MetalGate Czech Death Fest 2024 (vol.15)

Na CDF jezdím již od roku 2013 a nepředpokládám, že by se tato situace v budoucnu změnila. A tak jsem i letos vyrazil směr Červený Kostelec i přes to, že mi odpadlo přímé automobilové spojení "domov - areál - domov" a já tak musel vyrazit po letech opět vlakem.

Čtvrtek

Na fest jsem tedy vyrazil vlakem již v 6:39 ráno což okořenila výluka Brno-Jihlava, kterou jsem si již vyzkoušel cestou na první letošní fest (Nice To Eat You Deathfest 2024). Po cestě jsem se obával dvou věcí, kdy jednou byl střet s festivalem Rock for people, který mohl znamenat plnější vlaky (to se nepotvrdilo) a druhou byla obava z plnějšího areálu. CDF měl jednak kvalitní soupisku a druhak se umístil na skvělém třetím místě mezi tuzemskými festy v Cenách Břitva. Před ním se umístili pouze dva majáky scény a to Obscene Extreme + Brutal Assault.

Samotná cesta ubíhala bez problémů, kdy očekávaným bonusem byl přestup v Hradci Králové. Běžně zde mohu poprvé narazit na fandy směřující na tuto akci, protože z Vysočiny nás sem moc nejezdí. Obě partičky (od Brna, Drnovic, Otrokovic) byly hodně v pohodě a náš až "separé vagón" byl plný zpěvu, piva a pohody. I tak jsem tuto partu opustil již v Olešnici a hurá pěšky směr areál. Tam jsem dorazil ve stejný čas jako oni taxíkem z Červeného Kostelce, což je kapánek úsměvné, ale hlavně že všichni dorazili v pořádku. To už však ze stage vyhrával HENYCH666, ale upřímně jsem jej příliš nevnímal, protože základem bylo postavit stan, pozdravit kamarády a vidět následující DYSANGELIUM.
Po zbudování stanu jsem tak vyrazil obhlédnout změny v areálu, kdy tou nejzásadnější byla kompletní rekonstrukce budovy restaurace včetně přilehlých sprch, která způsobila nemalé problémy v organizaci. Ponížil se tak počet parkovacích míst (vyřešeno novým "odstavným parkovištěm" v Zábrodí naproti hospodě), absence kamenné restaurace se vyřešila navýšením počtu stánků přímo na pláži a tak se zachovaly jak "hotovky" tak rozmanitost sortimentu. Sprchy zněly jako největší problém, ale ty se pořešily pomocí dovezených sprch, které byly návštěvníkům poskytnuty zdarma jako malý dárek skrze složitější logistiku po areálu. Celkově se tedy organizátoři popasovali s nástrahami na výbornou a nezbývalo než vyrazit vstříc kapelám. Z těch letos odpadli "pouze" COFFIN FEEDER (BEL), kteří mne zaujali v rámci Brutal Assault 2023.

/// HENYCH666 ( Thrash/Groove Metal / Praha )
První kapelou festu byla řekněme all-star kapela Henych 666 v jejímž středu nalezneme Henych 666 (ex-Master's Hammer (živě), ex-Törr), Petr "Herr" Miler (Debustrol) a Aleš Hampl (Minority Sound, ex-Return to Innocence). Hudba těchto persón mne však nijak neuhranula a tak mi ani nevadilo, že jsem jejich set "na půl" poslouchal po cestě k areálu a ke stavění stanu. Z toho mála co jsem vnímal mne nejvíce zaujala legendární pecka "Törr - Kladivo na čarodějnice".

/// DYSANGELIUM ( Death Metal / Pardubice )
Můj nezájem o první letošní kapely se měl nést až do 15:20, kdy jedinou světlou výjimkou byli mí oblíbení Dysangelium. Jejich letošní set byl pro mne jubilejním pátým (naposledy Brutar Assfalt 2022), ale upřímně jsem od něj neočekával, že by měl atakovat pomyslnou festivalovou top10. Ostatně i na tuzemské scéně mám oblíbenější party, ale to nic neměnilo na chuti opětovně shlédnout jejich set. Zvláště mne zajímalo jak to hraje nové sestavě, která se v posledních letech hojně měnila (až po festu jsem jim to stihl částečně zaktualizovat na metal-archives), kdy zde z původních členů je pouze duo Ctibor (bicí) a Nekro (vokál). I přes tyto komplikace kapela maká na novém albu "Jonestown", které by mělo spatřit světlo světa již v dohledné době. Ostatně i set na něm byl z části postaven, kdy hned první trojka byla z této desky (Jonestown + Sarinist + Born, Alive, Dead), které v průběhu setu doplnila další novinka "Doomsday" ke které zde kapela natáčela klip. Skrze neznalost desky jsem se chytal až u čtvrté věci "Lepromancer" z prozatím poslední desky "Mohamord" (2019). Ostatně celý set byl velmi solidní, ač se zde nejednalo o nějakou extrémní virtuozitu a spíše se hrálo ve vodách klasického "old school Death metalu", což však pro mne není na škodu. Výsledek ocenil i velmi početný zástup fandů, kteří solidně zaplnili celý plácek mezi zvukaři a stage, což se za celý ročník povedlo jen několika kapelám a v obdobném slotu první den snad historicky žádné. Suma sumárum velmi povedený "start" ročníku, ale na tu "top10" to i tak nakonec nebylo.
Setlist (okopírován z kapelního Facebooku): 1. Jonestown (titulka chystaného alba) 2. Sarinist 3. Born, Alive, Dead 4. Lepromancer 5. Doomsday (na ni natáčeli kli) 6. Starvation 7. Maniachrist 8. Utopia

/// ELYSIUM ( Deathcore / Týnec nad Labem )
Elysium hrají od roku 2003, kdy se věnovali škatulce "Melodic Death Metal", aby z ní přešli do moderního "Deathcore". Tento styl příliš nemusím, ale to jak jej hrají Elysium mne zaujalo u předposlechu jejich tvorby, což možná zapříčinila i historie jednotlivých členů. Zpěvák Jaroslav Petřík působil v Despise, bubeník Lopuch v Poppy Seed Grinder + Symbtomy, basák David Adamec působí živě v Sectesy a kytarista Dušan Miňovský hrával v Rimortis. Tudíž samé Death metalové kapely (vyjma Rimortis) a možná i proto je ten jejich Deathcore poslouchatelný alá spříznění Anime Torment, kteří zde zahráli o několik slotů později. I tak jsem na kapelní set cílil jen na pár skladeb a tak jsem zaslechl i druhou skladbu, která měla být novinkou. Posléze jsem dal jen asi dva další fláky a vzhůru zpět za kamarády na pokec. Suma sumárum tedy obstojný set, ale příště mu musím věnovat více pozornosti.

