Obscene Extreme 2024 (vol. 25)

Obscene Extreme je oslavou narozenin Miloslava "Čurbyho" Urbance, který letos slaví 50 let a zároveň jeho festival Obscene Extreme slaví 25 let. K těmto jubileum je třeba připomenout, že OEF patří mezi nejvýznamnější světové festivaly na grindovém poli a znají jej lidé doslova po celém světě. Skrze tyto faktory jsem letos očekával vysokou návštěvnost alá ročník 2018 (20.ročník) o kterém mám z doslechu (jezdím od 2019), že byl až extrémně plný. I přes tyto obavy jsem neváhal s koupí lístku a cestou na bojiště.

Při bookingu takto velké akce, která obsahuje kapely z celého světa se vždy najdou změny v soupisce, ale letos proběhla pouze jedna.
27.6.2024 odpadla kapela Mass Worship (zdravotní důvody), kterou nahradila kapela SIX-SCORE.

Středa

Na festival tradičně odjíždím již ve středu autem přímo od domova, ale letos proběhla změna, kdy jsem se potřeboval dopravit do Havlíčkova Brodu odkud mne již vzal kamarád autem. A tak jsem v 7:22 sedl na vlak a již kolem 9:00 se vyrazilo z "HavlBrodu" směr Trutnov, kde byl prvním cílem místní Albert (nějaké to pivko a kamoš celý nákup) a vzhůru do kempu. Již pohled na kemp naznačil, že letošní ročník bude plnější jak všechny co jsem doposud absolvoval a, že by se měl kapacitně rovnat výročnímu 20-tému.

/// FREAK FESTIVAL
Freak festival je zajímavou kratochvílí, ale mě osobně jej stačilo shlédnout jednou jedinkrát. Za mne zde není něco do čeho bych měl investovat čas, ale samo proti gustu... I přes to jsem shlédl jednu novou kratochvíli, kterou byla jízda po břiše do jakýchsi kuželek, které byly vzdálené odhadem 20 metrů. Zajímavá to inovace, ale po shlédnutí asi 2 lidí jsem volil cestu na pivo a ke stage.

/// SØLITÄR ( Hardcore/Punk/D-beat / Praha )
Letošní festival otevřela velmi zajímavá Hardcore/Punk šleha z Prahy, která vznikla teprve v roce 2020, ale má ve svém středu členy/ex-členy kapel jako Murder Inc., Lady Gaza, Interpunkce, Controlled Existence, či Carl Gut. Bonusem tohoto setu byla hostovačka kapelní ex-členky Aničky (Terminator X, Insistent), která kapele vypomáhá (pro OEF a Sounds of Chaos) skrze odchod zpěváka Kralise (Altercation) za kterého kapela hledá náhradu. Tato hostovačka mne logicky potěšila a to nejen skrze příjemnější pohled na ženu, ale i proto, že skladby co jsem od kapely naposlouchával byly ještě z dob kdy zde Anna působila. Kontrast dvou odlišných vokálů tam perfektně funguje, ač jim není až tak rozumět, což je však žánrově běžná záležitost. Ostatně kdo má zájem o texty, tak si je může dohledat na Bandcamp a já k tomu dávám doporučení, protože mají hloubku.
Již u zvukovky se v areálu pohybovala spousta fandů, kteří se takto brzo neostýchaly rozjet kotel (klidně 25+ lidí) a neustále pobývat s kapelou na stege v 2-10 lidech... Tak silná odezva se promítla do všeobecného nadšení a i na samotné kapele šlo sledovat plnou spokojenost. Ze skladeb mám poznačeny pouze pecky "Past" a "Cesta spadaným popelem" kdy na ostatní nebyl čas, či jsem je prostě nerozpoznal. Ostatně ze setu jsem byl i sám nadšen a to i dalšími oblíbenými prvky jako stagediving (skočila si i Anna pokud si vybavuji), či "veslovačka" přes celou stage. Kladně hodnotím i výborný zvuk a celkovou energii setu.
Takto ostrý start jsem neočekával, ale o to více se těším na opáčko jejich setu v rámci Power Grindcore 2024.

/// TRUCIDO ( Grindcore / Spojené státy )
Na OEF jezdím primárně skrze Grindcore a již druhá kapela mi jej dala v požehnaném množství již u předposlechu její tvorby. Tato parta vznikla v roce 2016 jako duo, ale vznik ofiko datují na rok 2021, kdy již byli kompletní. Tento našlapaný Grindcore má odkazovat na Insect Warfare, ač tedy poslech posledního kapelního splitka "WET BRAIN Split W/Deterioration" (2023) má i množství gore poloh. Každopádně předposlech dopadl velmi dobře a těšil jsem se jaké to bude živě.
První skladby setu jsem prokecal s kamarádem a jedním Švédským párem, ale minimálně půlku jsem jich stihl. Již od mého příchodu se ze stage valil perfektní "násyp" jak se na Grindcore sluší a patří čemuž přihlíželo skoro zaplněné Bojiště. Mě osobně však tento set postupně přišel monotónější i přes hlasitou odezvu fans a nadále velký kotel pod stage. Celkově tedy tato Texaská parta předvedla slušný set, ale čekal jsem přeci jen o něco více.

/// UTILIZE THE REMAINS ( Slam/Brutal Death Metal/Deathcore / Nový Zéland )
Každý den je třeba se věnovat nejen muzice, ale i kamarádům a tak je třeba oželet několik kapel. První pauzou byli tito Novo Zélanďané, kteří mne moc nezaujali týden zpět na Antitrendu.
=> pauza

/// C.A.R.N.E. ( Goregrind / Mexiko )
V posledních letech stále více omezuji poslech Gore a tak jsem pauzu protáhl i přes set těchto Mexičanů.
=> pauza

/// SEDEM MINUT STRACHU ( Noisecore / Slovensko )
Noise kapely zvládnu poslechnout, ale fandou tohoto žánru nejsem a tak jsem nadále protahoval pauzu.
=> pauza

/// ACIDEZ ( Speed/Thrash Metal/Hardcore Punk / Mexiko )
Ke stage jsem se vrátil až na Mexické metalické punkáče Acidez, které eviduji již mnoho let z různých tuzemských festivalů. Vidělo je již mnoho mých přátel a povětšinou se u nich náramně bavili a já měl konečně možnost si na ně utvořit vlastní názor. Tato parta hraje přes 20 let punk načichlý metalem a mnohdy takovým "feelingem" připomínajícím tuzemské Malignant Tumour vůči kterým navíc dodávají klasický Mexický šmrnc. Očekával jsem tak velmi živelný set, který bude bavit a tak se vyrazilo, i přes mírné zpoždění, ke stage.
To, že jsem neviděl první songy mne tolik netrápilo, protože to co jsem viděl mne nadchlo i tak. Takřka plný areál hltal jejich "Street Hardcore Punk" plnými doušky včetně skladeb jako "In Punk We Thrash" (prý to je i kapelní slogan), "Satanic Conspiracy", či song uvedený slovy "kurva, piča, pes" jenž měl pocházet ze splitu s Malignant Tumour (jednalo se zdá se o skladbu "Corrido Del Forajido"). Fandové se klasicky oddávali kotli, lezení na stage a ani tentokrát neopomenuli veslovačku. Výsledkem byla energická show, která potvrdila proč tato parta tak hojně koncertuje.

/// ANGELUS APATRIDA ( Thrash Metal / Španělsko )
Nepovažuji se za velkého fanouška Thrash Metalu, ale i tak mám z tohoto subžánru mnoho oblíbených kapel mezi které dlouhé roky spadají i tito Španělé. Jejich jméno nepatří mezi žánrové modly, ale již je dokázalo dostat na velké Evropské festivaly a právě na jednom z nich jsem je i shlédl (Brutal Assault 2023). Tehdy mne jejich set nadchl a šlo u něj vzpomenout na krajany Crisix, či party jako Exodus a Havok.
Na jejich set jsem poprvé využil posezení na lavičkách, ale i na ně se valil příkladně našlapaný Thrash Metal až "Brazilského střihu". I přes kvality tohoto setu se nekonala nějaká mohutná odezva fans, kdy i kotel čítal pod 20 lidí. Vše naštěstí změnila odhadem druhá půlka setu v níž zazněly skladby jako "Killers and Killed", či závěrečná "Sharpen the Guillotine". Na tyto pecky se již rozrostl kotel a již šlo pozorovat i první "plavce". Za mne se zde jednalo o velmi povedený set a jsem rád, že to tak cítila i většina lidí v areálu.

/// DEVOURMENT ( Slam/Brutal Death Metal / Spojené státy )
Obecně nemám v lásce Slam Death Metal (Brutal Death Metal naopak ano) a jednou z ústředních kapel tohoto stylu jsou právě Devourment. Avšak ti patří mezi jednotky kapel na které si klidně zajdu opakovaně slam/ne-slam. Ostatně obě dosavadní setkání (naposledy Brutal Assault 2022) mne bavila a tak byl cíl na ně zajít ihned po krátkém odběhnutí do stanu na jídlo. Jenže místo návratu jsem po celý jejich set držel u ucha telefon a tak jsem neviděl ani kousek jejich setu.

/// DROPDEAD ( Hardcore/Punk / Spojené státy )
Osobní headlinerem prvního dne pro mne byli legendární Dropdead, kteří hrají již od rou 1991 nefalšovaný a zdravě nasraný Hardcore/punk. Jejich zdejší set v roce 2019 mne solidně rozsekal, až se zpětně divím proč jsem jej nezařadil do top15 ročníku. Opožděný příchod (stále telefon na uchu) mi dal vzpomenout na to proč tomu tak zdá se bylo aneb se zde půlku času hrálo a druhou mluvilo. Souzním s kapelním názorem na svět (ač oni řeší danou problematiku mnohem více), ale na koncertu očekávám co nejvíce muziky. A když už se hrálo, tak to byl příkladný nářez jakým byla i skladba "Hopeless" (z EP "Drop On - The Bootleg" jenž vzniklo živě v roce 1996). I fandové točily kotel "o sto šest", divočily na stage a náramně se bavily do čehož jim opět kapela "házela vidle" další fůrou slov, které byly hlubokým poselstvím, ale narušovaly celistvost a energii setu jako takového. I přes to set hodnotím jako velmi povedený, ač jej předčilo mnoho kapel.

/// GRUESOME ( Death Metal / Spojené státy )
Tato parta vznikla v roce 2014 jako tribute kapela legendárních Death, kdy část členů dokonce odjela turné "Death to All". V kapele tak lze nalézt samé metalové persóny a to jmenovitě Matt Harvey (Exhumed, ex-Repulsion, ex-Exodus (živě), ex-Death DTA (živě) ), Robin Mazen, Gus Ríos (ex-Malevolent Creation) a Daniel Gonzalez (Possessed, ex-Cavalera Conspiracy (živě), ex-Exhumed (živě), ex-Master (živě)), ale i přes to tato kapela člení fandy na dvě části. Jedna ji považuje za parazity kultu Death a druhá je uznává za jejich výbornou muziku a neřeší nějaké tribute/original záležitosti. Osobně nejsem zastácem coverů, ale v tomto případě se přikláním ke skupině co jde po muzice a tak nebylo o čem a já opět mířil ke stage zvláště, když jsem je v roce 2016 neviděl (Brutal Assault).
Na slot Gruesome dorazil velmi početný zástup fandů, který by šlo porovnávat s návštěvností "headlinerů" jiných ročníků. Srovnatelný nebyl jen počet fandů, ale hlavně vše kolem kapely od zvuk a světel, přes nasazení po samonou hudbu. Ze stage tak zněla až "esence Death Metalu", která se mohla hrdě rovnat s nejednou žánrovou legendou. Ze setlistu mám poznačenou skladbu "Legion of Doom" (snd poznačeno dobře) a také věc z posledního singelu, kterým je "Frailty" (2024). Suma sumárum mne tento set nadmíru bavil až jsem z něj ještě teď mile překvapen.

