Cocotte Minute & Deloraine - Ragnarock N´ Roll Tour 2023 - Třebíč

V první prosincoví den se mi splnil několikaletý sen o tom, že znovu uvidím mé oblíbené Deloraine, které poslouchám stále častěji. Již několikrát mi shledání nevyšlo, ale tentokrát to klaplo a ještě navíc v blízké Třebíči s partou kamarádů, kteří hltají tuto kapelu ještě více než já. Tuto příležitost mi nadělilo turné zvané "Cocotte Minute & Deloraine - Ragnarock N´ Roll Tour 2023", které sdružuje dvě až nesourodé kapely z čehož jsem měl před koncertem až rozporuplné pocity.
Obě kapely jsem již viděl stejně jako jim "podobné" kapely a právě skrze to jsem se lehce obával jak budou fandové reagovat na jednotlivé sety. Na CM chodívají všemožní "běžný fandové", kteří chodí na "klasické zábavy", jezdí na řekněme jemnější rock/metalové festy kde hltají po 50-té své klasiky a od CM očekávají "udělej bordel" a někteří i tvrdší kotel/pogo. Naopak na Deloraine chodí lidé co hledají krásu textů, historii, mytologii, fantasy.. lidé co žijí jinak jak "běžná společnost" nebojí se obléct pomalu kroje, kožešinu, či jiné až středové oblečení... většina fandů touto hudbou žije a to i proto, že z ní prvoplánově nejde zloba/agresivita a dle toho vypadá i mírumilovný usměvavý kotel a celková atmosféra.
Kontrast kapel i fandů mi přijde opravdu velký a tak byly obavy aby tu či onu kapelu půlka fandů neignorovala. Osobně jsem se nejvíce bál změny atmosféry obou setů, která by mi dala vzpomenout na 11.2.2023. Tehdy jsem absolvoval řekněme black metalový "Heathen Assault over Brno IV", kde mělo mnoho fandů až negativní auru a nebýt skvělých kapel, tak bych to asi vynechal. Avšak ještě ten večer jsem přecházel na koncovku "Brno Ragnarok Night 2023", kde akorát hráli mí oblíbení Wolfarian, které lze připodobnit k Deloraine. Tamější atmosféra byla extrémně vyklidněná, usměvavá, lidé příjemní kapela se s nimi krásně propojila no prostě až takový balzám na duši. Logicky "black metal" vs. "folk rock" je mnohem větší rozdíl než řekněme "crossover" vs. "folk rock", ale přeci jen obavy byly.

V den koncertu zasáhla celou Vysočinu sněhová kalamita, kterou zde dobrých deset let nepamatuji. Mohlo napadnou +/- 40cm sněhu a některé cesty byly hůře sjízdné, ale ani to naše plány nikterak nezměnilo.  Před koncertem jsme zašly do vesnice na rozsvícení vánočního stromu, nějaké to pivo/svařák a již hurá na sraz k odjezdu směr Třebíč. Ke klubu jsme dorazili kolem 19:30, což byl ideální čas na poklidné pivo a přípravu na samotné koncerty.