/// FATA MORGANA ( Heavy/Black Metal / Plzeň )
Fata Morgana hraje již od roku 1986 a je považována za legendu i proto, že zde působil Dan "Šakal" Švarc (ex-Törr) a lidé napojení na obdobně starou kapelu Ferat. Mě osobně však toto jméno do potvrzení neříkalo zhola nic a předposlech výsledku příliš nepomohl. Jedná se zde o řekněme "temný heavy metal", který by šel přirovnat ke kapelám jako Törr, Root či dokonce Mercyful Fate. Problém však je, že Törr moc nemusím, Root toleruji a Mercyful Fate spíše uznávám jako legendu (hlavně King Diamond), ale celkově jdou tyto party mimo mne. Z kapel, které nejsou hudebně moc vzdálené lze zmínit i legendární Master's Hammer, ale ty řadím o hodně výše jak všechny výše zmíněné kapely. A tak jsem se rozhodl tuto kapelu vyignorovat.
=> pauza

/// ANGERSEED ( Death Metal / Maďarsko )
Až v pátém slotu se objevila další zajímavá kapela, kterou byli Maďarští Angerseed. Ty jsem poznal na zdejším festu v roce 2016, ale od té doby se v kapele pozměnila kytarová sekce, která zdá se přiblížila vznik nástupce jejich jediného full-length alba "The Proclamation" (2016).
Po příchodu na set mne nemile překvapilo, že zde byla sotva polovina fandů co na Dysangelium. Já však moc dobře věděl, že se zde bude jednat o jeden z nejlepších setů a že ti co nedorazili budou hořce litovat. Jednalo se zde o opravdu pořádný nářez jemuž dominovaly bicí za kterými seděl vynikající Eugene Ryabchenko (Fleshgod Apocalypse, Obliterate (živě), Afgrund, ex-Belphegor (živě), ex-Decapitated (živě), ex-Vital Remains (živě)). Ostatně i zbytek kapely byl výtečný až mi na mysl nejednou vlezli Decapitated. Kapelu tak dle očekávání podpořil i menší kotel a dokonce postupně došlo i několik dalších fandů, kteří si tak poslechly skladby jako jeden z prvních songů z roku 2009 (buď "Born Against Them", či "The Ultimate Burden"), "Unjustified Presence", či závěrečnou "Created for Failure" (z posledního EP). Tam mne pobavilo, že se kapela ptala "Žlababy" kolik ještě mohou zahrát skladeb a on ukázal prsty "dvě" kapela však dala jednu, opět roztočila kotel a rozloučila se s fans. Výborný set!
P.S.: V průběhu dne jsem ještě krátce pokecal se zpěvákem Peterem.

/// SHAARK ( Thrash Metal / Bzenec )
Shaark lze považovat za jednu z legend tuzemské Thrash Metalové scény, již jen skrze vznik v roce 1991, ač nemá takové jméno jako třeba Debustrol. Osobně však v tomto pomyslném souboji jednoznačně volím Bzenecké Shaark, kteří nejsou hudebně daleko od kapel jako Sepultura, či Slayer. Logicky obě tyto modly jsou někde jinde, ale vzpomněl jsem si na ně ať jsem poslouchal "Deathonation" (2020), či klipovky z čerstvé placky "Hybrid War" (2024). Spokojen jsem byl i s jediným shledáním, které proběhlo zde v roce 2017 a tak "nebylo o čem" a já mířil na začátek setu ke stage. U ní postávalo poměrně hodně lidí, kteří již od prvních songů roztočili menší kotel ať se hrály starší kusy, či ty nové jako třeba "The Emperor of Evil". Celý set skvěle fungoval a byl takový správně "šlapavý" jak se sluší na klasický thrash metal. Jako předposlední zazněla skladba jenž byla "nejblíže Soulfly", ale živě mne moc neuchvátila. Vůči kapelám z Jižní Ameriky zde jednoduše chybí ten zápal v očích a divokost, ale jako celek mohu tento set hodnotit pozitivně.

/// INFEST ( Death/Thrash Metal / Srbsko )
Potvrzení Infest čekám potěšilo/zarazilo/zaujalo mnoho fandů, kteří jezdí na Obscene Extreme a podobné řekněme grindové akce. Avšak zde se nejednalo o legendární Amíky, ale o jejich Srbské jmenovce. Ti na scéně fungují od roku 2002, kdy vcelku často jezdí napříč Evropou po menších festivalech, ale že bych je nějak hlouběji znal to opravdu ne. U předposlechu jsem si nepustil žádnou z jejich 6 plnohodnotných nahrávek, ale pouze náhodné skladby na Youtube. Tato hudební seance mne vcelku bavila a tak padlo rozhodnutí vyrazit i na jejich set, ale slovo dalo slovo a já stihl až jeho druhou polovinu. Po příchodu se ve velkém točil kotel v rytmech řízného Thrash Metalu, který ozvláštňoval až Black Metalový vokál. Ze setlistu mám poznačeny skladby "Destroyer of Their Throne" (snad identifikována dobře) a závěrečnou "Kill Their Weakness" na kterou se kotel ještě zvětšil na velmi solidních 16ks. Tento válečný a protikřesťanský set tak sklidil velmi pozitivní ohlasy a i já si tu jeho část velmi užil.
Za tento zážitek se sluší poděkovat a jsem rád, že i třetí setkání se Srbskou kapelou dopadlo stejně pozitivně jako tomu bylo s Sacramental Blood a Scaffold.

/// ANIME TORMENT ( Deathcore/Death Metal / Litoměřice )
Poslabší den (pomíjím tři závěrečné kultovky) pokračoval skrze Anime Torment, které jsem zde viděl již po deváté (naposledy Fajtfest v centru 2023). Všechna shledání byla pro mne rozporuplná s ohledem na jejich core vlivy, které mi do Death Metalu nesedí. A právě AT hrávají hodně solidní Death Metal, pak spíše Deathcore, ale on ani ten jejich Deathcore není "na odchod" načež člověk váhá zda investovat síly do Deathcore kapely... No prostě rozporuplné pocity přes které jsem se u zmíněného posledního shledání bavil a proto jsem na jejich set vyrazil znovu.
Chlapi zde nadále prezentovali stále čerstvé EP "Just a Carcass" (2023), ale nestíhal jsem si značit jaké kusy z něj zazněly. Každopádně opět se zde jednalo o velmi solidní set, který mne vesměs bavil i skrze vysoké nasazení celé kapely. I lidí dorazilo obdobně jako na kapely v okolních slotech. Nakonec jsem se však nechal zlomit od partie a vyrazil vstříc večeři ke které jsem sice kapelu doposlouchal, ale na nějaké hlubší hodnocení to nebylo.