/// SABBAT ( Black/Thrash Metal / Japonsko )
Black Metal na OEF nepatří, ale když se jedná o jeho dřevní formy, tak to lze tak nějak tolerovat. Již z toho je patrné, že Japonští Sabbat patří mezi legendy ke kterým lze přirovnat Britské Venom, či dokonce Švédské Bathory. Jednoduše se zde jedná o Black metalovou legendou s výrazným "Heavy nádechem", která mne sice hudebně nijak neovlivnila a vlastně nějak extra nezaujala, ale možnost vidět významnou kapelu se vznikem v roce 1984 se nepoštěstí jen tak. Cílem tedy bylo shlédnut část setu a mizet na afterparty.
Dle plánu jsem tak shlédl asi 3 skladby, které mne nevadily, ale nebyly něčím skrze co bych zdejší pobyt prodlužoval. A tak jsem vyrazil na afterparty ke které jsem nakonec došel až v koncovce setu Sabbat skrze kamarádovu přítelkyni a její poutavý zpěv věcí od Nightwish a Within Temptation. To, že uslyším z metru až operní vokály těchto kapel a na pozadí mi ze stage budou hrát Sabbat by mne ani ve snu nenapadlo, ale alespoň mám zajímavou vzpomínku.

/// S&M PROJECT SHOW
Tuto show jsem viděl pár let zpět a nemám potřebu to opětovně vidět. Respektive klidně se podívám, ale v této konstalaci jsem raději zvolil přesuv na tradiční afterparty.

/// FLY HIGH TRIBE SHOW
Tuto show jsem ještě nikdy neviděl. Byl bych schopen se na to podívat, ale raději investuji čas do kapel potažmo spánku. => spánek

První noc OEF je u mne vždy ve znamení afterparty a to platilo i letos. Mnoho skladeb se zde opakuje již dlouhé roky a tak jsem si neznačil zcela všechny, ale i tak eviduji "Moby - Lift Me Up" (dobrá pecka hned na můj příchod), "Aqua - Barbie Girl" (jedena z nejoblíbenějších pecek na afterparty), "Rick Astley - Together Forever", "I Like To Move It" z filmu Madagaskar (další co zaručeně rozdivočí fans), "Raffaella Carrà - Pedro" (asi nějaká novinka), "Haddaway - What Is Love" (klasika...), "Sash! - Ecuador", či "Mo-Do - Eins Zwei Polizei"... No prostě tato afterparty je moje "Guilty pleasure" jak skrze atmosféru, tak i songy které zde znějí. Ty si celý rok nepustím, ale na OEF se na ně prostě těším...
Skrze plán vstávat již na první kapelu jsem z afterparty mizel kolem 1:00 ranní, což je ještě obstojný čas.

Čtvrtek

Ráno se na areál snášel déšť, který srazil středeční optimální teploty níže, ale stále "stravitelně".

/// MANGER CADAVRE? ( Hardcore/crust / Brazílie )
Čtvrteční den otevřel Brazilský Hardcore/punk, který však z poslechu jejich posledního alba "Imperialismo" (2023) nezněl až tak živelně a nasraně jak bych dle žánru očekával. Zvláště bicí mi přišly poměrně monotónní a neustále ve "středním tempu" a možná i proto si kapela k této desce přidala štítek "Death Metal" jenž zde lze v pomalejších pasážích, či dokonce Death/Doomem jako v intru skladby "Iconoclastas"... jedná se tak o poměrně nevyhraněnou kapelu, která si však již zahrála na snad všech významných Brazilských festech a tak jsem cílil na ně mrknout živě.
Od prvního pohledu v kapele zaujme zpěvačka Naty (Nata Nachthexen), která se snažila dodávat setu energii nejen vokálem, ale i pohybově. Avšak ani ona nedokázala roztočit více jak pětihlavý kotel a nějaké větší ovace obstojně zaplněného areálu (odhadem 1/5 což je na první kapelu super). Důvodem jsou jednoznačně výše zmíněné pomalejší pasáže, monotónní bicí a celkově nepříliš povedený mix žánrů. I přes to jsem rád, že jsem na tento set zavítal, ač se zde nejednalo o něco pamětihodného.

/// HØRDÜR ( Grindcore / Francie )
Hned druhá parta rázně přitopila pod kotlem svým Grindcore do kterého promítají i fastcore vlivy a výsledek zní opravdu mocně. Ostatně pro grindcore je Francie zemí zaslíbenou a pochází odtud celá řada úžasných kapel. Hørdür sice hrají teprve od roku 2017, ale v jejich středu nalezneme bubeníka Ugo (Civilian Thrower) a navíc kapelu zastupuje žánrová perla "Lixiviat Records".
Od setu jsem tedy čekal poměrně hodně, ale víceméně jsem dostal jen nadprůměrný zážitek. Mimo luxusních bicí a občasných až "sludge" záchvěvů jsem se nějak zásadně nebavil ani kapelní agresivitou, ani menším kotlem ani občasným až powerviolence vokálem... Zpětně si pouštím jejich album "Bistre Repetita" (2023) a bavím se určitě víc jak na OEF, tudíž při příští příležitosti na ně klidně zajdu a uvidím zda mi to tu jen nesedlo.

/// BEAVER FEVER ( Grindcore / Kanada )
Na tuto "kapelu" se těšila celá řada lidí, ale já k této muzikantce přistupoval spíše s obezřetností. Jednočlenné kapely mne v mnoha případech nebaví, protože jsou postaveny na automatických bicích, předehraných partech atd... A přesně takové pocity jsem měl z Tsunami Nagasaki v rámci jejího letošního EP "Enter The Dragon", které je kombinací grindu/noise/punk a pomalu blackového vokálu a jako celek mi to prostě nějak nepasovalo... I tak jsem cílil alespoň na část setu, který nalákal takřka plný areál, což je v 11:00 velmi atypické s ohledem na předešlé ročníky. Obdobný počet lidí běžně docházel až tak kolem 16-17 hodiny. Avšak základem setu je vždy hudba a ta mne vůbec nechytla. Zvládl jsem pouze asi 3 poměrně monotónní skladby, které navíc mnohdy koketovaly až s noise. Zde tedy nic pro mě a já mizel mimo stage...

/// SANGRE DE IDIOTAS ( Grindcore / Slovensko )
Ve středu jsem cíleně vynechal Sedem Minút Strachu, ale na jejich boková projekt "Sangre de Idiotas" jsem chtěl jednoznačně vyrazit. Honza s Richardem zde drtí klasický grindcore ke kterému jim stačí bicí a zboosterovaná basa. Výsledek jejich počínání nelze porovnávat s mými oblíbenými Grindcore palbami (mnohdy světového jména) ani Impulsealer (taktéž duo), ale jejich hudba prostě nezní zle a tak proč nepodpořit.
Samotný set jsem pozoroval z dálky kam jsem necítil takovou energii, kteoru by umocnil například i drobný pohyb na stage. A tak si oba muzikanti drželi své pozice a drtili a drtili... Jako bylo to fajn ne že ne, ale přišlo mi to takové setrvale stejné, což v rámci takto velké akce snadno zapadne. Možná někdy v klubu to bude jiné, ale zde nic moc.
P.S.: Ten jejich noise zvuk mezi jednotlivými songy vcelku bolel...

/// APOSENTO ( Death Metal / Španělsko )
Španělská Death metalová scéna zdá se není příliš početná, ale najdou se v ní perly jako Avulsed, Graveyard, Human Mincer, Wormed, Cerebral Effusion, Christ Denied, Moonloop, Altarage, či Teitanblood. Avšak, že od roku 1990 existují Aposento jsem neměl ani potuchu do zdejšího potvrzení. Vysvětlení podává pohled na aktivitu této kapely, která sice vznikla v roce 1990, ale již v roce 1997 se rozpadla. Reinkarnace nastala v roce 2012 a až v roce 2014 spatřilo světlo světa první "Full-length" album "Aposento", které letos doplnila již čtvrtá deska jménem "No Safe Haven". Kapela se zde prezentuje solidním satanistickým Death Metalem, ale v globálu se zde nejedná o nic převratného.
I samotný set mi přišel jako solidně zahraný old School Death Metal bez nějaké vyšší variability, ale i nějaké atmosféry či něčeho navíc. I počet fans se výrazně snížil, ale vznikl i vcelku solidní kotel za což lze kapelu/fans pochválit. A tak nejvíce zaujal kytarista, který celý set musel odehrát na židličce, protože měl nohu v sádře. Celkově průměrný set.

/// MUTILATED JUDGE ( Noisegrind / Španělsko )
I další parta dojela ze Španělska tak jako již mnohokrát v letech minulých, kdy i já jsem ji viděl hned 3x (naposledy Antitrend open air fest 2018). Jedná se zde o poměrně primitivní grind s noisovými vlivy, který stojí a padá na zábavnosti samotné dvojice. Klidně bych si tuto partu zopákl, ale bylo potřeba si oddechnout a dát oběd.
=> pauza

/// HOSTIA ( Death/grind / Polsko )
Hostia hraje od roku 2017 mix grindu, gore, death metalu a thrash metalu... Tato kombinace je hodně široká, ale překvapivě solidně funguje i v jejich poslední nahrávce "Nailed" (2022). Textovou stránku zde příliš nevnímám, ale její antikřesťanská rétorika v kombinaci s názvem jistě popuzuje nejednoho člověka v křesťanském Polsku.
Již první pohledy na stage mne pobavili všemožnými lidmi s mnišských rounech, talárech a dokonce podáváním hostií lidem. Dalším úvodním bonusem bylo uvádění kapely/skladeb v angličtině, což moc Polských kapel nedělá. V uvádění co jsou zač se označili za Sabaton a prý nám zahrají nějaký ten melodický metal. Vznikla z toho vcelku solidní pařba, kterou na stage i pod ní podpořil velmi početný zástup fans. I areál byl až překvapivě zaplněn na to jaký byl pařák. Hudebně se zde však jednalo o průměrný death/grind, který se dá vyslechnout, ale doma si jej nepustíte. A tak jsem asi v půlce setu odešel zpět za kamarády omrknout kam se za ty 2 hodiny posunuli v rámci fronty na festivalový merch.

/// CRYPTIC BROOD ( Death/Doom Metal / Německo )
Titul nejatypičtější kapely ročníku si uzmuli Cryptic Brood již tím, že holdují Death/Doom Metalu. Očekával jsem nižší návštěvnost, nízká očekávání okolí, ale stejně tak i mé opětovné nadšení (naposledy loni v Jihlavě) a útok na jeden z nejlepších setů ročníku. Avšak část mne vzpomenula na loňský set Gatecreeper na který dorazilo obrovské množství fans a i oni nebyli daleko od Death/Doom Metal. Výsledkem byla velmi solidní fanouškovská základna, menší kotel na rychlejší vály a hlavně velmi pozitivní odezva. Ostatně chlapi nehrnou čistě Death/Doom, ale nebojí se zrychlit a zároveň drtit hutnou basu, což je něco co fans na této akci láká. Rozmanitost jejich hudby potvrzovaly i kapelní trička Darkthrone (kytara), Repulsive Feast (basa) a Pulmonary Fibrosis (bicí). Ze setlistu nemám poznačenou žádnou skladbu, ale zazněla i jedna z chystaného alba, která perfektně pasovala mezi ty z doposud vydaných alb. Celkově se jednalo o jeden z nejlepších setů ročníku, který jen potvrdil proč kapela jezdí po celém světě (viz jejich set v Japonsku v roce 2017). Nezbývá než se těšit na listopad, kde se s kapelou setkám již počtvrté v rámci Power Grindcore 2024.

Mezi sety proběhla další atypická věc, kterou byla svatba jakéhosi páru, který zdá se jezdí na OEF. "Obřad" se nesl za mohutného potlesku, natáčení a focení kdy oddávajícím byl Trutnovský místostarosta Tomáš Eichler.

