Vysočina fest 2014 (vol. 2)

Na fest jsem plánoval vyrazit od chvíle co se potvrdila účast kapel Iné kafe a Wanastowi vjeci. Naštěstí obě vystoupení se sešla v jeden den a já je mohl absolvovat naráz. Zbytek lineupu jsem oželel, ač trochu mne mrzí, že jsem neviděl "Black Dolphins", kteří hráli již ve čtvrtek. Do Jihlavy jsem přijel k půl třetí a poté začalo silně pršet a toto počasí se ustálilo po zbytek dne (sem tam liják, někdy nic pak zase mrholení atd..).
Po návštěvě nové hospody "Gambrinus street", kde jsme daly pivo (já Fénix 0,4l pšeničné ; holky Gambrinus 10 - je zajímavé že netočily Gambrinus 11) a jídlo jsme vyrazily na festival vstupem od "Šalšaku" (další vstup byl na opačné straně areálu a další 2 nad samotným amfiteátrem).

Po příchodu nebyl na place skoro nikdo (odhad 100 lidí rozesetých po prostoru a sezení) stále pršelo a čekalo se kdy začne Iné Kafe, které mělo začít v 17h, ale start měli snad v 17:15. Kapela předvedla přesně to co jsem od ní očekával a hned se stala očekávaným vrcholem festivalu, který již nikdo nepřekonal. Lidí postupně přibývalo a vody také. Z počátku byl Vratkův zpěv až přehnaně rychlý a tak byl pocit ze skladeb narušen. Naštěstí se po pár skladbách srovnal a celá kapela začala šlapat jako hodinky. Setlist: první jsem neznal (něco z prvního alba?) ; Telefónne číslo ; Opäť na streche ; Růžová zahrada ; 30 február ; Kto Na To Príde? ; Špinavé objatie ; Uspěšne Zapojení ; Ani minútu ; přečo je to tak ; Biely hotel ; Srom (novinka) ; vianoce ; Spomienky na budúcnosť ; Kašovité jedla ; Čumil ; Ráno ; Ďakujeme Vám . Hodně lidí znalo texty a zábava byla skvělá.

Po Iné kafe se šlo na průzkum areálu a na otočku na Třebíčskou kapelu Pop killers, která nehrála špatně, ale nijak mne neuhranula. Kapela zahrála i něco od Matadorů.

Poté jsme potkaly stánek Jakýchsi Brontosaurů, kteří podporují "Malý Tibet" tedy oblast v severní Indii, kde ještě funguje Tibetská kultura a cílem je tam vybudovat školu s internátem a podpořit je šlo vhozením zálohovaného kelímku do připravených kontejnerů (= vlastně jim dát 50,- Kč). Samotné budování podporuje i Dalajláma.

Posléze jsme šly na Richarda Mullera a ač jsem od něj nic nečekal, tak hrál většinu skladeb známých viz "po schodoch", či "srdce jako kníže rohan" atd.. Suma sumárum to šlo ač to bylo po Iné kafe takové uspávací.

Po Mullerovi jsme se nechal ukecat na přesun na Majka Spirita na Soul stage odkud jsme po 2 "skladbách" prchly a dal si raději pivo a klobásu než poslouchat rap/hiphop opravdu to byl děs běs a to tam stála hromada lidí.

Následovaly Chinaski na hlavní stage a z těch jsem viděl jen asi 5 minut jinak jsme zbytek pouze poslouchal od stanů s pivem (vedle pódia), protože jsem se zakecal. Kapela zahrála dobře a opět jsem znal x skladeb z jejich repertoáru.

Po Chinaskách byl opět přesun na druhou stage na Skyline. Od těch jsem nečekal nic již jen skrze styl kde jde hlavně o elektroniku. Celý koncert jsem vydržel a sem tam mne nějaká skladba i bavila, nasazení členů kapely bylo hodně vysoké. Z davu pak dokonce přiletěla i červená podporsenka, kterou si na triko nasadila zpěvačka, aby ji po dvou skladbách sundala se slovy, že se jí v ní blbě dýchá. Při poslední skladbě vylezl zpěvák na sloup stage pod osvětlení a snad i část skladby zde odehrál. Celkově to překvapivě ušlo.

Poslední přesun byl na Wanastowi vjeci na hlavní stage (Óčko stage). Přišly jsme později, skrze pozdější konec Skyline, a stály jsme hodně z boku pódia tudíž toho nebylo moc vidět. Hudebně jsem byl velmi spokojen, ač jsem asi 1/2 skladeb neznal. Kytarista Tomáš Vartecký měl v den koncertu narozeniny a Kodym vyhecoval publikum k oslavě "Hodně štěstí zdraví...". Každopádně ústřední duo Kodym + P.B.CH. zde nastoupilo a dávalo to koncertu sílu. Zazněly skladby - Andělé; Vlkodlak (naživo ho prý hráli po 16 letech); Lži sex a prachy; Panic; Lucie ; nahá ; sbírka zvadlejch růží ; tak mi to teda nandey ; dotknu se ohně .