/// MEAN MESSIAH ( Industrial Death/Thrash Metal / Lioměřice )
Z Litoměřic dorazila i další kapela, která však byla pro nejednoho ortodoxního Death Metalistu trnem v oku. Mnohokrát jsem v minulosti slýchal nadávky na Doom Metal, Post Metal a podobné kapely a tak je zřejmé, že "nějaký Industrial cosi" naštve nejednoho fandu zvláště v pozici před třemi Death Metalovými legendami. Avšak tento slot kapela očekávám získala skrze Dana Frimla (Surma, Trahir), který je nejen výborným muzikantem, ale i producentem. Dan má po svém boku jednoho z nejlepších tuzemských bubeníků Miloše Meiera (Dymytry), který v roce 2021 nahradil jiného výborného bicmena Jirku Willandera (Consequences), a krásnou basačku Lenku Čechovou (Imortela), která tak navazuje na takřka původní členku Veroniku Smetanovou (Horkýže Slíže). Avšak základem každé kapely je muzika, která mne u této bandy občas baví a občas jde zcela mimo mne. Na oživení kam se MM posunuly jsem zvolil jejich nejnovější album "In Infinite Illusion" (2024) a zvláště klipovku "Fire". Tato skladba prezentuje nejen sebe, ale i celé album hravostí, skočností, výraznou "moderností" a hlavně perfektní produkcí jenž připomíná až přední žánrové kapely s velkou fanouškovskou základnou. Za mne je však toto album až "nemetalové", žánrově rozkročené (tu nářez, tu vyhrávky, tu symfonické party, tu modifikovaný vokál, tu elektro vlivy) a až "poplatné době" i přes svoji nespornou technickou kvalitu a možná až ojedinělost v "Českém rybníčku". I starší alba nepatřily mezi mé nejoblíbenější, ale přeci jen jsem se chytal více. I přes to jsem na set chtěl zajít abych si mé pocity ověřil živě a následně výsledek porovnal s posledním shledáním v roce 2018.
Samotný set mi potvrdil výše zmíněné možná ještě vyšší dávkou progresivity a poměrně ostrého zvuku jemuž dominovala basa. A upřímně právě basačka mne svojí krásou udržela u tohoto setu do samotného konce v kombinaci se "snesitelnou" hudbou. Ostatně návštěvnost tohoto setu byla již dosti vysoká a tak většina fans slyšela jako druhý song novou klipovku "Fire" u které mi naskočila dokonce paralela s kapelou Amaranthe, což někoho nadchneme a jiného zklame... Další skladby mne moc nebavily, aby pak zazněla pohodová skladba jejíž název bohužel nevím kde se pělo "Be alright, turn...". U této skladby jsem se lehce "probudil" , aby mne opět trošku kapela vrátila skrze bubenické sólo. Miloše Meier je výborný bubeník na kterém jsem byl i na jeho "Drumming syndrome", ale zdejší sólo mne příliš neuchvátilo. Ono obecně ti top bubeníci prostě nemají síly a čas na nějaká sóla navíc a spíše nasypou své precizní umění do skladeb. Každopádně okolí hlasitě halekalo jak někde na Rockfestu, tak to mělo úspěch a o to jde... Suma sumárum i celý set měl až překvapivě kladnou odezvu a ani z něj neutíkalo mnoho fandů. Já však zůstávám stále rozpolcen a příště zvážím, zda do tohoto setu budu investovat síly. V rámci nějakého zajímavého koncertu, potažmo menšího festu váhat nebudu i kdyby jen skrze Lenku... No uvidím co čas přinese.

/// DEMONICAL ( Death Metal / Švédsko )
Poslední tři sloty patřili kultovním Death Metalovým kapelám, kterým je zdejší festival zaslíben. Jako první šli služebně nejmladší Demonical, kteří však již od roku 2006 zdatně konkurují samotným zakladatelům celého žánru. To potvrdilo jak moje jediné shledání (Brutal Assault 2023), tak i jejich fantastická diskografie v které je nejnovější deskou "Mass Destroyer" z roku 2022. Na ní je již zvěčněn současný zpěvák Charlie Fryksell (ex-Macabre Decay), kterého si vybarala ústřední dvojice kapely jíž jsou Martin Schulman (Centinex) a Ronnie Bergerstål (ex-Centinex, ex-Grave, ex-Entombed A.D. (živě) ). Zbytek kapely tvoří dva méně známí kytaristé Johan Haglund a Eki Kumpulainen.
Na počátek setu dorazila již velmi solidní účast, která sice nekonkurovala těm historicky nejvyšším, ale na hlasitou odezvu byla dostatečná. Perfektní hudbu ze stage podpořil i opětovně vynikající zvuk a to znamenalo jediné.. vznik kotle. Tomu jsem asi skladbu odolával a vyrazil mu vstříc. Bohužel jsem v něm vydržel jen asi 3 songy, protože mne známý hodně přesně trefil hlavou kamsi na zuby/oko svojí hlavou. Posléze jsem zkusil ještě nějaké to kolečko, ale necítil jsem se "v topu" a tak jsem raději kotel ukončil a věnoval se samotnému poslechu. Ten byl naprosto precizní, ač pro některé působil monotónněji avšak já si "rochnil"... Za mne se jednalo o druhý nejlepší letošní set a to zde byla silná konkurence. Jako poslední kus chlapi zvolili song v rodné Švédštině a tak se zde očekávám jednalo o "Dödsmarsch" z jejich posledního alba "Mass Destroyer" (2022).
P.S.: Od koncovky setu do teď si stále užívám dotazy na pěknou modřinu a stále lehce zakrvené oko. No uvidíme zda neskončím v "mosh pit důchodu" ostatně již mi není 20. :)

/// MASSACRE ( Death Metal / USA )
Massacre vznikli na Floridě v roce 1984, což je jen pouhý rok po nejzásadnější Death Metalové kapele Death. Z Floridy pochází i další kultovní Americké DM bandy jako Obituary (vznik 1988), Cannibal Corpse (1988 v Buffalu a poté šli na Floridu), či Monstrosity (1990), ale věkově jsou Massacre tou partou, která spolu s Death a Autopsy formovala i tyto legendy. I přes to jsem Massacre dlouhé roky neznal, což se změnilo skrze jejich potvrzení na "UNITED IN BRUTALITY FEST 2022" (odnož fesivalu Nice To Eat You Death Fest) kde byly označeni za legendu a já si je tak alespoň pustil do sluchátek. Chlapy jsem však poprvé viděl až v rámci Obscene Extreme 2023, kde z nich byl nadšen celý festival, ale já se nějak zásadně nebavil. Zpětně věřím, že to bylo způsobeno únavou, protože do sluchátek zní tato parta hodně dobře. Ostatně zakladetelské duo Mike Borders (basa) / Kam Lee (zpěv) doplňuje slovutný kytarista Rogga Johansson (Fondlecorpse, ex-Deranged (živě)) a bubeník Jon Rudin (ex-Wombbath).
Tento set byl od mnoha kamarádů hodnocen jako jeden z nejlepších z celého festu, ale já jen viděl pouhých pár skladeb a spíše preferoval pauzu u piva. Tudíž těch několik skladeb hodnotím jako povedený death, ale posezení následované pokecem dostalo tentokrát přednost. Naštěstí jsem tuto partu již viděl a tak to lze přežít.