/// ACID FORCE ( Thrash Metal / Slovensko )
Další kapelou od našich Slovenských bratrů byli Acid Force z Banské Bystrice, kteří letos slaví 10 let na scéně. K tomu nadále promují své poslední album "World Targets in Megadeaths" (2023), kterým opětovně dokazují, že i na Slovensku kvete Thrash Metal. Chalpi se drží prazákladů stylu, ale částečně odpovídají i na vlnu jíž vévodí divočáci Municipal Waste.
Na jejich set dorazilo obdobně fans jako na předchozí slot a výsledkem byl velmi solidní set. Jeho devízou byla divokost, upřímnost a hudba jenž uháněla vpřed jak divoké stádo koní. Fandové se po celý set náramně bavili jak moshpitem, tak i samotnými skladbami kde mám poznačenou pouze titulku nového alba "World Targets in Megadeaths". Set jako celek mohu pochválit a hlavně jsem rád, že jsem tuto partu po mnoha letech konečně viděl.
P.S.: Basák Juraj pobavil svým trikem, kde měl "Palo Habera & Team".

/// CUTTERRED FLESH ( Brutal Death Metal / Karlovy Vary )
Cutterred Flesh znám mnoho let a ač od nich lehce ustupuji, tak vždy rád navštívím jejich set. I tak má poslední shledání (naposledy MetalGate Czech Death Fest 2024) probíhala spíše jen "na část setu" a nejinak tomu bylo u jubilejního desátého shledání, které vyšlo na letošní ročník OEF. Po celý jejich set jsem postával pod stromy a kapelu tak pozoroval z dálky a ještě z úhlu, což vůbec nejsou dobré podmínky na nějaké velké hodnocení. Avšak stín mi za tuto nepohodu stál a hlavně další 3 sloty byly headliner vedle headlinera... Každopádně set to špatný nebyl i ten zvuk se do takto atypického místa nesl na vysoké úrovni, ale to je tak vše co k tomuto setu mohu napsat, protože jsem jej nakonec většinu prokecal.

/// WHORESNATION ( Grindcore / Francie )
A již byl čas na osobního co-headlinera celého festivalu a to Francouzskou smečku Whoresnation. Tato parta drtí ušní bubínky již od roku 2009, ale sám je znám odhadem 3 roky kdy se stali "láskou na první poslech". Chrochtám si u celé jejich tvorby a stejně tak i u živých vystoupení, které se mi poštěstilo loni v rámci Power Grindcore v Brně. Tehdejší set jsem si užil v kotli, ale tím že již "neběhám" jsem se tentokrát mohl hlouběji zaměřit na kapelu jako celek.
Set byl od počátku příkladně nasraný, extrémně rychlý, ale nadále dostatečně tvrdý a variabilní. Rázem tak tato poměrně malá kapela bez potíží "zaplnila" celou stage jak kdyby to byli světově známé hvězdy. Vůči hvězdám však působí jako lidé, kteří milují co dělají, milují fanoušky a hlavně věří tomu co zpívají. Znal jsem většinu setlistu, ale vyjma poznámky ohledně nějakého nového songu, jsem neidentifikoval ani jeden, ač jsem většinu znal. Dle očekávání tak tento set patřil mezi ty nejlepší celého ročníku, ač nevím jak se na jeho úplný konec tvářil zdejší zvukař (zpětně nevím kdo zrovna zvučil)... Zpěvák Pibe (Civilian Thrower) s posledními tóny efektně hodil mikrofonem o zem a spolu s kapelou odešel ze stage, což pro fandu vypadá strašně cool/drsně/dobře, ale pro zvukaře to je noční můra spojená s pískotem do sluchátek (očekávám) a rizikem poškození samotného mikrofonu. Ač pořád lepší jeden hozený mikrofon jak legendární koncovky kapely Nirvana...

/// PUTRIDITY ( Brutal Death Metal / Itálie )
Další slot a další osobní co-headliner ročníku, který jen potvrdil jak našlapaný byl čtvrteční program (ještě další 4 osobní co-headlineři teprve čekali v backstage). Putridity hrdě drží prapor vynikající Italské Brutal Death Metalové školy od roku 2005, avšak jejich problémem je vysoká cirkulace hudebníků, kdy jediným opěrným majákem je zpěvák/kytarista Putrid Ciccio. U něj si cením hlavně čuchu na bubeníky, protože zakladatelem je fantastický bubeník Davide Billia (Antropofagus, Beheaded, Failure, ex-Septycal Gorge, ex-Hour of Penance), kterého v roce 2018 nahradil neméně zdatný Cédric Malebolgia (Molested Divinity, Carnivore Diprosopus (živě), ex-Monument of Misanthropy, ex-Svart Crown (živě)). Aktuální sestava tak společně nahrála pouze poslední EP "Greedy Gory Gluttony" (2023) jenž je sbírkou starých skladeb "ze šuplíku" (vyjma dvou novinek), ale klíčové je že to této sestavě šlape i živě. Jejich letošní set na Nice To Eat You Deathfest 2024 byl opravdu mistrovský a nic menšího jsem neočekával ani v rámci OEF.
Chlapi dostali do vínku hodně tvvrdý "basový" zvuk, který doplňovaly výrazné bicí, což lehce upozadilo jak zpěváka, tak hlavně kytarovou sekci. Zvuk se však postupně vyvíjel k větší vyváženosti (nadále hráli prim bicí a basa) a lze jej v globálu chválit. Avšak to co předváděla samotná kapela byl totální masakr, který drtil vše co mu přišlo do cesty k čemuž nebylo třeba nijak běhat po stage... Tady stačilo mít dobrý zvuk, skvělou technickou práci muzikantů a rázem většina fans stála "v tupém úžasu" z nějž vyplynul jen menší kotel. Ze setlistu mám poznačeny skladby "Putrid Necrosadistic Reprisal" (snad dobře), "Multi.." (nový song z chystaného alba = nemám přesný název), "Zombie Oral Sex" a "Living Decomposition".
I zde se tak jednalo o jeden z nejlepších setů ročníku a i přes hraní za světla mi přijde, že se zde jednalo o lepší set jak letos na Nice To Eat You Deathfest 2024.

/// SIX-SCORE ( Grind / Rakousko )
V tomto slotu měli hrát Mass Worship, ale ti odpadli týden před akcí (skrze nemoc). Jako náhrada byli zvoleni Six-score jejichž potvrzení mne z části nadchlo a z části nepotěšilo. Nadšen jsem byl z toho, že je mám dlouhodobě rád a i jejich živé sety patří mezi lahůdky (doposud viděni 3x a naposledy na Power Grindcore 2023), ale zároveň záměna "pauzy" za "top kapelu" znamená další výdej energie a prohlubující se únavu jenž se na tak velké akci sčítá velmi rychle. A tak jsem ihned po dvou luxusních slotech uháněl zpět ke stage užít si další výborný set, který byl čekám postaven na výborné desce "IT COULD BE WORSE" (2023).
Již od počátku setu zde pokračoval mohutný zvuk, kterému opětovně dominovali prostorové bicí za kterými byl níže vokál a pak kytarová sekce. I v tomto případě se zvuk postupně zlepšoval, ale přijde mi že nakonec nedosáhl toho kam se posunul u Putridity. I přes tuto menší výtku se jednalo o výborný set, který byl nesmlouvavým 25min "násypem". Kytarista mne navíc potěšil trikem "The Arson Project" a celá kapela plachtou "Antifaschistische Aktion", která k OEF jednoduše patří. Suma sumárum opětovně výborný set od kapely, která hraje od roku 2008.
P.S.: Po setu jsem s kapelou prohodil pár slov o předchozích shledání a dal si i společnou fotku za kterou děkuji.

/// NECRO BART INFERNO ( Noisecore / Německo )
Noise je pro mne stravitelný žánr, ale v rámci takto náročných festivalů jej vždy mile rád oželím a dám si spíše relax.
=> pauza

/// SEE YOU IN HELL ( Hardcore/punk / Brno )
Tuto kapelu eviduji delší čas, protože do Brna jezdívám poměrně často. Předposlech zněl velmi solidně, ale nakonec jsem i je prorelaxoval před náročnou koncovkou dne, kterou jsem cílil ukončit až v 3h ráno.
=> pauza

/// WALKING CORPSES ( Grindcore / Mezinárodní )
Tato "kapela" vznikla pouze na dvě exkluzivní vystoupení jakožto dárek pro pořádajícího Čurbyho k jeho padesátce. Cílem této party bylo zahrát mu živě jeho oblíbené album "Brutal Truth - Extreme Conditions Demand Extreme Responses", kdy s tímto nápadem došel samotný basák Dan Lilker (Brutal Truth, ex-Nuclear Assault, ex-S.O.D., ex-Anthrax, ex-Venomous Concept, ex-Autopsy (živě), ex-Lock Up (živě), ex-Soulfly (živě), ex-Holy Moses, atd...). K tomuto projektu se mile rád přidal i zpěvák Bilos (Malignant Tumour, Rubufaso Mukufo, Sick Sinus Syndrome, ex-Dobytčí Mor, ex-Pure, ex-Love History), který sehnal i zbytek kapely v které se nachází bubeník Jürgen (Force of Hell, Dievision, Insistent, Sick Sinus Syndrome, ex-Ahumado Granujo, ex-Intervalle Bizzare, ex-Uprise, ex-Brute, ex-Death Karma, ex-Heaving Earth, ex-Ingrowing, ex-Cult of Fire (živě), ex-Beast Within the Sound) a kytarista Frank ().
Osobně mám Brutal Truth v oblibě jak z desek, tak živě (Brutal Assault 2009). I přes to však tuto partu nemám příliš naposlouchanou a ani od tohoto setu jsem nečekal něco co by mělo pokořit mé "osobní headlinery". Avšak již pohled na fandy naznačoval, že se zde schyluje k něčemu velkému. Areál byl takřka plný a jak se začalo hrát, tak se roztočil jeden z největších zdejších kotlů a hlavně odezva fans po každé skladbě byla opravdu top. Dle očekávání se ve velkém holdovalo stagedivingu, kterého se zúčastnil i samotný Čurby, který doplaval až kamsi doprostřed tribuny. I přes to vše jsem druhou půlku setu prokecal s kamarády a tak mi sloužila spíše jako podkres. Celkově jsem rád, že jsem toto "jedinečné" vystoupení viděl, ale na festivalovou topku to nebude.

/// SIEGE ( Hardcore/Punk / Spojené státy )
Tito mazáci hrají již od roku 1981 a lze je považovat za zakladatele grind/hardcore scény. Jejich muzika mísí grindcore, hardcore, hardocre/punk a funguje již skoro 40 let, což je opravdu úctyhodné. I tak jsem je sotva znal, což změnil jejich zdejší set v roce 2019, který mne sice nějak zásadně neuhranul, ale to bylo hlavně tím že byl položen mezi několika oblíbenými kapelami. Letošní slot byl situován naopak v klidnější části lineupu a já jej tak mohl lépe vnímat. Výsledkem byl velmi povedený přirozeně živelný set, který pokračoval pěkně od podlahy a s tunou fans v zádech. Respektive na stage, pod ní, v kotli no prostě všude čemuž odpovídalo i vysoké nasazení kapely. Dosti mne zde zaujal song kde byl kapelní host (?) na saxofon, což je poutavý nástroj, ale v HC/punk vodách dosti atypický. A možná i pro tuto vsuvku mne tento set zaujal a stal se jedním z milých překvapení ročníku.

/// GUTALAX ( Goregrind / Křemže )
17-té shledání s touto goregrindovou kometou, která září stále více na stále větších a větších akcích (i mainstreamových). Poslední shledání proběhlo nedávno na MetalGate Czech Death Fest 2024, kde jsem si opětovně potvrdil, že jejich sety jsou plné nadhledu a zábavy, ale přeci jen nejsou až tolik o nějaké úchvatné hudbě jakožto celý Goregrind. I tak jsem na jejich zdejší set chtěl vyrazit, protože jsem je zde ještě neviděl a hlavně to zde zavánělo nějakou novou věcí alá "poslaná to-toi budka do lidí" (poprvé na Brutal Assault 2019 pokud se nepletu). Ostatně Čurby měl 50, OEF 25, Gutalax 15 a hlavně Gutalax mají OEF jako řekněme domovský festival. Toto očekávání však bylo milné, či jsem je neviděl, ale proběhlo předání dortu Čurbymu a jinak to byla klasická obří party, která je na Gutalax vždy. Zde logicky okořeněná o neustále plnou stage, obří návštěvnost a kotel... Hudebně i nadále platí, že nejsem unešen, ale nemám potíž si tuto partu poslechnout i v budoucnu. Ze setlistu mám poznačeny skladby jako "Šoustání prdele za slunné neděle", "Robocock" (i zde věnováno Kebabovi), či opětovně nový song "Superhero" (stále nemám přesný název, ač to byl tentýž co na CDF 2024). Suma sumárum solidní set, ale nic na přední příčky ročníku.
P.S.: Přecijen zde byla jedna novinka a to jakýsi "meč pokrytý exkrementy" u kterého když se točilo kličkou, tak vytáčel toaletní papír... Drobná novinka...

