodlevou, která mi nenarušila přestup na navazující spoj domů kam jsem dorazil již v 14:15.

Suma sumárum se zde jednalo o další úžasný zážitek, který mi potvrdil že ve světě sice není "tráva zelenější", ale je dobré se občas vydat za hranice "komfortní zóny" a rozšířit si své obzory. Jedná se sice o dražší záležitost, ale jednou za čas podobný výlet doporučuji každému.