/// UNLEASHED ( Death Metal / Švédsko )
Tečku za čtvrtečním programem udělali legendární Unleashed, kteří vznikli v roce 1989 po boku dalších kultovních Evropských kapel jako Dismember, Entombed, Grave, Bolt Thrower, Vomitory, či Benediction. Vůči Massacre se tedy jedná o mladší kapelu, ale osobně je považuji za jednu ze stěžejních kapel skrze kterou jsem si v minulosti zamiloval Death Metal. Zdelší shledání s touto partou bylo mé čtvrté (naposledy Fajtfest v centru 2023) a očekávání byla stále jen ta nejvyšší.
Na jejich pozici co-headlinera dne zde bylo překvapivě méně lidí vůči minulým ročníkům, ale alespoň se dalo stát v ideálním místě bez jakéhokoliv mačkání. Ostatně i kotel se z počátku nějak nemohl roztočit, ač k němu zněly skvělé pecky jako "No Sign of Life", "Hammer Battalion", či "I Have Sworn Allegiance" jenž konečně roztočila kotel. Ten podpořili i další fláky jako "Into the Glory Ride", "Death Metal Victory", či bonusová kultovka "Before The Creation Of Time". Jednoduše co song to perla od pravověrných klasiků žánru, kteří nikdy nezklamou. Vždy potěší i pohodové vystupování samotné kapely, které podpoří i tradiční pití piva z "vikingského rohu". Prostě a jednoduše jeden z nejlepších setů ročníku a smekám pomyslný klobouk.
Setlist: 1. To Asgard We Fly 2. Lead Us Into War 3. The Longships Are Coming 4. No Sign Of Life 5. Midvinterblot 6. Hammer Battalion 7. The King Lost His Crown 8. You Are the Warrior! 9. The Hunt for White Christ atd.... (více jsem z kamarádovy fotky nevyčetl)

Po takto skvělé koncovce se nikomu nechtělo jít spát, což byla ideální záminka k nějakému tomu teplému svařáku a delšímu pokecu. Někteří to klasicky táhli až do ranních hodin, ale mě ta "hodinová afterparty" postačovala.
 

Pátek

Páteční ráno bylo ve znamení cesty do blízké restaurace U Prouzů na snídani. Jenže než jsme se po areálu posbíraly a dorazily, tak byla hospoda komplet plná a již se chýlila koncovka snídaní. To odválo kamarády zpět do areálu, al  já si letmým pohledem našel další kamarády, kteří měli i místo u stolu. Času však nebylo na zbyt, když již v 11:20 hrála první zajímavá kapela a tak jsem dal jen dvě pivka a mizel zpět na Broďák.

/// ORIGIN OF INFINITY ( Progressive metal / Děčín )
Pátek otevřel Progressive metal, který mi obecně sedí, ale předposlech této bandy měl mimo djentových vlivů i vlivy z Deathcore, což jde ve většině případů mimo mne. A tak jsem tento set oželel skrze výše zmíněné posezení v Zábrodí.

/// SYRIDAS ( Melodic Death Metal / Ostrava )
První páteční bandou pro mne byli Ostraváci Syridas, kteří hrají teprve od roku 2021. Doposud stihli vydat hned dvě full-length alba "Awaken" (2021) a "When Death Calls" (2024) s kterými poměrně hojně koncertují napříč republikou. Sám jsem je mohl vidět 4.5.2024 na koncertě v Jihlavě, ale tehdy se konalo více jiných lokálních akcí a tak jsem si premiéru odbyl až zde v rámci CDF. 
Na tento brzký set dorazila asi 1/4 placu, což jen potvrzuje jak se tato parta zvedá v povědomí fans. Ostatně ti poměrně záhy rozjeli kotel, který nejednou podpořil menší, ale za to pořádně divoký, zpěvák Jakub. Stejně rychle jako kotel uháněla i hudba této party, která je blízce napojená na kapelu Kazgaroth. Avšak v rámci Syridas mají poměrně hojně Deathcore vlivů, které mne nemile překvapily. Každopádně to nebyl špatný set a někdy příště na tuto partu klidně kouknu.
P.S.: Největším překvapením bylo využití plamenů v 11:30 hodin, což mi objasnil pozdější rozhovor s kamarádem, který zjistil, že zde kapela točila klip.

/// INNERSPHERE ( Melodic Death/Thrash Metal / Plzeň )
Z Plzeňské scény pochází celá řada zajímavých kapel, které působí atypicky vůči tuzemské scéně. Jednou z tamějších perel jsou InnerSphere, kteří od roku 2015 kombinují Death Metal s Thrash Metalem, ale v jejich hudebně najdeme i pomalejší pasáže hraničící s Death/Doom Metalem (spolu s okolím Ostravy a Brnem je i Plzeň baštou Doomu u nás) či různými progresivními postupy. Variabilita muziky částečně souvisí s kapelami kterými prošli jednotliví členové a to Llyr a Return to Innocence. Výsledná hudba je tak velmi variabilní, technická, ale zároveň dostatečně tvrdá a hlavně funkční i při živém přednesu. Ostatně obě shledání s kapelou (naposledy Heathen Assault over Brno IV v roce 2023) dopadla na výbornou a to chlapi od té doby vydali i nové album "In the Shadows of the Sun" (březen 2024). To mi přijde posunuté do výrazné progresivity, která ustupuje od Thrash metalových prvků, které nahrazuje spíše Blackovými a řekněme Post Metalovými vlivy. Výsledek je velmi zajímavý a to i čistotou produkce, kterou měl opět na starosti Dan Friml.
Na set této skryté perly dorazil obdobný počet lidí jako na předchozí Syridas, ale výsledek byl mnohem výše. Jejich progresivitu neponížily ani poměrně vysoko vytažené bicí, které občas způsobili "lupání" některé z beden na stage. I přes to šlo zvuk poměrně pochválit, ale o to více kapelu samotnou, která zahrála perfektně songy jako "The Trident Is Burning", či "Fire". Samotné skladby se krásně doplňovaly i přes jejich různé vlivy dle toho na jakou desku vznikly a to opravdu není snadné. Avšak u InnerSphere to působilo tak nějak samozřejmě. 
Celkově výborný set v kterém mne potěšila i jedna skladba, která měla výše zmíněný Death/Doom Metalový závan.