/// RATOS DE PORAO ( Hardcore Punk, Thrash Metal/Crossover  / Brazílie )
Ratos de Porão patří mezi stěžejní kapely žánru a svojí hudbou tak ovlivnili celou řadu, nejen Brazilských, kapel. Fungují již od roku 1981, ale stáří není znát ani na jejich hudbě ani na nasazení. Sám nejsem zatvrzelým fandou podobných kapel, ale v rámci OEF si na ně vždy rád zajdu a zvláště pokud se jedná o takovéto legendy.
Avšak jejich set negativně ovlivnil poměrně intenzivní déšť skrze který jsem se vydal schovat a tak jsem celý set viděl pouze z úhlu a jen asi půlku stage. I z této polohy šlo pozorovat vysoký počet fandů, kterým déšť nevadil a dokonce si užívali velkého kotle. Kolem půlky setu déšť ustal a tak šlo i více vnímat dění na stage, kterému dominoval energický basák, který se vyžíval v četných vysokých skocích. Ostatně celá kapela byla jeden živelný/živý organizmus, který perfektně fungoval bez ohledu na to co zrovna hráli. Očekávám, že setlist byl postaven na jejich posledním albu "Necropolítica" (2022), ale potvrdit to nemohu ani jedinou skladbou. Celkově set chválím a jsem rád, že jsem konečně viděl tyto "Brazilské krysy" (Ratos de Porão = Sklepní krysy).

/// NAPALM DEATH ( Grindcore/Death Metal  / Spojené království )
Další kapela v pořadí navázala vznikem, v roce 1981, na předchozí kapely a statusem osobního co-headlinera na odpolední trio Whoresnation+Putridity+Six-score a vlastně i na obě následující kapely. Jendoduše silný den v jehož čele stáli "Barney", Shane, Danny a Mitch, které zbožňuje snad každý grinder a to zvláště v rámci OEF. Sám jsem tuto partu viděl 6x, ale ještě nikdy na OEF a právě zde jsem očekával nejsilnější show, ač ani poslední shledání na Brutal Assault 2019 nebylo špatné.
Na set logicky dorazil jeden z největších zástupů fans, který jsem zde kdy viděl. Další zaručenou věcí byl obří kotel, stagediving, obrovská odezva a hlavně precizní hudba jenž se valila ze stage. Barneyho vokál je až nezaměnitelný a i zvuk samotných ND patří mezi snadněji rozpoznatelné a to platilo i pro zdejší set. Z něj jsem si nestíhal značit jednotlivé fláky, ale zazněly kusy jako "Diktat" (snad rozpoznáno dobře dle kousku textu), "Backlash Just Because", či song uvedený jako "TNT" (nedohledal jsem beztak klasika). Jak vidno nejsem zatvrzelý fanda ND, ač jsou pro mne zásadní kapelou skrze jejich set v Havlíčkově Brodě v roce 2009, který považuji za svůj první tvrdě metalový/grindový koncert v životě.
Suma sumárum se zde jednalo o jeden z nejlepších setů ročníku a já mohu jen děkovat, že mi bylo dopřáno jej absolvovat v rámci OEF. 

/// DYING FETUS ( Brutal Death Metal/Grindcore / Spojené státy )
Další slot další co-headliner a má další premiéra v rámci OEF. Dying Fetus zbožňuji již mnoho let za které jsem je shlédl hned 5x (naposledy Brutal Assault 2023) a pokaždé to byla vytříbená záležitost se špičkovým zvukem, precizní technikou a vysokou agresivitou samotného setu. Logicky jsem to samé očekával i v rámci OEF, ale to co zde tato trojka předvedla to byla neskutečná jízda. Až na úroveň zvukařů se ze stage linul neskutečný zvuk a hlavně naprosto precizně zahraná zhmotněná agresivita... Vše podpořila nadále vysoká návštěvnost a všeobecné nadšení, které fandy udržovalo v permanenci. Sám jsem se bavil až tak moc, že jsem si poznačil pouze název poslední skladby "Kill Your Mother / Rape Your Dog", která navázala na celou řadu pecek a uzavřela jeden z nejlepších setů letoška.
P.S.: Zajímavostí bylo, že Dying Fetus fungují od roku 1991, hrávají v ČR vcelku často, ale na OEF si odbyli premiéru až letos.

/// WORMROT ( Grindcore / Singapur )
Kadence co-headlinerů nekončila ani v dalším slotu, kde zahráli mí milovaní Wormrot. Ty jsem doposud viděl pouze jednou v Brně 2019 a od té doby již několikrát stihli odpadnou z akcí kam jsem mířil (Brutal Assault 2020 skrze covid, Brutal Assault 2022), či mi nesedl termín jejich blízkého koncertu (v Brně 2024). Hlavním důvodem proč tato parta zrušila mnoho koncertů kolem roku 2022 byl náhlý odchod jejich zpěváka Arifa (toho jsem naštěstí viděl v Brně 2019) jehož živě nahrazuje buď Gabriel Dubko (Teethgrinder (živě), ex-Implore), či zpěvačka Weish. Změna zpěváka je zvláště citlivá u divokých kapel jako jsou Wormrot a tak jsem se lehce obával jaké to bude živě i přes nesporné kvality jeho zástupců.
Před setem jsem se dozvěděl, že z kapely odchází další dlouholetý člen a to bubeník Vijesh. Ten však již od pohledu na stage pro koncovku jejich turné zůstal a tak jsem očekával jak vyzní novější skladby a hlavně jak bude fungovat kooperace Gabriela a Weish. Výsledek mne rozhodil již od prvních skladeb i proto, že nemám jejich album "Hiss" (2022) hlouběji naposlouchané. A tak jsem čekal palbu systém start-cíl a dostal jsem množství techničtějších pomalejších kusů, které běžně pěla Weish. Ta nemá špatný vokál, ale její výšky mi k Wormrot příliš neseděli a hlavně jsem z kapely necítil tu energii (i její bílé oblečení působilo něžně což byl kontrast vůči muzice). Další songy zase odzpíval Gabriel Dubko, který má úžasný vokál i charisma, ale přeci jen to není Asiat a tak do skladeb dává jinou barvu hlasu, emoce a v neposlední řadě i nasazení. Tudíž už tak méně intenzivní set (ztráta Arifa) v kombinaci s progresivnějším novým albem ještě navíc fungoval stylem brzda-plyn, kdy tu byla "mdlejší" Weish a pak solidní Gabriel... No upřímně jsem byl tímto setem zklamán... Nejednalo se o nejhorší set ročníku a podobně, ale zklamání je u mne velké. Po setu jsem se bavil s několika kamarády kdy někteří souzněli s mým zklamáním a jiní naopak set extrémně chválili jako jeden z nejlepších, ne-li nejlepší, letos... Což tak nějak dokresluje tu atmosféru kolem Wormrot z posledních let a nezbývá než věřit, že tato perla znovu povstane a vrátí se na špičku scény.
P.S.: I přes zklamání jakmile bude příště možnost je vidět, tak budu "na značkách".

/// KRAANIUM ( Slam/Brutal Death Metal / Norsko )
Jak jsem psal výše u Devourment, tak Slam pro mne není zrovna moc oblíbený styl a to platí i pro hvězdné Kraanium. Tato parta vznikla v roce 2001, ale celou jí otřásl rok 2017 kdy spáchal sebevraždu jejich zpěvák Martin Funderud. Martina jsem naštěstí viděl v roce 2016 na Nice To Eat You Deathfest, ale ani on nijak neovlivnil mé zklamání z tohoto setu. Od té doby Kraanium nadále neposlouchám a tak až při psaní reportu vidím, že po smrti Martina v kapele zpíval Jack Christensen, který však letos z kapely odešel. Na aktuální soupisce je tak hned trojice náhradníků a tak vyvstala otázka kdo že to s kapelou dojede na OEF.
Na dálku jsem nového zpěváka nepoznal, ale ať by tam byl kdo by tam byl tak by ctil co kapela buduje dlouhé roky. To se potvrdilo i tentokrát kdy si výsledek užívala většina areálu, ale já jej spíše jen poslouchal a těšil se na závěrečnou dvojici kapel, která je méně významná, ale za mne patří nad Kraanium. Každopádně poslech to byl obstojný na to, že se zde jedná o slam ač na hlubší analýzu to není. Jen přidám předpoklad, že se zde hrálo z posledního alba "Scriptures of Vicennial Defilement" (2023).
P.S.: Dokonce jsem si na chvilku chtěl odskočit na afterparty než Kraanium dohraje, ale ze stanu se valil song "Dune - Million Miles Away From Home (Video Mix)", který mi opět potvrdil, že v dalších dnech jde hudební playlist afterparty mimo mne a já se tak mile rád vrátil na Kraanium.

/// SYMBTOMY ( Melodic Death Metal / Mezinárodní )
Symbtomy jsou Česko/Britská kapela, kdy Britskou část tvoří basačka Dáša, která je, pokud se nepletu, rodilou Českou jenž žije v Británii. Zbytek kapely je hojně napojen na kapelu Sectesy a k tomu kytarista Jaroslav Šantrůček působil v kapelách Despise a Heaving Earth. Tuto zkušenou sestavu jsem shlédl na MetalGate Czech Death Fest 2023 a jednalo se o skvělý set, který bych tentokrát dokázal oželet skrze jeho start v 2h ráno. Jenže já se těšil na závěrečné SHITSTORM a tak bylo nutné se "kousnout" a hlavně si to pořádně užít.
Na počátek setu jsem si stoupl poblíž stage, protože zde již nebylo moc fandů, abych více podpořil kapelu. Avšak zdejší zvuk mi přišel dosti slitý dokupy a zároveň nějak podivně utažený. Tak jsem se vzdálil do odhadem půlky areálu na lavičku a tam mi zvuk přišel překvapivě lepší. Zvláštní to věc, ale základem je že jsem se již bavil tímto velmi solidním Death Metalem, kdy mi rychle uteklo čekání na závěrečné SHITSTORM. Pokud se nepletu, tak bohužel neproběhl kotel a ani odezva nebyla z nejsilnějších...

/// SHITSTORM ( Grindcore / Spojené státy )
Start setu v 2:40 ráno, když se chce člověku spát a zároveň chce jít na první set v 10:00? Na OEF proč ne zvláště když jde o pecku jakou jsou Shitstorm. Prý se má jednat o nejdéle fungující Floridský grindcore, který v sobě nese i vlivy powerviolence. Věřil jsem, že mne tato závěrečná palba nakopne, abych tento den dožil a neusnul po cestě do stanu a přesně to se i stalo... Již od prvního songu se rozjel menší kotel, který vygradoval náser, který se valil ze stage. Na ní kapela pařila o sto šest i efektními "odskoky od kopáku". Jako čekal jsem zde hodně, ale takovou závěrečnou palbu opravdu ne... Škoda jen, že nevím jaké songy hráli, ale čekám, že většina byla z posledního alba "Only In Dade" (2023).

Po takto výtečném setu jsem měl překvapivě ještě energii, ale i přes to jsem uháněl do stanu. Ostatně set skončil kolem 03:00 a pokud jsem chtěl ráno stíhat první kapelu v 10:00, tak jsem potřeboval vstávat kolem 09:00 (cesta do areálu, snídaně, záchod atd..) a to je jen 6 hodin spánku...

