Na chill 2021 (vol. 2)

Akci jsem evidoval již v roce 2020, kdy se konala "Na Hrádku". Tehdy jsem nebyl nadšen z potvrzených kapel a navíc se ve stejném termínu šlo zapíjet narození dcery sestřenice, tudíž jsem nevyrazil. Zpětně mne to mrzí skrze to, že zde hrála skvělá kapela "Teepee". 
Letos jsem akci zkoumal více a jak se na soupisce objevil Gerald James Clark, tak jsem byl rozhodnutý dorazit i kdyby jen na něj. Ostatní kapely mne nějak neuhranuly, ale zas když už člověk dojde na akci, tak proč nepodpořit i je. Akce se konal v krásném prostředí Tyršových sadů, s množstvím stromů, trávy, laviček a velké pohody. Tu dokreslovaly četné rodiny s dětmi, deky, psi.. no prostě opravdu "Na chill". Pro ukrácení chvil mezi kapelami zde byla výstava starých fotek Třebíče, kdy člověk opravdu kouká jak to tu vypadalo krátce po roce 1900 a podobně.

/// Gerald James Clark (blues / Jihoafrická republika + Třebíč)
V areálu jsem byl pro jistotu asi 30 minut před jeho setem, který ale nakonec začal o nějakých 5 minut déle. Což vůbec nevadilo, protože "časové polštáře" mezi kapelami byly opravdu velké. Při uvádění Geralda moderátorem jsem zjistil, že v Třebíči pracuje jako učitel angličtiny. To, že má odtud ženu a žije zde již pár let vím, ale to zaměstnání bylo pro mne novinkou. Samotný set se nesl opět na vlnách velké pohody, kvalitní hry na kytaru, krabici pod nohou (dělala mu vlastně bicí), či foukací harmoniku a to vše občas okořeněné o "efekt přes sluchátko od telefonu". Ze skladeb jsem několik znal (Elderflowers on my mind, Black Horses atd..), ale dost dalších jsem neznal vůbec. Mezi neznámé řadím například song o surfařích, či hořícím domě. Dokonce proběhl i cover z filmu "Django" od režiséra Quentin Tarantino. Opravdu zábavná záležitost, kterou v koncovce okořenil host Arfura. Což by měl být rapper, který také žije v Třebíči a jsou s Geraldem kamarádi. A co tak přemýšlím, tak jsem jej již po Třebíči několikrát zahlédl. Samotné skladby tohoto dua mne příliš nenadchly, protože rap nemusím, ale bylo zajímavé slyšet kombinaci blues a rapu. Na samotný závěr proběhl nějaký prastarý song snad z roku 1930 o muži co prodal duši ďáblu. Během setu Gerald děkoval za skvělé pivo do stánku Stern a logicky i třebíčské malířce Radce Bartošíkové, která je jeho partnerkou. Geralda dorazilo podpořit mnoho lidí (v dohledu jej mělo asi 60 lidí + asi 60 na doslech) mezi kterými bylo hodně jeho přátel. Opravdu skvělý pohodový set, který se protáhl až do 18:40, tudíž o celých 30 minut. Opět tleskám!
P.S. Dík Geraldovi za společné foto, ač slečna nás fotila proti sluníčku, tudíž foto opět nic moc. Tak snad do třetice společné foto proběhne ideálně. :D

/// Pasta for Breakfast (indie Pop/Rock / Bratislava)
Tyto Slováky jsem vůbec neznal. Ostatně začali hrát v roce 2018 a jejich debutové album "Letný Lúč" vydali až letos 1.8.2021. K čemuž v průběhu setu měli vtipnou průpovídku, že od té doby album promují na koncertech. Hned první zastávku v Popradu nestihli skrze nějaké 2 dopravní nehody na dálnici, v Žilině se taky něco nepovedlo a tak vlastně až zde vše pěkně klaplo. Poslední část turné bude v domovské Bratislavě, kde proběhne i křest tohoto alba. Dále název prý vznikl tak, že prostě mají rádi těstoviny ke snídani.
Set aktivně (klidně jen sedící co je měli na dohled) sledovalo jen 30 lidí i tak byla odezva vcelku solidní. Tu skvěle podporovala i kapela svými průpovídkami a velmi solidní porcí "indíčka". Tuto hudbu mám vcelku rád, ale v těchto vodách si dost vybírám a v oblibě mám jen plácnu 30 kapel/jednotlivců a dost často to jsou věci, které jsou lehce temnější, či je v jejich čele žena. Zde mne předposlech příliš neuhranul a stejně tak začátek setu. Postupně výkon rostl a mé nadšení též a dokonce jsem poznal i klipovku "Dvaja". Dále proběhly skladby jako "Slaďák", "Monzun", či "Slowdive" (přesně nevím měl to být cover). Sem tam se zahrálo i anglicky, což jsou prý "Havranoviny" aneb věci od jejich druhého projektu, kde hrají právě anglicky (například song "over it"). Na úplný závěr se podtrhla skvělá komunikace s publikem skladbou přímo mezi lidmi pod stage, která byla plná čiré radosti a velké dávky pohody a úsměvů. To okořenila i "blbina" "já rád trsám trsám..", což pobavilo. :) Celkově překvapivě výborný set, ač jsem se fandou nestal... ovšem co není může být. Těším se na příště. A hlavně chválím bubeníka, který prý s nimi až minulý den nazkoušel setlist a dnes již hrál regulérní koncert a prý bez chyb, což je opravdu úctyhodné.

/// I Love You Honey Bunny (indie-rock / Praha)
Tito Pražáci hrají od roku 2013, ale jejich debutové album "Cosmic Background Radiation" spatřilo světlo světa až v roce 2018. I tak mají zdá se solidní jméno na domácí "indie scéně". Já je však neznal i přes jejich pozici headlinera této akce. Předposlech mne nebavil tím, že v jejich hudbě je až elektro/disco/pop vliv a k tomu mne nějak moc nebavila barva vokálu. Tudíž byl můj cíl kapelu podpořit asi půl setu a vyrazit k domovu.
Začátek setu se protáhl až do 21:20 skrze delší zvučení, které komplikovalo mnoho nástrojů, asi 3 vokály a podobně. Zároveň měla kapela vlastního zvukaře, což si myslím též lehce protáhlo samotný start. Na koncert dorazilo "aktivně" asi 50 lidí, kteří se hned od prvních tónů velmi bavili až tancovali. Už jen toto vlastně předčilo všechny předchozí kapely. Avšak já se příliš nebavil, ač kapele nelze upřít velmi profesionální výkon, který měl i solidní atmosféru a takovou až "pohodovou auru" podpořenou osvětlením a tmou. Za mě tedy nic moc, ale klidně někdy příště na ně mrknu znovu a třeba názor přehodnotím.

Celkově tuto akci velmi chválím a když bude čas a alespoň 1 zajímavé jméno, tak rád dorazím znovu.