/// DEAD CARNAGE ( Death Metal / Havířov )
Po poledni již bylo na čase přitvrdil a tak melodické formy Death Metalu nahradila jeho "stará škola" aneb Dead Carnage. Ti hrají teprve od roku 2013, ale ve svém středu mají zkušené muzikanty, kteří mají ve svých "CVčkách" kapely jako Antigod, Disfigured Corpse, Euthanasia, Bloody Obsession, G.O.R.E, či Silva Nigra. Jejich hudba ctí prazáklad celého žánru na který sem jezdí většina fandů a stejně jako já si v těchto vodách "chrochtá". Škoda jen, že i toto čtvrté shledání (naposledy Nice To Eat You Deathfest 2022) neobohatila nová deska, která by navázala na prozatím poslední zářez "From Hell for Hate" (2020). Dalším zklamáním bylo, že jsem část setu prokecal než jsem se dokázal odtrhnout vstříc této partě. Po doběhnutí ke stage zde stálo nadále solidních +/- 200 fandů, ale zvuk byl nadále neideální skrze "lupající" bednu. Ta však zdá se přidala i na hrubosti vokálu, který byl pořádným chraplákem. To nakoplo i kotel, který sice nebyl z největších, ale důležité je, že vůbec byl. Velmi solidní set.

/// CUTTERRED FLESH ( Brutal Death Metal / Karlovy Vary )
Cutterred Flesh svoji dráhu započali v roce 2001 jako "Brutal Death Metal" parta, která mi záhy přirostla k srdci. Avšak jak čas plynul, tak se měnila i samotná parta a novější kusy lze značit spíše za Death Metal, či dokonce Deathcore. Přerod potvrdilo již album "Sharing Is Caring" (2021), ale i tak mne prozatím poslední osmé shledání, v rámci Nice To Eat You Deathfest 2022, bavilo. Kapela od té doby vydala novou placku "Love at First Bite" (květen 2024), která naopak stáčí kormidlo k Brutal Death Metalu, který je však okořeněný i vyhrávkami a tu a tam tím Deathcore. Každopádně výsledek nezní špatně, ač na můj vkus možná moc "moderně", ale chtělo by to více poslechů na které jsem neměl čas. Tudíž jsem se těšil jak se kapela předvede živě.
Na samotný set jsem dorazil od první skladby stejně jako neměnný počet fans, ale sám jsem prchal již asi po třetí skladbě. Zpětně mne to mrzí, ale i utužování přátelských vztahů je důležité a hlavně vím, že tuto partu uvidím ještě mnohokrát. A tak si dávám závazek, že příští shledání musí být na celý set. Suma sumárum to tedy není na velké hodnocení, ale nářez to byl skvělý a to zvláště na straně vokálu.

/// GODLESS TRUTH ( Technical Death Metal / Olomouc )
Jako další nastoupili legendární Godless Truth, kteří letos slaví celých 30 let na hudební scéně. Z původních členů je zde zdá se pouze kytarista Švany (ex-Dissolution), ale to nic nemění na tom co kapela produkuje za hudbu. Ostatně posily, které kapelu doplnili, po její reinkarnaci v roce 2016, mají za sebou kapely jako Dissolution, či Awrizis jež přesně zapadají do mozaiky technického death metalu jímž se GT prezentují. I živá shledání vždy dopadla na výbornou až do posledního v rámci Brutal Assault 2022, kde byl jalovější zvuk kombinovaný s velkou stage z čehož vyústila nižší energie této party. Avšak v rámci CDF jsem očekával, že to budou opět ti praví GT jak je znám již mnoho let. Avšak i tentokrát mi přišel poměrně slitý zvuk až jsem musel změnit svoji pozici "vpravo" na pozici "vlevo od zvukařů", kde po celý fest byl nebyl moc dobrý zvuk (hodně tvrdý) skrze vybudovanou zeď. Avšak pro tento set zde byl zvuk naopak solidní a já zde vydržel až do jeho koncovky. Ze setlistu mám poznačenou pouze novější "Breathe Fire", ale i zbytek skladeb mne hodně bavil. Celkově se jednalo o velmi solidní set na který si rád zajdu i příště.

/// CRIPPLED FINGERS ( Thrash Metal/Hardcore / Praha )
Crippled Fingers znám již mnoho let, ale ani tentokrát jsem na jejich set nevyrazil ač je metal-archivs stále uvádějí jako "Thrash Metal". Předposlech jejich novinky "Through the Pain" (2024) ve mne evokoval spíše Hardcore/Metal. Tuto kombinaci nemám příliš v lásce, ale i tak jsem zvažoval na jejich set zajít. Jenže pohled na následující soupisku mne uktovil u piva, abych nabral síly na zbytek dne.
=> pauza u piva
P.S.: Pár kamarádů na tento set zavítalo a velmi jej chválilo jakožto velmi povedený thrash.

/// KERES ( Black/Death Metal / Itálie )
První zahraniční akvizicí dne se stali neznámí Italové Keres, kteří fungují teprve od roku 2016 a svůj Full-length debut "Homo Homini Lupus" vydali až letos. Tato exkurze do Řecké mytologie se na posluchače hrne extrémní rychlostí v duchu Behemoth, či večerních Belphegor, kterou však mnohdy protnou i melodické linky tak jak je u Italů zvykem. Celkově mne předposlech této party zarazil vyspělostí, kdy bych neváhal za tvůrce jednotlivých skladeb označit kdejakou velkou žánrovou kapelu. A to v řadách Keres nenacházím nějaké zvučné jméno, což jen potvrzuje sílu Italské scény ve vodách Death Metalu a zajímavost v Blackových vodách.
Na samotný set kapela dorazila s warpintem i povedeným aranžmá oblečení (kožené bundy, bubeník v kapuci ...) což lehce umocnilo celkový dojem. Ten však hlavně zvyšovala hudba, která perfektně šlapala v Death/Black vodách a hlavně měla sílu i za slunného dne. I fandové se velmi solidně bavili jak při setu, tak po něm kdy šlo výdat uznalé pokyvování hlavou. Ze setlistu mám poznačenou pouze jednu z novinek a to skladbu "Leviathan". Suma sumárum tento "černý kůň" akce splnil vyšší očekávání za což mu patří díky.