Pátek

I přes noc ze čtvrtka na pátek se přes Trutnov prohnala dešťová přeháňka, která ještě o něco snížila teplotu.

/// DELIRIANT NERVE ( Grindcore/Death Metal  / Spojené státy )
Čtrvteční odchod v 3h ráno byl smrtící v kombinaci se startem této bandy již v 10:00, ale přesposlech jejich posledního EP "Contaminated Conscience" (2023) mne zaujal a já tak chvátal do areálu. Na takto brzký slot zde již posedávalo hodně lidí, kterým kapela neservýrovala Grindcore prošpikován gore prvky. Dalším "bonusem" bylo i nějaké to zpomalení, které ze setu udělalo až překvapivě zajímavou záležitost.
P.S.: Nestihl jsem asi 2 úvodní skladby.

/// FAILURE ( Fastcore / Itálie )
Druhý slot dnes a hned co-headliner ročníku? I takové věci se na OEF dějí a jsem za ně rád, protože Failure jsem chtěl vidět již hodně let. Sice nepatřím mezi zatvrzelé fandy fastcore/powerviolence, ale zde se nadmíru bavím poslechy jak alba "Failure" (2017), tak i čerstvé novinky "Obstinate" (květen 2024).
Již od startu se zde valila neskutečná energie, která byla zhutněná do 20 minut tak jak se na PW sluší a ptří. Toto byla esence slov "krátký, rychlý, hlasitý" a dle očekávání se roztočil i první kotel dne. Kdybych se na ně již nevy.ral, tak bych jej jednoznačně podpořil i skrze znalost většiny setlistu. Z něj názvem eviduji pouhé dvě skladby a to "I Can't Skate" (ze splitka s luxusními Ona Snop) a pak nějaký punkový cover Italské kapely, který dle alb zavání "Midnight Oil - Dead Heart" (to jsou Australané tak to moc nesedí). Každopádně se zde jednalo o čiré nadšení a jeden z nejlepších setů, kterým nás provedli usměvaví Los (vokál), Achi (kytara) a Steve (bicí + vokál).
P.S.: Chalpi zde měli zahrát v roce 2022, ale svůj set musely zrušit.

/// GUMMO ( Grindcore / Francie )
Velmi ostrý start dne plný grindcore/powerviolence pokračoval Francouzskými Gummo, kteří fungují od roku 2018. Do zdejšího potvrzení jsem je neevidoval, ale poslech jejich EP "Assimilation Is Death" (2023) mne kvapem posadil na zadek... Ostatně Francii považuji za jednu z líhní špičkových grindcore pecek a Gummo jsou další z nich.
I set potvrdil vysoká očekávání skrze nespoutanou energii, upřímné vystupování a hlavně luxusní náser, který bavil snad každého. Na jednu skladbu zde dokonce proběhla hostovačka nějakého kamaráda, který měl hodně luxusní vokál. Kapela se logicky "otřela" i o politiku slovy "We come from France.. from today officially Fascist nation... fuck nacists...". Koncovku tohoto skvělého setu obstaral song "Shadow of the Beast" na kterém v rámci alba hostuje Mikee z kapely Unsu, tudíž je možné, že tím hostujícím vokálem byl on. Celkově se jednalo o jeden z nejlepších setů a největších překvapení ročníku.

/// WILL COPE ( Powerviolence / Slovinsko )
Ze Slovinska mám v oblibě pouze dvojici kapel (Condemnatio Cristi, Pigs Parlament) a živě jsem viděl pouze Vulvathrone. Obecně mám tento národ v oblibě a tak mne lákalo poznat další tamní kapelu, ač předposlech Will Cope mi přišel jako průměrný powerviolence. A to se nechci pouštět do hodnocení jejich coveru "Type O Negative - Some Stupid Tomorrow, protože se považuji za fandu Type O Negative...
Velkou výhodou této party byl její slot, který následoval po dvojici žánrově spřízněných kapel čímž měla tato banda již "připravené" fandy a to včetně mě. Každým dalším songem mé nadšení rostlo stejně jako ostatních fandů, kteří logicky rozjeli i menší kotel. Všemu dopomohla i lehce zatažená obloha skrze níž šlo zapnout světla, kouře a ještě tak podpořit samotný výkon této Slovinské party. Set si tak užíval i zpěvák z Failure a já tento nářez mohu chválit a zároveň jej označit za jedno z největších překvapení ročníku.

/// ESCARNIUM ( Death Metal / Brazílie )
Když se řekne Brazílie a Death Metal, tak každého napadnou v první řadě Krisiun a já dodám max Ophiolatry. A tak je zřejmé, že jsem Escarnium evidoval jen skrze to, že v období OEF mají společné Evropské turné s Rebaelliun. Předposlech této bandy mne však velmi mile překvapil skrze jejich špičkově pojatý Death Metal.
Od tohoto setu jsem tak čekal hodně, ale po powerviolence/grindcore kapelách to bylo v počátku setu o přepnutí se na "pomalejší" žánr. Jejich Death Metal se navíc nebojí budovat atmosféru, či dokonce tu a tam zpomalit. To odlákalo poměrně hodně fans mimo dohled stage, ale já se naopak po pár skladbách plně ponořil do této temnější hudby. Setu pomohlo i slabé mrholení, které gradovalo atmosféru, ale hlavně velmi chválím luxusní bicí... Kapelu podpořila i nějaká Brazilská parta kamarádů z nichž jedna holčina pobíhala po stage s Brazilskou vlajkou. Celkově se jednalo o velmi povedený set v němž očekávám zazněly i nové skladby z jejich letošního split alba "Ao Vivo na Eslovênia", které mají s kapelou Rotborn.
P.S.: V úvodu tohoto setu zaznělo, že OEF chtěl Escarnium již asi 10 let a až letos to konečně klaplo.

/// ABRADED ( Death Metal/Goregrind / Spojené státy )
Již bylo potřeba si alespoň na chvíli oddechnout a na pauzu jsem zvolil tento rychlejší Gore. Být méně našlapaný lineup, tak bych se na ně klidně podíval, ale bohužel.
=> pauza

/// DISTASTE ( Grindcore, Brutal Death Metal / Rakousko )
Na tyto Rakušáky jsem se velmi těšil, ač je znám teprve od roku 2016 a viděl jsem je pouhopouze 2x (naposledy Fabrika Death Fest Open Air 2021), protože hrají perfektní Death/Grind, který má dosti zajímavý zvuk. Tomu zvláště pomáhá zpěvák Armin Schweiger (ex-Afgrund), který mne baví jak vokálem tak i jeho pokérovanou postavou.
U zdejšího setu jsem se lehce obával nižší návštěvnosti a toho jak se tato parta popasuje s velkou stage. Avšak veškeré obavy rozprášila již první skladba, která měla neskutečný "tlak na bránu", zvuk a nespoutanou energii. Muzikantům bohatě stačilo hrát to co umí bez nějakých velkých pohybů a tak to má být... Velmi jsem si tento set užíval, ale okolí ani nerozjelo kotel a nebýt kamaráda, který si zašel 3x skočit, tak by se z pohledu fans ani nic moc nedělo. Skrze to jsem se po setu kapele omlouval za mdlou odezvu na což mi Armin vtipně odpověděl, že asi byli na fans moc rychlí. Tak jako tak se za mne jednal o jeden z nejlepších setů, který jsem dokonce půlku sledoval z asi druhé řady, což je na mne velmi nezvyklé místo. Opětovně luxusní práce při které čekám hráli i z poslední desky "Der Ertraeger und das Fleisch" (2023)...

/// REBAELLIUN (Death Metal / Brazílie )
Jak jsem psal výše u Escarnium, tak z Brazílie mám v oblibě pouhé dvě Death Metalové kapely a to Krisiun + Ophiolatry. Po setu Escarnium se tam napevno usadili i oni, ale i od setu jejich společníků z turné jsem měl poměrně vysoká očekávání. Rebaelliun jsou spíše rouhavějším Death Metalem, který je tak o něco blíže Krisiun, ale i takovým Angelcorpse, či Deicide. Ostatně tato parta drtí struny již od roku 1998 a je mi tak trochu záhadou proč mi byla skryta až do zdejšího potvrzení.
Celý set dostal opětovně výborný zvuk, ale navíc zněl již od prvních tónů rouhavě, což byla perfektní kombinace s rychlejším Death Metalem. Na set dorazilo poměrně dost lidí, kteří však opětovně neroztočili kotel až mám pocit, že aby na OEF byl na Death Metal kotel, tak musíte mít jméno světového významu. Každopádně i bez něj jsem se tímto setem bavil více než byla předkoncertní očekávání. Ze setlistu si vybavuji, že se hráli věci z roku 2016 i 1999, ale jaké kusy to byly bohužel nevím. Jednalo se i tak o výborný set za nějž jsem rád, protože jsem jej vynechal v rámci Brutal Assault 2016 (střet s jinou kapelou).
P.S.: I zde kapelu podpořila Brazilská parta s Brazilskou vlajkou.

/// MEAT SPREADER ( Gore/Punk / Polsko )
I druhá pauza nebyla něčím co by šlo totálně mimo mne, ale bylo třeba si již dát nějaký ten oběd (Italská vegan pizza od pravých Italů z dovezené pece.... mazec)
=> pauza

/// THE ARSON PROJECT ( Grindcore / Švédsko )
Po pauze již byl čas na další perlu v lineupu, kterou byli Švédští The Arson Project, kteří mne náramně baví z alb (včetně posledního "God Bless" z roku 2023), ale živě jsem podvakrát čekal o něco víc (naposledy Brutal Assault 2019). I přes to jsem s účastí na setu nijak neváhal, protože OEF je zaslíbeným festivalem pro podobné spolky.
Zdejší set byl extrémně energický a živelný až by šel přirovnat k přesně mířené ráně na solar... To byl tak nesmyslně našlapaný set, že jsem dlouho nechápal co se na tom pódiu děje... Do toho kapela měla ob skladbu hostovačky mnoha zpěváků z nichž jsem identifikoval pouze Armin Schweiger (Distaste, ex-Afgrund) a Bene (Six-score). Běžně by tato hostování rozmělnila set, měnila tempo, ale zde ať zpíval kdo zpíval, tak to byl nadále vytříbený masakr kór, když do toho šli s Niklasem naráz... Setlist byl složen jak z věcí z alba "Disgust" (2017), tak z alba "God Bless" (2023) a musí se nechat, že to jako celek perfektně pasovalo. Prostě a jednoduše živelný nářez od A do Z a jeden z top setů letos!
P.S.: Skrze Niklasovo triko jsem narazil na Řeckou kapelu "Youth Crusher", kterou jsem vůbec neznal.

/// LAHAR ( Thrash Metal, Crossover/Hardcore / Písek )
Až 11-tý slot dne obsadila česká kapela, kterou byli Jihočeští Lahar s jejich old school thrash metelem okořeněným o hardcore. Tato parta funguje od roku 2002 a zní luxusně jak z alb, tak hlavně živě, což mi dokázali v obou případech (naposledy Fabrika Death Fest Open Air 2021).
I na tento slot se zdržel poměrně zaplněný areál, který dostal šlapavý ostrý thrash metal a vysoké nasazení kapely. V jejím čele divočil zpěvák Růža (Entrapped), kterému však u prvních songů nebylo příliš rozumět i přes české texty skladeb. Naštěstí si zvuk postupně perfektně sedl a šlo tak rozpoznat jak nové skladby z poslední desky "Stínání hlav" (například song "Čas lámání chleba"), tak starší kusy jako "Krev" a "Déšť" z EPka "Až přijde čas" (2012). Veškeré songy podporoval i menší kotel, který jen podtrhl luxusní výkon této "menší kapely" (v rámci OEF). Aneb další důkaz, že se nevyplácí chodit pouze na zavedená jména ve večerních časech, protože klenoty se skrývají klidně v 10h ráno.
P.S.: Kapela měla zajímavou kombinaci triček a to žánrově spřízněné Mörghuul a k nim lehce překvapivě Lik.