/// Deloraine ( Folk metal-rock / Brno )
Jako první šli Deloraine, kteří vznikli teprve v roce 2017, ale za ten krátký čas se dokázali vypracovat v přední žánrovou kapelu minimálně v tuzemsku. Jejich hudbu hltá i mnoho lidí za našimi hranicemi (viz jejich sety na festech jako Hörnerfest, Festivalis Kilkim Žaibu, Cernunnos Pagan Fest, či koncerty v Polsku a dalších Evropských zemích... koncerty s kapelami jako Faun, či Percival) čemuž pomáhá oddanost celé kapely tomu o čem zpívají a také snaha o preciznost.
mé jediné shledání s kapelou proběhlo na Heathen Assault over Brno 2019 (vol. 1), ale tehdejší set mne příliš neoslovil. Avšak již od léta 2019 jsem jim propadl i skrze kamarády, kteří se mnou na letošní koncert dorazili. Ti mi tuto kapelu pouštěli pravidelně po cestách na "tvrdé metalové festy" a já jim postupně začal propadat. Největší vliv měly songy kde již zpívá Máša, ale i starší věci s Lorienetou (Tezaura) mne velmi zaujaly.
Zdejší set započal v 20:20 a na place před stage mohlo být klidně 50-100 aktivních lidí z kterých mnoho mělo různé kresby na obličeji, kožešiny a oblečení po vzoru samotné kapely. To dopomohlo úžasné atmosféře, která panovala již od nástupu kapely na stage, kde je doprovázela i "Vědma". Jako první zazněla skladba "Divoký hon", kterou následovala hned trojice skladeb, které byly vytvořeny pro hru "Witcher 3: Wild Hunt" skrze kapelní vášeň ke knižní sérii "Zaklínač" (napsal ji polský spisovatel Andrzej Sapkowski). Tuto trojici skladeb jsem znal jen okrajově, ale alespoň se při nich trošku srovnal zvuk, který měl z počátku potíže s Turmaweninými houslemi, které byly až extrémně vytaženy nad všechny nástroje. Na následující pecku jménem "Ostara" si kapela domluvila s lidmi "pohanský tanec", který tkví v tom, že se lidé chytnou za ruce do několika kruhů a prostě tančí jak kdyby mezi nimi plápolal oheň. Tato kratochvíle působila velmi příjemně a dala mi vzpomenout na záznamy setů s tuzemských festů jako Keltská noc, Lughnasad v Nasavrkách, či Blavicon. V podobných chvílích vynikli i drobné kapelní prvky jako bosé nohy (či takové kožené lehké boty.. možná římské sandály), mnoho skladeb odbubnovaných rukama (vzpomněl jsem si na Tomáše Kočka), všemožné bubínky a další atypické nástroje (Darias využívá strunné nástroje bouzouki, kytara, kvinterna, saz, oud). Druhá oblíbená keltská/pohanská kratochvíle proběhla hned vzápětí na songu "Horalové", kde vznikl "lidský drakkar", který byl opravdu početný. Mohlo se jej účastnit odhadem 50 lidí v několika řadách, což tedy klobouk dolů před fandy... Následovaly další skvělé skladby jako "Nilfgaard", či "Srdce z kamene" a možná dokonce při něm si Máša sešla mezi lidi, kde přímo na ploše předvedla velmi poutavý divoký tanec, hraničící až s "koordinovanou jógou", spolu s její kamarádkou, či nějakou fanynkou. Na následující pecku "Yennefer" již byla kapela celá na stage a pod ní se plac stále plnil. Na následující vrchol setlistu v podobě "Ragnarok" se vrátila Vědma a lidé již tušili blížící se koncovku, kterou obstarala novinka "Sabat". Tato skladba mne při prvních posleších příliš neuhranula, ale musí se nechat, že postupně jsem si ji oblíbil a živě funguje taktéž na výbornou. Posléze kapela opustila stage, aby se ještě jednou vrátila s přídavkem, kterou se stala klasická věc "Zaklínač".
Suma sumárum jsem očekával kvalitní set, ale výsledek byl opravdu velký... Nádherná atmosféra, solidní zvuk, pohoda, úsměvy a čistá radost... Děkuji..

Po koncertě se zašlo za kapelou na pokec a fotku, ale nakonec jsem tam strávili celou pauzu před setem Cocotte minute. Celá tato banda je plná milých lidí, kteří se neustále usmívají a srší z nich radost. Zvláště kvituji Turmawen a to jak si užívala i set CM... pařila jak o život v kšiltovce této bandy. Sršela z ní upřímná radost, která se snoubila i s její krásou.

/// Cocotte Minute ( crossover-nu metal / Praha )
Hlavní kapelou tohoto turné byli Cocotte Minute, kteří hrají již od roku 2002 a mají celou řadu fandů napříč republikou. Chlapi hojně koncertují a hrávají na mnoha velkých festivalech, které převážně nepatří mezi pop/rockové, či nějaké mainstreamové záležitosti. Jejich řekněme crossover je tak uznávám i mnohými fandy, kteří jezdí na všemožné "tvrdé akce", ale berou je i ti co raději jemnější rock/metalové kusy. Sám s CM nemám žádný problém, což mi potvrdila i obě živá shledání (naposledy Chlístovský HEJK 2022), ale že bych se považoval za fanouška kapely či tohoto žánru? To opravdu ne. Ostatně kdyby na tomto koncertě nehráli Deloraine, tak bylo velmi reálné, že bych set CM klidně oželel.
Samotný koncert započal v 22:30 a otevřela jej jedna z mám mne známých skladeb, kterou byla "Srdce". Na ni již byl velmi slušně zaplněný plac pod stage a lidi se stále více chystali na nějaký ten kotel/pogo. To podpořil i zpěvák Zeller, který po songu prohlásil "Chováme se inteligentně jako na večírku inteligentních lidí..." na to navázal dalším mne známých songem a to "Tanči". Po několika dalších skladbách zazněly i super songy "Králům koruny" a "Řeka" na které již velmi solidně fungoval kotel. ten vygradovala i tradiční akce, kdy si zpěvák Zeller zajde mezi lidi se svým nasvíceným mikrofonem a v rámci songu "Bratře nedovol" tak rozjede ještě větší kotel. Celý set zakončil ještě jeden přídavek kolem 23:30.
V globálu se jednalo o velmi solidní set jehož asi polovinu jsem strávil v kotli. Fandou jsem se nadále nestal, ale příště si na "kokoty" rád zajdu.

Celý večer započal obavami o atmosféru, ale ta byla skvělá u obou kapel a i lidí dorazilo poměrně hodně (na Třebíč). Tudíž večer hodnotím pozitivně i přes nutnost odhrabávat sníh z auta a kluzkou cestu k domovu.