/// INTO SICKNESS ( Death Metal/Grindcore / Mexiko )
Mexiko a Grindcore jsou zárukou kvality a přívalu energie, ale na Into Sickness jsem se nedokázal naladit ani z nahrávek ani při jejich setu na Obscene Extreme 2023... A tak se nebylo čemu divit, když jsem k jejich setu přistupoval ostražitě. Avšak již první skladby roztočily kotel (asi 5 lidí) a ze stage se konečně valila ta pravá Mexická energie, kterou překvapivě táhl hlavně kytarista, který fandy těšil i úvody skladeb. Ty mnohdy uvedl několika českými slovy jako "miluji Česko", což potěšilo zvláště skrze jeho solidní Češtinu. Chlapi jinak hráli převážně z nového alba jímž je zdá se EP "Rage" (srpen 2023), ale zdá se, že zazněl i cover legendární Mexické party Brujeria.
Celkově si chlapi u mne napravili neslaný nemastný dojem z OEF a nezbývá než se těšit na Antitrend open air festival 2024, kde si je opět rád zopakuji.

/// VENDETTA F.M. ( Metal, groove, hardcore / Španělsko )
Tyto divočáky jsem zde spíše jen pozoroval v roce 2016, ale i přes jejich energičnost jsem se příliš nebavil. A tak jsem pro letošek zvolil úsporu sil.
=> pauza

/// GUTALAX ( Goregrind / Křemže )
Psát něco o Matym a jeho partě kamarádů je jak házet hrách o zeď... Tyto gore srandisty jsem viděl již 15x (naposledy Nice To Eat You Deathfest 2023) a tak mne to 16-té shledání nemělo moc čím překvapit. Tudíž jsem očekával fůru vtipu, toaleťáky létající vzduchem, oblečky jak na stage, tak pod ní a vcelku slušnou porci zábavy. Hudebně se zde však nejedná o nic světoborného, jakožto celý Goregrind, ale musí se nechat, že jejich hudba funguje, kdy kapela takřka neustále koncertuje po celé Evropě na stále větších a větších festech.
Na úvodní intro "Ray Parker Jr. - Ghostbusters" (z filmu Krotitelé duchů) byl již areál takřka zaplněn a kromě očekávaných oblečků šlo shlédnout i "enta" (vysoký chlápek s obřím Vánočním stromem ověšený toaleťáky). Myslel jsem si, že daný Ent je tradiční návštěvník "Rambo", ale dle různých fotek se zdá se šlo o někoho jiného. Samotný set otevřela skladba "Food porn" (nenacházím ji tak byla buď nová či se jmenovala jinak), kterou následovaly "Šoustání prdele za slunné neděle" a "Vaginapocalypse" (věnována Vencovi). Tuto sérku následoval vtipný proslov "Kdo chce, tak může odejít protože dál to bude totéž..." aneb upřímnost a nadhled, který je kapel vlastní. Následovaly skladby "Robocock" (věnován basákovi Kebabovi skrze jeho velký penis), cover top severské skladby (tudíž pár vteřinový cover od Meshuggah), nový song "Spiderman" (či Superhero je gay... přesně nevím), což následovala další hláška "blížíme se ke konci máme ještě 6 písniček a 3 minuty". Mezi touto šesticí zazněly "Total Rectal" (zvláště zde kotel s 30+ lidmi), "Fart and Furious" (úspšná wall of death jenž zvětšila kotel na dobrých 40 lidí), "Vykouření Dařbujána Vietnamského Veterána" (dlouho jí prý nehráli tak to fandové měli za odměnu) a "Shitbusters". Bonusem se stala skladba "Strejda Donald", která ukončila solidní set, který měl i velmi povedený zvuk. Osobně jej hodnotím opětovně kladně, ač od Goregrindu potažmo samotných Gutalax, v posledních letech ustupuji.

/// TORTHARRY ( Death Metal / Hronov )
S předchozími Gutalax jsem měl problém, abych se neopakoval a u Tortharry to je totéž, protože jsem je shlédl již po 15-té (naposledy loni zde). Jejich hudba mne baví již dlouhé roky a je jen škoda, že Death Metal v současnosti "nefrčí" a tak kapely jako Tortharry, či Hypnos dělají co mohou aby hrály menší klubová turné, potažmo menší festy, a pak vedle nich zahrají Gutalax "tupý" Goregrind a už sjíždějí Evropu a rostou dál a dál... Nu což, třeba se jednou Death Metal vrátí do módy a Tortharry budou oceněni jak si zaslouží k čemuž má kapele dopomoci i nové album "Paměť kamenů" (10.6.2024). To mne zaujalo svým přerodem k old school Death metalu, ale hlavně využitím češtiny. Zrovna čeština nepatří mezi "taktiky" jak se více prosadit, ale chápu pohled kapely, která si chtěla po dlouhých 33 letech (první demo "Mezi nebem a peklem" z roku 1991) vytvořit České album. Samotný set měl křišťálový zvuk, fůru ohňů, ale o něco méně fandů jak Gutalax. Osobně jsem se s novými songy lehce srovnával, ale to se postupně zlepšovalo i jejich provázáním se staršími kusy. Zaujalo mne přerušení setu skrze velkou děkovačku lidem, kteří pomáhají s tvorbou této akce. Tato záležitost je chvályhodná, ale přeci jen přepůlení setu nepatří mezi věci co podporují atmosféru a celkové pocity z daného setu. Možná i proto jsem nezahlédl kotel a neslýchal jsem nějaké nadšené ohlasy na tento set. Osobně jsem se však velmi bavil až na solidní nálety chroustů, které zdá se probudila kapelní ohňová show.

/// BENEDICTION ( Death Metal / UK )
Benediction jsou modlou nejen Britského Death Metalu a i já sám je chovám ve velké oblibě již mnoho let. Doposud jsem s nimi měl tu čest 3x (naposledy Brutal Assault 2023) a to jen umocnilo má vysoká očekávání jak zničí celý Broďák za pomoci jak starých fláků, tak i těch z dlouho očekávaného alba "Scriptures" (2020). Tento kapelní zářez vyšel po dlouhých 12 letech a já jen doufám, že na další desku nebudeme čekat tak dlouho. Ostatně v kapele jsou nadále tři zakládající členové Dave Ingram (vokál, ex-Just Before Dawn, ex-Bolt Thrower), Darren Brookes (kytara) a Peter Rew (kytara), kteří určitě spřádají plány na další album.
Na samotný set dorazila jedna z nejvyšších účastí, která hned na start dostala klasiku "Visions in the Shroud" (někde jako "Vision in the Shroud"), kterou následovala velmi vtipná pauza, kterou Dave označil za "this is beer time". Po posílení se valilo dále songy jako "Progenitors of a New Paradigm", "Shadow World", či "Stormcrow". Ať se hrálo z jakéhokoliv alba, tak výsledek byl naprosto fantastický upřímný Death Metal. Některé songy dokonce koketovaly až s Death/Doom polohami, které ostatně nejsou daleko od klasického Death Metalu a zrovna Britové (obecně) umně kombinují tyto styly. A tak snad jediným kazem byla absence kotle, která byla možná způsobena i častějšími průpovídkami mezi songy, které lehce snížili tlak setu, ale zase jej položili do takové pohodové/upřímné roviny a tak je i já ve finále bral. Celkově se zde jednalo o nejlepší set ročníku a já mohu jen tleskat.