/// INHUME ( Brutal Death Metal/Grindcore / Holandsko )
Death Metal a Holandsko k sobě náramně pasuje a jednou z tamních stálic jsou Inhume, kteří letos oslaví 30 let na scéně. S takovým jubileem by se dala očekávat nová deska, která by navázala na již notně zaprášenou "Moulding the Deformed" (2010), ale těžko soudit co tito pardálové zamýšlí. Každopádně jejich hudba řeže do živého i bez nových skladeb a to zvláště živě, což jsem si potvrdil doposud hned 2x (naposledy Fekal party 2018). Od té doby kapelu opustil další bubeník (Remco Verhees), kterého nahradil Wiebe Otten.
Zdejší set jsem pozoroval poměrně z dálky, ale nějak s partií nebyla potřeba sejít níže. A to byl zdá se důvod proč mi zde příliš neseděl zvuk, který působil slitě a navíc neměl nějak vysokou intenzitu. Opačný názor měli lidé v nižších částech areálu, kteří roztočili větší kotel a hlavně hlasitě chválili každý song. Za mne to však byl pouze průměrný set, který čekám hravě překoná mé nejbližší plánované setkání s touto partou, které proběhne v rámci Nice To Eat You 2025.

/// BELUSHI SPEED BALL (Thrash Metal/Crossover / Spojené státy )
Do potvrzení jsem tuto partu neznal a tak nějak automaticky jsem ji plánoval vynechat, ale to by byla chyba. V posledních letech ujíždím na živelných Municipal Waste, Iron Reagan, či třeba Insanity Alert a BSB jsou fakticky odnoží těchto kapel, které nejvíce fungují živě. 
Příchod na set mne nějak zvlášť neuhranul a poznačil jsem si, že hudebně to bylo fajn, ale níže jak Municipal Waste. Avšak postupem času jsem i já nasákl energií, která se valila po areálu a to včetně velké porce zábavy. Ta dokonce areálem létala (2l petky s kolou létaly jako rakety co kropily kde koho... toaleťáky taktéž..), válela (muzikanti kolikrát hráli vleže) a v neposlední řadě i retrospektivně vzpomínala. Chlapi v tomto "pohledu zpět" zahráli jakýsi "pop song vzor 2002" a já se rázem ocitl v dobách, kdy jsem nejvíce hltal Blink 182, SUM 41 a podobné party, což byla krásná vzpomínka. Tato velká party nezastavovala stejně jako hodně velký kotel a tak se zde jednalo možná o nejživělnější set ročníku, který tedy upřímně nedominoval hudební stránkou, ale kombinace obojího "sedla jako prdel na hrnec". Dík!

/// FLESHLESS ( Death Metal/Grindcore / Děčín)
Tyto mazáky potkávám každý rok minimálně na jejich festivalu Nice To Eat You Death Fest. Kapela mne hudebně baví, ale v rámci velkých akcí často "odsrává" pauzy, protože jsem je mnohokrát viděl a mnohokrát uvidím, což o mnoha jiných kapelách říci nelze. Tudíž týden zpět na Antitrendu jsem si je rád poslechl, ale na OEF jsem je oželel i přes tamní výborný set.
=> pauza

/// TERVEET KÄDET ( Hardcore/punk / Finsko )
Finsko miluji, hardcore/punk již méně, ale vidět partu co hraje od roku 1980 není jen tak. I přes to jsem plánoval nadále šetřit energii před silnou koncovkou a již pokukoval i po nějaké té večeři.
=> pauza

/// GROINCHURN ( Grindcore / Jižní Afrika )
Z JAR znám spíše měkčí kapely jako Acid Magus, Medicine Boy, Ruff Majik, Alice Phoebe Lou, či Gerald James Clark. O to více mne zajímalo jak bude znít Grindcore od kapely, která letos oslaví dlouhých 30 let na scéně. Za tu dobu vydali pouhá 3 Full-length alba (poslední "Whoami" z roku 2000) a fůru splitek na nichž zní hodně specifický grindcore z kterého srší cosi neotřelého až bych to přirovnal "USA/Německo thrash" vs. "Brazilský Thrash", aneb vliv jiného světadílu, a nátury, má vliv na celou muziku. Možná by se mohli Groinchurn přirovnat k Mexické scéně, která má též svojský zvuk, ale Groinchurn mi přijdou ostřejší a ve finále zábavnější. Na tento set jsem se opravdu těšil zvláště, když tato parta sjížděla naši republiku již v roce 1997 po boku legendárních Krabathor a naposledy u nás hrála v roce 2001.
Celý set se nesl ve statičtějším duchu, ale to neplatilo o hudbě, která byla opravdu tvrdá. Bohužel mi nepřišla až tak zajímavá, i přes atypický zvuk vzor JAR, a celkově neměla takovou energii jakou jsem čekal. To se snažil podpořit jakýsi kapelní kamarád (40+), který často běhal po stage kde hecoval lidi a snažil se dělat "bordel". Tato záležitost šla mimo mě až to za mne sráželo kapelu samotnou i toho týpka, protože bordel by měl vzejít od fans ne od domluveného chlapa. Tudíž celý set hodnotím řekněme průměrně a doufám, že si dám někdy opáčko, protože potenciál špičkového setu tu rozhodně je.

/// ROMPEPROP ( Goregrind / Holandsko )
Jak jsem zmiňoval již několikrát, tak od Goregrindu jako celku v posledních letech ustupuji, ale když byla možnost vidět Rompeprop, tak nebylo o čem. Tato parta je považována za průkopníky celého stylu po boku kapel jako Gut, či Cock and Ball Torture. Po celém světě tak mají mnoho fanoušků, kteří se však museli smířit s přerušením koncertní činnost a tak jsem tuto partu neviděl ani já. Avšak 25-té výročí OEF a 50 let Čurbyho dokopalo i tuto legendu k jedinečnému návratu na Obscene Extreme.
Na set dorazila, dle očekávání, jedna z nejvyšších účastí ročníku a i odezva byla vskutku mohutná. Stage byla takřka pořád plná lidí, kotel obří a vzduchem lítalo vše co jen mohlo aneb obří party hodná Goregring modly. Já toto celé juchání pozoroval spíše z povzdálí a mohu říci, že jsem se vcelku bavil na to, že se zde jedná pouze o "lepší gore". Skrze narvaný areál jsem si vyrazil pro pivo a pak již nemělo moc smysl se procpávat zpět a tak jsem koncovku setu oželel.
Celkově se tedy jednalo o solidně krvavý (zpěvák vypadal jak kdyby hrál v Bloodbath) set, který bavil, ale na umístění mezi top sety ročníku to nebylo.

/// WOLFBRIGADE ( Hardcore/Punk/D-beat / Švédsko )
Tento nasraný hardcore/punk funguje již od roku 1995 je považována za nekorunované krále D-beatu. I přesto jsem do letošního OEF kapelu víceméně ignoroval a poslechl jsem si ji tedy až před samotnou akcí. Od setu jsem čekal solidní porci zábavy, ale nic co by mělo atakovat nějaké vysoké pozice po "sečtení" celého festu.
Přesně tak jsem přistoupil i k pozici odkud jsem sledoval tento set, která byla opět dosti z úhlu pod stromy. Po celý čas jsem tedy viděl +/- 2/3 stage a tak jsem nedostal energii z lidí okolo ani z repráků. Zvuk do mé pozice neměl moc síly a vlastně jsem mu ani moc nerozuměl. Plánoval jsem se přesunout do lepší pozice, ale nechtělo se mi opožděně cpát před nějakého kapelního fandu a tak set hodnotím řekněme průměrně s tím, že příště si na ně zajdu pro zisk lepšího názoru.

/// IMMOLATION ( Death Metal / Spojené státy )
Immolation patří mezi stěžejní kapely celého Death Metalu a jejich hudba nerezaví již od roku 1988. Osobně je řadím velmi vysoko v pomyslném žebříčku kapel a to hlavně proto, že mají nepřeberné množství výborných alb, skvělé živé sety (4x viděno na Brutal Assault - naposledy 2023) a hlavně výtečně kombinují techniku, tvrdost a preciznost... aneb vysoká škola Death metalu.
Set jsem shlédl opět z pozice poblíž zvukařů, která nepatří mezi nejlepší, ale i sem to byl špičkový nářez. Tito mazáci sypali song za songem a já rovnou zavrhl si ty pecky značit a místo toho se věnoval pouze prožitku z nich. Zbytek fandů se věnoval kotly a překvapivě hodně z nich běhalo i po stage, což se u Death metal moc často neděje (i v rámci OEF). Jednoduše to byl odzbrojující set, který měl i drobné zlaté hřeby ve zpomalení až kamsi k death/doomu (vliv mohou mít živá hraní dua Ross + Bob v Gothic/Doom kapele "Karyn Crisis' Gospel of the Witches"), aby mistr Robert Vigna zavelel a celá kapela stočila kormidlo k úžasnému Death Metalu nejvyšší ligy... Toto byl nejspíše nejlepší set ročníku a já mohu jen tleskat.

/// CRIPPLE BASTARDS ( Noisecore, Grindcore / Itálie )
Cripple Bastards hrají již od roku 1988, ale přijde mi že nejsou nějak moc koncertně aktivní a možná i proto se mé jediné shledání datuje až do roku 2009 (Brutal Assault). Od té doby kapelu eviduji, ale upřímně jsem si ji musel lehce naposlouchat abych si rovzpomněl jak zní ten jejich grindcore/noisecore. Výsledkem je hodně specifický špinavý grind s nespoutanou energií, kterou dávkuje i 10let "nový" bubeník Raphael Saini (ex-Corpsefucking Art, ex-Master (živě), ex-Visions of Atlantis (živě)) jehož jsem v roce 2009 neviděl (tehdy bubnoval Al Mazzotti).
Úvodník ke kapela mne zaujal, že tato parta zde hraje snad po 9-té a že byli jasnou volbou i pro tento výroční ročník. Já však byl stále v myšlenkách u Immolation a pár skladeb trvalo se přepnout i na takovou legendu jakou jsou Cripple Bastards. Když už jsem je vnímal, tak jsem se nějak nemohl naladit na jejich atypičtější sypanici z které již chápu ten pojem "noisecore", kdy mi právě ta "noise" složka neseděla do uší.. I tak jsem si poslechl komplet celý set, ale mezi nějaké top ročníku jej určitě pasovat nebudu. Naopak mi vyvstal rest, kdy si musím kapelu více poslechnout a zjistit jak to s nimi vlastně mám...
P.S.: Drobná indicie může být i basákovo triko Laibach, kteří jdou mimo mne a ke Grindcore taktéž nepasují...

/// AÇÃO DIRETA ( hardcore/punk / Brazílie )
Další v pořadí šla Brazilská hc/punk legenda se vznikem již v roce 1987. Osobně jsem ji objevil skrze zdejší potvrzení na ročník 2020, ale ten zhatil covid a tak tato parta dorazila až letos. Jejich hudba mne poměrně baví i tím jak umí zpomalit, ale vyvstaly obavy o to jaké to bude živě, protože právě zpomalení může být problém v pozdnějším slotu.
Samotný set působil správě nasraně a divoce, což jsou přesně ingredience co od této kapely, potažmo tamní scény, očekávám. I v této kapele jasně dominoval výborný bubeník, který dodával razanci nejen kapele, ale i kotli pod ní. Tam zněly skladby jako "Massacre Humano", které lákaly na stage stále více fandů, kteří po čase rozjeli velkou veslovačku přes celou její šíři. Celkově se jednalo o velmi solidní set, který se vlezl do festivalové "top25".
P.S.: Kapela měla za sebou obří plachtu, kde měli uveden věk 35let, ale je dva roky stará tudíž jim je 37.

/// KANDARIVAS ( Grind / Japonsko)
Grind s tradičními bubny a původ kapely v Japonsku? To znělo velmi lákavě, ale předposlech mne nějak zásadně neuhranul. I tak jsem chtěl vidět alespoň část setu, který kombinuje japonský folklór a grind.
Ze setu jsem však dal pouhé tři skladby a mizel pryč s myšlenkami, že bubny zněly fajn, ale jako celek mi to nepřišlo moc zajímavé. Možná delší poslech s větší zásobou energie může člověka vtáhnout do víru kapely odkud není návratu, ale na to jsem tento večer neměl... Třeba někdy někde..

/// HAIL OF RAGE ( Crust/grindcore / Spojené státy )
Poslech nezněl špatně, vazby členů kapely na Endorphins Lost též zaujaly, ale bylo třeba se alespoň jeden večer rozumně vyspat.
=> spánek

/// ENDORPHINS LOST ( Powerviolence / Spojené státy )
Stejně jako předchozí parta zněla i tato zajímavě, ale nelze fungovat každý den od 10:00 do 03:00...
=> spánek

Sobota

/// BRAIN TOURNIQUET ( Powerviolence / Spojené státy )
Jak končil páteční program v Powerviolence vodách, tak stejně započal ten sobotní. Brain Tourniquet tento styl nehrají na nikterak vysoké úrovni, ale když je člověk vzhůru a stíhá dorazit na 10h, tak proč nepodpořit. Od setu jsem dostal překvapivě středně tempou muziku skrze níž kapela potratila PW svižnost i energii. I přes to dokázala roztočit kotel a i mne částečně zaujmout. Uvidíme co předvedou někdy v budoucnu, protože hrají teprve 6 let a mají vše před sebou.

/// PHANE ( Hardcore/punk / Kanada )
Dnešní den nebyl nejsilnější skrze co-headlinery, ale měl fůru zajímavých kapel v řadě za sebou a tak bylo nutné něco vypustit. Jedna z pauz tak padla na tyto Kanaďany.
=> pauza

/// CRAWL ( Death Metal / Švédsko )
Hlavním "exportním zbožím" Švédska je Death metal u kterého je povětšinou záruka velmi vysoké kvality bez ohledu na stáří té či oné bandy. Crawl fungují teprve od roku 2014 a jedná se zde o klasicky kvalitní Švédský HM-2 Death Metal. Kapela jej zvěčnila již na dvou nahrávkách, kdy poslední "Altar of Disgust" vyšla letos v květnu.
Crawl však byli uvedeni jako D-beat kapela, ale já osobně se spíše kloním k tomu Death metalu, ač jej nehrají zrovna nejčistší. To potvrdil i set, který měl velmi povedený zvuk, kterému dominoval velmi hrubý vokál v kombinaci se solidní energií celé kapely. I fandové se vesměs bavili, roztočili kotel, ale většina postávala po bocích ve stínu, protože byl již velmi solidní pařák. Poslední skladba byla věnována kapele Birdflesh a je tak možné, že se jednalo o cover.

/// HOLYCIDE ( Thrash Metal / Španělsko )
Další žánrová otočka a na pódiu již duněla Thrash Metalová kapela Holycide, která vznikla v roce 2004. Klíčovou postavou je zde Death Metalový zpěvák Dave Rotten (Avulsed, Christ Denied), který jak vidno zvládá i Thrash Metalové postupy. Ze zbytku kapely mne logicky zaujal jeho spoluhráč z Avulsed a to bubeník GoG s kterým nahráli i letošní album "Towards Idiocracy".
Avšak na zdejší set se nedostavil právě bubeník GoG, protože musel urgentně odletět domů skrze vážné zdravotní problémy jeho matky. Kapela i tak vystoupila skrze schopnost složit bubenické party z různých tracků. Výsledkem byl solidní šlapavý thrash metal, který překvapivě bavil i přes "automatického bubeníka", který vždy sráží výkon celé kapely. Výrazným kladem setu je i bezprostřednost Dave, který věčně stál na hraně stage zdravil/objímal fanoušky, aby se pak prostě sbalil a šel až nad tribunu kde opětovně zdravil snad každého a stíhal u toho i zpívat. Suma sumárum se jednalo o velmi solidní set až se divím kolik zajímavých Thrash kapel tato země skrývá.

/// MORTIFY ( Grindcore / Japonsko )
Již třetí Japonskou kapelou ročníku se stali grindeři Mortify, kteří fungují od roku 2017 a na svém kontě mají jednu Full-length nahrávku "Stench of Swedish Buzzsaw" (2019) a také mnoho splitů a EPček. Doposud odehráli mnoho koncertů v Japonsku, ale zdejší zářez prý měl být prvním mimo Japonsko.
Od pohledu mne na kapele zaujal Americký zpěvák Adam Jennings, který se v minulosti přestěhoval do Japonska a mimo Mortify zde spoluzaložil například kapelu Seeping Protoplasm. Cose živého vystupování týče, tak se na stage velmi snažil jak parádním vokálem, tak neustálým pohybem, ale kapela jako celek mi přišla jako řekněme nadprůměrně tvrdý grindcore s přesahem k Death Metalu. Dalším faktorem, který tlumil nadšení z jejich setu byl neustávající pařák, který stále vysával energii i pozornost. Suma sumárum se tedy jednalo pouze o průměrný set, který tak nenavázal na proklamace o "HM-2 cirkulárce".

/// SICKRECY ( Grindcore / Švédsko )
Jak mne příliš neuhranuli Mortify, tak u Sickrecy byla jistota, že to bude přesně to co od Grindcore očekávám. Tato parta hraje teprve od roku 2021, ale je složena ze zkušených muzikantů jimž vévodí zpěvák Adde Mitroulis (Birdflesh, General Surgery, ex-Entrails). Hudebně je to precizní náklep, tak jak se na Švédskou kapelu sluší a patří.
Zdejší set měl být teprve jejich třetím celkově, ale kdyby to nezaznělo z repráků, tak bych to ani náhodou nepoznal. Vše perfektně šlapalo i do pozice ves stínu a z úhlu. A tak jsem se vydal na druhou půlku setu vstříc kapele bez ohledu na neustávající pařák. A tam tento set fungoval logicky lépe čímž jsem si potvrdil proč Sickrecy byli první dnešní bandou na kterou jsem se opravdu těšil.

/// ACRANIUS ( Slam/Brutal Death Metal, Brutal Deathcore / Německo )
Již žánrově šla tato parta mimo mne, což mi potvrdil i kratší předposlech.
=> pauza

/// VILE ( Death Metal / Spojené státy )
Ke stage jsem se vrátil na Americký Death Metal Vile, který funguje již od roku 1996. Avšak dlouhé roky je tato parta zmítána personálními změnami, které kočíruje jediný zakládající člen Colin Davis. Ten si na živá vystoupení domlouvá různé spoluhráče z nichž mnozí mají hodně zajímavá "CVčka". Muzikantské složení povětšinou nemá vliv na výsledný zvuk kapely a po několikati předposleších tuto partu považuji za řekněme nadprůměrný Death Metal.
Na samotný set jsem dorazil s menším zpožděním, ale již na cestu ke stage se nesl hutný Death Metal s vokálem, který byl podobný tomu kterým disponuje George "Corpsegrinder" Fisher (Cannibal Corpse, ex-Monstrosity). Ostatně i zvuk celé kapely nebyl daleko od této modly Amerického Death metalu, což bylo milým překvapením. Skladby precizně řezaly do živého a tak nezbývalo nic jiného než se ponořit do headbangingu... Aneb jedno z milých překvapení ročníku.

/// CLUSTER BOMB UNIT ( Punk / Německo )
Aneb Německá punková kapela se vznikem v roce 1989.. nezní to zle, ale již se blížil silný závěr dne v kadenci "kapela za kapelou" a já tak volil klid a posezení.
=> pauza

/// ANARCHUS ( Grindcore / Mexiko )
Po kratší pauze jsem se vrátil na Mexický Grindcore v podání Anarchus, kteří jsou považováni za jednu z nejstarších grindcorových kapel na jihoamerickém kontinentě (vznik 1986). Já tuto partu eviduji hlavně proto, že mi již 2x odpadli z akce kam jsem cílil (Nice To Eat You Deathfest 2016 + Obscene Extreme 2023). Hudebně se u nich vcelku bavím, ale není to něco co bych nutně musel vidět. Samotný set mi potvrdil nižší očekávání zvláště tím, že mi zde chybí ta Jihoamerická/Mexická dravost/nasranost/energie.. Set tak na mne působil válivěji, statičtěji, uječeněji (sem tam zpěvák ujel) a hlavně poměrně nudně. Jako moc jsem od setu nečekal, ale i tak jsem lehce zklamán.

/// ANALEPSY ( Slam/Brutal Death Metal / Portugalsko )
Jak v reportu zaznělo již mnohokrát, tak Slam Death Metal patří mezi mé nejméně oblíbené Metalové styl, ale i přes to jsem tuto Portugalskou "slámu" viděl hned 2x. Zvláště poslední setkání v rámci Nice To Eat You Deathfest 2022 mne mile překvapilo nejen tím, že zde hrál Calin Paraschiv (Clitgore, Necrovile), ale hlavně celkově kvalitním setem. I proto jsem chtěl na jejich set dorazit, ale nějak se nakumulovala únava a já tak zamířil do stanu oddechnout.
=> pauza

/// FINAL EXIT ( Noise core / Japonsko )
Dašlí z mnoha Japonských kapel bylo Noise core duo Final Exit, které jsem zde shlédl v roce 2019. Tehdy jsem nebyl nikterak unešen, což se spojilo s oželitelnými Analepsy a já tak nadále pauzíroval ve stanu...
=> pauza

Po příchodu ke stage mne zde zarazily ukázky od tuzemských mistrů v karate/MMA a dalších bojových sportech. K nim nemám příliš kladný vztah, ale pro mě za mě ať to tu je, ale nemá to co dělat na hlavní stage... Zvláště mne nebavili úvody jednotlivých bojovníků jako "Vegan Jméno Příjmení", či "Vegan od narození mistr svět Jméno Příjmení" až to znělo jakoby "Vegan" bylo něco jako "Inženýr/Magistr"... Veganskou ideu podporuji, ač veganem nejsem, ale toto mi přišlo již moc... Samo chápu, že zde šlo o to ukázat "můžeš být silný mistr světa v bojových sportech a zároveň být veganem".

/// INTERNAL SUFFERING ( Technical Brutal Death Metal / Kolumbie )
Kolumbie je známá svojí Brutal Death Metalovou scénou ke které mne dostalo jakési CD od Ancient Necropsy, ale v té době jsem ještě BDM žánrům příliš neholdoval. A naopak v době, kdy u mne BDM dominoval jsem zase ztratil ze zřetele celou Kolumbii a tak si tamější scénu mapuji skrze množství kapel, které jezdí na tuzemské festivaly. Internal Suffering vznikli v roce 1996 a za svoji kariéru si zahráli již na mnoha zajímavých festivalech po celém světě. Této skutečnosti se nikterak nedivím, protože když poslouchám jejich variaci BDM, tak se velmi solidně bavím. Kolumbijské kapely zní mnohdy "prašivě"/lacině, ale to neplatí minimálně o jejich poslední desce "Rituals" (2023).
Jejich set byl přesně tím co jsem po únavě potřeboval a to pořádný nepřetechnizovaný náser. Jejich hutný BDM mi šmakoval i přes jeho nižší variabilitu a občasné slamové prvky. I fandové se postupně chytli a rozjeli velmi solidní kotel z kterého mnozí zamířili na stage. Setu prospělo i počasí, které se teplotně začalo umoudřovat a rázem se tak jednalo o velmi solidní set.
P.S.: Proběhlo zde kropení fandů v předních řadách.