/// BELPHEGOR ( Death/Black Metal / Rakousko )
Jako poslední šli na scénu "černokněžníci" Belphegor, které lze považovat za nejznámější Rakouskou metalovou kapelu. Osobně je mám vcelku rád, ale již dlouhé roky jsem si je doma nepustil a živě jsem je neviděl přes deset let (jediné setkání proběhlo na Brutal Assault 2013). Od té doby je v kapele nový bubeník Molokh (Hollenthon) a hlavně má tato parta venku hned tři alba "Conjuring the Dead" (2014), "Totenritual" (2017) a "The Devils" (2022). Předposlech několika nových skladeb mne zaujal, že se kapela nebojí ustoupit z rychlosti do temnějších atmosferičtějších poloh, aby se vrátila až do "Mardukovské palby"..
Na start setu vcelku výrazně poklesla návštěvnost, ale již od prvních tónů zde nastalo to pravé Inferno. Ze stage se valil ultra rychlý Black/death metal, kterému dominovali bicí jenž nejednou přetlačili celou kapelu. Tento neduh se postupně porovnal, ale i tak jsem ze zvuku nebyl tak unešen jako při předchozích slotech. Atmosféře však dopomáhaly všemožné sloupy s ohněm, obrácené kříže a hlavně i sem tam pomalejší songy s až orchestrálními intry, které by šly zařadit do Atmospheric Black Metalových poloh. Ostatně toto "zadoomání" ortodoxní Blackové kapely mne velmi zaujalo a lze říci, že jsem se i bavil. Ostatně na koncovku setu jsem i já využil většího prostoru a přiblížil se na pár metrů ke stage, kde byla atmosféra ještě lepší jak na úrovni zvukaře.
Celkově se jednalo o milé překvapení zvláště proto, že v posledních letech ustupuji od "klasického" Black Metalu.
P.S.: Zaujali mne i hořící pochodně v lebce, obdobné pochodně v ústech jakéhosi chlápka a podobné drobnosti, které ozvláštnily celý set.

Po konci programu se mnoho lidí přesunul pod pivní stany, ale já naopak zvolil spánek před dalším náročným dnem.

Sobota

Sobotní ráno jsem plánoval posnídat U Prouzů, ale partie mne ukecala abych s nimi posnídal v areálu odkud to je o poznání blíže na kapely.

/// PURNAMA ( Death Metal / Turnov )
Jako první šla Turnovská Purnama, která patří mezi hojně koncertující kapely. Zvláště pozitivně se hodnotí její pódiová show, které vládnou ohně, warpaint i postavy jakýchsi démonů, kteří jejich Black metalem načichlému Deathu dávají cosi navíc. Osobně mne však jejich zdejší set (v roce 2019) příliš nezaujal jak hudebně, tak "show", ale proč se nepodívat znovu. Již na počátek setu dorazila odhadem polovina placu ke zvukařům, která dostala solidní nářez již od prvních skladeb. Mezi nimi byly i songy z posledního alba "Flame of Rebellion" (2020) jako třeba "Rebellion". Postupně se začali objevovat i hořící obrácené kříže, které prvním řadám ještě přidávali další teplotní stupně v již tak horkém počasí. Fandové se i tak odhodlali k moshpitu v kterém jich bylo hned 6, což je na první partu velmi povedená záležitost. V koncovce zazněla i skladba "Klam nenávisti" z připravovaného alba, které bude kompletně česky jakožto celá budoucnost kapely. V globálu se jednalo o velmi solidní set, který byl celý odehrán s warpainty, které se nesmívaly což je taktéž kladem.

/// PSORA ( Death Metal / Stříbro )
Jako druhá šla Psora, která vznikla teprve v roce 2020, ale je prošpikována muzikanty z kapel jako Animal Hate, či Feeble Minded. Tudíž se zde jedná o novou kapelu zkušených muzikantů a přesně takový je i výsledek, kterým je velmi solidní Death metal s dvojicí vokálů. Samotný set mne i tak překvapil překvapil jedním vokálem v duchu Brutal Death Metalu, či grindu, a druhým čistším lehce utaženým, kdy tento souboj působil velmi dobře (melodičtější vokál to chtělo i tak výše). Ostatně i kapela drtila své nástroje co to šlo, aby dodala kvalitní základ obou vokálům i za pomoci songů z jejich Full-length debutu "Triumph of Evil" (2023). Celkově se jednalo o velmi povedený set, který předčil má vyšší očekávání a o to více mne mrzí nízká návštěvnost (asi 40 lidí)...

/// F.O.B. ( Death/Thrash Metal, Metalcore / Tábor)
Tuto partu jsem letos na Nice To Eat You Deathfest, kde jsem nebyl příliš unešen a tak jsem místo nich preferoval oddech. Hudebně jde tato parta mimo mě, ale do budoucna nemám problém je znovu shlédnout a přidat tak "pátý korálek".

/// RAMCHAT ( Black/Pagan Metal / Slovensko)
První "zahraniční" kapelou byli Slovenští "bratia" Ramchat, které lze považovat za jednu z tamnějších nejvýznamnějších kapel. Chalpi hojně koncertují, pořádají koncerty/festy a hlavně jejich Pagan/Black Metal má velmi vysokou kvalitu, kterou umocňuje využití Slovenštiny. I tak jsem je doposud viděl pouze na Brutal Assault 2018 od nějž kapela vydala hned dvě alba "Znelo lesom" (2020) a "Krveľ" (2022).
Již pohled na kapelu dal vědět, že zde půjde o Pagan metal skrze řekněme "Slovanské" košile a kalhoty. Tento vzhled, Slovenština a hlavně chytlavá hudba nalákala dobrou 1/3 placu, kterou kapela ocenila slovy, že již ten pohled za 2000km dlouhou cestu stál (nevím tedy odkud jeli když Žilina je nějak 350km). Co se setlistu týče, tak mám poznačeny skladby "Už ti nepatrí" (první song), "Matka ZEM", "Vertigo" a jako poslední "Mor ho!" (ten v hlasování sice těsně prohrál s jiným songem, ale kapela jej měla i tak připravený.). Problémem setu byl nepříliš povedený zvuk, který se však kolem půlky porovnal a dopomohl tak i ke vzniku povedeného circle pitu. V globálu se jednalo o velmi povedený set od kterého jsem čekal o něco vyšší návštěvnost zvláště skrze optimálním pohanské/slunečné počasí...