/// CONVULSE ( Death Metal / Finsko )
Tato legenda vznikla v roce 1990 a mnozí ji považují za zakladatele Finského Death Metalu po boku kapel jako Funebre (vznik 1989), či Xysma (vznik 1988). Osobně bych mezi zásadní Finské legendy dodal i Demigod (vznik 1990), Abhorrence (vznik 1989), Purtenance (vznik 1989), Adramelech (vznik 1991) a hlavně Demilich (vznik 1990)... Zkrátka a jednoduše Death Metal vznikl ve Finsku kolem roku 1989, což je nějakých 6 let po vzniku Death, Possessed a podobných perel... Od té doby si různé státy utvořily svůj specifický pohled na Death Metal a právě Finsko je za mne jednou z nejzajímavějších zemí (po boku Dánska), ač je jen málokdo zařadí po bok USA, Švédska, či Holandska. Finské kapely působí od počátku temněji, jak kdyby právě vylezly z hrobu a mnohé se nebály již od počátků s Death metalem experimentovat (viz Demilich). I tak znám Convulse dlouhé roky spíše jménem jak nějakým zevrubným naposloucháním. Každopádně jejich hudba mne baví a hlavně jsem rád, že jsem tuto legendu mohl spatřit, když z Obscene Extreme 2022 odpadli přímo na festivalu.
Celý set byl zdá se postaven na jejich prvním albu, což by osvětlilo i občasné thrash metalové vlivy (zvlášťě bicí). I přes nesporné kvality této legendy nedorazilo mnoho fandů a i odezva byla vlažnější. Samotnému mi trvalo pár skladeb, abych se plně ponořil do hlubin tohoto old scholl setu. To zdá se platilo i o zbytku fans, protože menší kotel vznikl až kolem půlky setu. Celkově set hodnotím pozitivně, ač jsem čekal možná o chlup více.

/// BIRDFLESH ( Grindcore / Švédsko )
Birdflesh patří mezi nejvýznamnější grindcore party, které hojně koncertují již od roku 1992. Já osobně jsem je měl vidět již na Nice To Eat You Deathfest 2020 (covid), Brutal Assault 2016 (překryv s jinou kapelou) a tak se zadařilo až zde. Upřímně nejsem nějakým pravověrným fandou, který by si Birdflesh pouštěl dlouhé roky a tak jsem si před akcí musel osvěžit jak, že to chlapi vlastně hrají. K tomu jsem zvolil jejich poslední album "Sickness in the North" (2023), které je již od poslechu plné legrace a hlavně velmi solidní palby, která není ani nějak monotónní a tak nebylo o čem a já se těšil na premiérové shledání.
Shledání to bylo ve velkém stylu již skrze vysokou návštěvnost a velmi hlasitou odezvu. Krom solidní hudby a dobrého zvuku došlo i na očekávané fórky, které setu prospěli jako například věnování songu "Anal Misery" všem lidem, ale hlavně sobě. Postupně mi však tento set začal hudebně splývat a tak se má pozornost stáčela k pozitivním reakcím fans a to zvláště k jimi zaplněné stage, či velkému kotli. Celkově to tedy byl solidní set, okořeněný o zpívajícího bubeníka, ale nic co by ohrozilo top sety ročníku.

/// BLOOD ( Death Metal/Grindcore / Německo )
Blood hrají svůj temný/anti-křesťanský grindcore již od roku 1986 a lze je tedy považovat za klasiky celého žánru i skrze neměnnou sestavu. Sám jsem je neznal do roku 2017, kdy je potvrdili na Nice To Eat You Deathfest. Tehdejší set mne nadchnul stejně jako tamní set v roce 2023 a tak i na OEF byla má očekávání poměrně vysoká.
Před jejich setem poklesla návštěvnost, která zdá se již šetřila síly na obě hlavní kapely tohoto dne. Já však využil volných míst a set si s chutí poslechl v sedě na lavičce aneb značka ideál. Kapela již dostala osvětlenou stage včetně kouře, což bylo ku prospěchu již tak zajímavého setu. Překvapivě z něj šla větší energie jak na NTEY, ale tu průběžně rušil zpěvák věčným vykecáváním mezi songy jako když chtěl po lidech řvát "hail satan". Dalším problémem byla jakási nehoda u jedné z kytar, která se dokonce musela znovu naladit. Ze setlistu mám poznačený songy "Cannibal Ritual", či "Jesus Never Lived", ale ani ty nepřekonali prokecanost setu a já jej tak považuji za řekněme nadprůměrný.
P.S.: Chválím basáke s trikem kapely Krabathor.

/// PROTECTOR ( Thrash/Death Metal / Německo )
Pokud bych se na metalové akci pozeptal na nejlepší státy v rámci Thrash Metalu, tak první dvě pozice obsadí USA a Německo. USA hlavně skrze svoji "Big Four" ( Slayer / Metallica / Megadeth / Anthrax ) a Německo skrze "The Big Teutonic 4" ( Destruction / Kreator / Sodom / Tankard ). Za těmito čtveřicemi funguje celá řada dalších mladších kapel, ale i těch co jsou podobně staré, ale skončili těsně pod "stupni vítězů" jako Protector. Ti hrají vůči "The Big Teutonic 4" jen o nějaké 2 roky kratší dobu, což zároveň znamená, že vznikli již v roce 1986. Osobně je mám rád dlouhé roky, ale jejich koncertní aktivita nepatří k nejvyšším a ani ty tuzemské festivaly je nějak moc nezvou, což je škoda.
Již pohled na stage dal jasně na srozumněnou, že zde pojede old scholl Thrash metal skrze hroty na rukou zpěváka Martina Missy, které doplnil o klasickou "džísku" s nášivkami. I hudba uháněla vpřed jak kdyby chlapům bylo opět dvacet, což podpořil parádní zvuk a citlivá práce s osvětlením a kouřem. I fandové se překvapivě bavili za což si vyslechli skladby jako "A Shedding of Skin" (titulky alba z roku 1991), či "Kain and Abel". Celkově se jednalo o výborný set, který předčil očekávání, ač v kapele působí jediný zakládající člen jímž je zpěvák Martin.

/// HAEMORRHAGE ( Goregrind / Španělsko )
Mezi nejvýznamnější Gore kapely patří jednoznačně Luisma a spol aneb slovutní Haemorrhage, kteří vznikli již v roce 1991. Ti za svoji kariéru vydali mnoho výborných alb, sjezdili svět a tak není divu, že na OEF zahráli již po šesté. Sám jsem je doposud viděl 2x na Brutal Assault (2011, 2022), ale přeci jen od podobných kapel člověk čeká víc na OEF. Očekávání jsem tak měl jen ta nejvyšší bez ohledu na to, že v kapele působí nový bubeník Daviti (2023).
Začátek setu mne zaujal skrze OEF crew v oblecích jako samotná kapela a to, že celý set byl věnován fanouškovi jménem Laguna, který nedávno zahynul při nehodě. Úvodní song se tradičně neobešel bez velké vlajky s červeným křížem a logicky i nekonečným zástupem fans na stage i pod ní. Ostatně návštěvnost byla velmi vysoká a o odezvě ani nemá smysl psát. I já se solidně bavil na to, že se že jedná o Gore, který jako styl nemá moc čím uhranout. Ze setlistu mám poznačené songy "Treasures of Anatomy" a závěrečnou klasiku "I'm a Pathologist". Suma sumárum solidní set žánrové legendy, který nalákal skoro plný areál.

/// AUTOPSY ( Death Metal / Spojené státy )
A již byl čas na oficiálního headlinera ročníku, kterého pořadatelé domluvili po mnohaleté snaze. Autopsy vznikli v roce 1987 a patří mezi nejzásadnější kapely celého Death Metalu, ale velkým problémem je jejich aktivita. Za svoji kariéru hráli od 1987 do 1995, pak se krátce vrátili v roce 2008, aby fungovali od 2009 do dnešních časů. Avšak ani 13-ti letá pauza nikterak nesnížila jejich kvalitu ani očekávání nevšedního zážitku.
Při jejich uvádění mne zaujalo, že zdejší set je jejich historicky první v rámci východní Evropy. Druhou věcí byl kapelní požadavek, aby lidé nechali znít dva songy bez lezení na stage a poté ať si dělají co chtějí. Jenže lidé prostě neumí počítat a tak na stage nalezli již v druhé skladbě, což po ní glosoval zpívající bubeník Chris Reichert slovy, že to bylo skoro správně. Kapela celkově působila usměvavě a zároveň naprosto profesionálně, protože to jak hráli bylo něco úžasného. Dle očekávání je sledovala nejvyšší denní návštěvnost, ale ta byla i tak nižší jak v předchozích dnech, protože hodně lidí odjelo ráno či po Birdflesh. Tato skutečnost mi nemohla jakkoliv zkazit tak skvostný set, což se nepodařilo ani začínajícímu dešti. Skrze něj mnoho lidí prchalo pod stany a stromy, či rovnou pryč, což v tuto chvíli byla přehnaná reakce. Za mne se jednalo o velmi intenzivní set, který neustále gradoval... Tleskám.
P..S.: Kytarista mne potěšil trikem menší kapely Corpsessed.

/// MELT BANANA ( Grindcore/Noise/Pop / Japonsko )
Duo Yako & Agata je celosvětově uznávané již od vzniku v roce 1992 skrze svojské spojení až neslučitelných žánrů od Grindu přes noise po pop a elektro. Mne osobně však jejich hudba míjí a tak jsem je plánoval oželet stejně jako na Brutal assault 2022, ale to by nesměl neustále sílit déšť a hlad. Hlad jsem zahnal ve stánku proti stage a rázem jsem tak na ni i koukal. Shlédl jsem asi 4 songy, které oplývali energií jenž strhávala mnohé fandy k tanci mezi kapkami deště. Druhá půlka, včetně mě, spíše jen zírala a vyčkávala na set The Crown... Jenže déšť stále zesiloval, že i nepromokavá bunda protestovala a já tak svolil k odchodu spát..
P.S.: S touto kapelou měli spolupracovat i John Zorn, Mike Patton nebo Lou Reed.

/// THE CROWN ( Melodic Death/Thrash Metal / Švédsko )
Původně jsem plánoval shlédnout Death/Thrash perlu zvanou The Crown, která funguje od roku 1998 (od 1990 pokud bereme jejich původní název Crown of Thorns jenž museli změnit skrze shodu jmen s jinou kapelou). Klíčové je, že si chlapi drží vysoký standard po celou kariéru i přes nemalé personální změny jež ustály "pouze" kytarista Marko Tervonen a zpěvák Johan Lindstrand. Od tohoto setu jsem očekával podobnou pecku jako od loňských Defleshed, ale skrze silný déšť jsem již byl ve stanu a začínal sušit věci... Tudíž snad příště, ač to si říkám od Brutal Assault 2017 (střet s jinou kapelou) a Obscene Extreme 2023 (odpadli přímo na festu)...

/// DISAFFECT ( Hardcore/Punk / Skotsko )
Rád bych se podíval, ale již nebyla energie...

/// RUIDOSA INMUNDICIA ( Hardcore/Punk / Rakousko )
I zde nebyla energie tudíž spánek.

/// NUCLEAR WARFARE ( Thrash Metal / Německo )
Tito Němci byli oželitelní, ale dostat lepší slot, tak bych na ně mrkl. Místo toho jsem již spal.

Příchod do stanu mne nepotěšil skrze menší rezervoár vody uvnitř, skrze otevřená okénka a stan na kopci, tudíž ještě proběhlo vylévání vody... Každopádně pršelo i přes noc až do ranních hodin, což zhoršilo ranní balení a také logistiku po kempu. Z něj se nám podařilo vyjet v 10:15, což je lehce pozdnější čas, ač zde to je vždy o tom zda vůbec máte možnost někudy projet autem.
Následoval již jen přestup z auta na vlak a hurá domů kam jsem dorazil kolem 14:30, což se dá.

- top kapely festu (za mě): 
1. Immolation 2. Dying fetus 3. The Arson project 4. Whoresnation 5. Cryptic brood 6. Failure 7. Distaste 8. Autopsy 9. Shitstorm 10. Napalm death 11. Putridity 12. Six-score 13. Gummo 14. Gruesome 15. Dropdead 16. Siege 17. Rebaelliun 18. Lahar 19. Belushi Speed Ball 20. Will Cope 21. Angelus Apatrida 22. Ação Direta 23. Protector 24. Vile 25. Sickrecy
- zklamání festu (za mě):
1. Wormrot 2. Anarchus 3. Inhume 4. Beaver Fever
- příjemné překvapení festu (za mě): 
1. Belushi Speed Ball 2. Vile 3. Will Cope 4. Siege 5. Gummo 6. Rebaelliun