/// PLANET HELL ( Progressive death metal / Polsko )
Stejně jako v roce 2022 mne tato parta nechala chladným a já tak zvolil pauzu.

/// REFORE ( Thrash Metal / Slavičín )
V tuzemsku byla vždy silná Thrash Metalová scéna a v posledních letech tu máme řekněme "novou vlnu" v jejímž čele jsou Mörghuul, Destroy!, zkušenější Laid to Waste, Faüst a právě Refore. Tyto party fungují na výbornou a hlavně zvládnou ustát i sety na velkých festech, což není jen tak. U Refore to byl loňský ročník Obscene Extreme, kde předčili celou řadu věhlasnějších jmen a já se tak o to více těšil na letošní CDF set, kde měly zaznít i nové skladby z alba "Illusion of Existence" (2024). Lehce opožděný příchod mne mile překvapil takřka zaplněným placem do kterého již chlapi začali sypat první song. Při něm již kapela létala po pódiu, divočila jak to k thrash metalu patří a tomu všemu přitápěl pod kotel vynikající bubeník Dominik Šuchma (Mörghuul). Nasazení a energie sálala z celé kapely a bylo úplně jedno o jak starý/mladý song šlo, protože všeobecné nadšení se začalo projevovat i na fanoušcích a jejich zájmu o kotel. Co se setlistu týče, tak takřka celý byl postaven na novém albu "Illusion of Existence" (2024), kdy zazněly skladby jako "Tormented", či nová klipovka "Confusion".
Za mne se zde jedná až o světovou úroveň thrash metalu a již jde jen o to, aby se o kapele dozvědělo co nejvíce lidí...

Po setu Refore vypadl v areálu proud, což mělo nakonec vliv pouze na pivo, které v ten čas bylo teplejší. Každopádně již následující Shampoon Killer hráli se vší parádou.

/// SHAMPOON KILLER ( Brutal Death Metal / Praha )
Po divokém Thrash Metalu se žánrové zaměření stočilo zpět ke stěžejnímu Death Metalu. Jako první nastoupili "Šampóni", které lze považovat za allstar band, který je prolnut kapelami Sarcom, Halali, Poppy Seed Grinder, Brutally Deceased, Heaving Earth a Psychotic Despair. Očekávání od tohoto setu byla jen ty nejvyšší i přes to, že se stále čeká na novou desku, který by navázala na "Mankind Depravity" (2020). Vysoká očekávání potvrdil již start setu, který naplnil odhadem polovinu placu, která si s chutí poslechla jak perfektní muzikanty, tak hlavně dva skvělé zpěváky. Jejich doplňování působilo naprosto brutálně a brutálněji vypadal i samotný kotel pod stage do kterého kapela vypustila minimálně songy "Fashion Apocalypse" a závěrečnou "Shy Of Terror" (nemám přesný název). Luxusní záležitost stejně jako naposledy v rámci Fabrika Death Fest Open Air 2021.
P.S.: Pobavil limitovaný kapelní merch "KAREL GOAT MIT UNS" s textem "Tvoje bába je Death Metal" z kterého chlapi udělali i kapelní "plachtu" (jedno triko) na stage.

/// POPPY SEED GRINDER ( Death Metal/Hardcore / Praha )
I následující parta dojela z Prahy a taktéž hrála Death Metal. Avšak každý v areálu mohl být rád, že vůbec dojeli, protože nedávno to vypadalo na rozpad kapely poté co v ní zůstal pouze kytarista Yarda. Toho naštěstí doplnil bubeník Martin (ex-Secret of Darkness) a zpěvák Petr, kteří tak utvořili základ kapely, který je schopný odehrát živé sety. Doposud jsem tuto kapelu viděl 7x (naposledy Antitrend open air festival 2023) a přijde mi, že snad pokaždé jinak na což navázalo i toto osmé shledání..
Zdejší vystoupení kvalitativně doplnilo předcházející "šampóny", kterým i ve třech dokázali konkurovat co do tvrdosti i variability. I bez basy byli pořádně ostří, ale lehce mi nesedě vokál, který byl občas "štěkavější". Každopádně velmi solidní set, který nadále podporovala solidní polovina placu.

/// NECROTESQUE ( Death Metal / Holandsko )
Když by měl kdokoliv vyjmenovat státy, které jsou zaslíbené Death Metalu, tak po USA a Švédsku každý vyřkne Holandsko a právě z této země dorazili Necrotesque, kteří však vznikli teprve v roce 2021. Venku mají prozatím jedinou Full-length nahrávku "The Perpetuated Festering" (2023) na které jsou zvěčněni zkušenější muzikanti, kterým je od 34-50 let, ale neznám žádnou z jejich ostatních kapel. Podobné kapely běžně zapadají do šedivého průměru, který si člověk poslechne/shlédne a již krátce poté na ně zapomene. Avšak poslech desky této party mne zaujal příkladně válivým old school death metalem, který je jako vystřižený z dob, kdy tento styl vládl světu extrémního metalu. Tudíž proč se na tuto partu nepodívat.
Na jejich set jsem se přesouval od stánku Suicide Angels, kde se kamarád nechal tetovat, a tak jsem kapelu nakonec pozoroval z boku od zvukařů. A tam jsem byl nemile překvapen, že kapelní zvuk působil velmi utaženě i přes zřetelně skvěle odvedenou muzikantskou práci až kapela působila mdle. To, že se ze stage nevalila nějaká velká energie lze od podobných kapel očekávat, ale bez toho zvuku to násobilo zklamání. Zkusil jsem se posunout o něco blíže stage, ale ani ani tam to nebylo o moc lepší. A tak jsem asi v půlce setu odešel zpět k Suicide Angels kouknout na krásné holky a tetovaného kámoše. Zbytek setu jsem tak poslouchal "na půl plynu" a nelze jej moc hodnotit.
Za mne tedy zklamání, ale i tak počítám s tím, že si na ně zajdu v rámci Nice To Eat You Deathfest 2025.

/// SECTESY ( Death Metal / Kolín )
Jako další nastoupili pořadatelé festivalu "Symbolic Open Air", které jsem doposud viděl pouze 2x (naposledy Nice To Eat You Deathfest 2018). Jejich Old school Death Metal, se zombie tématikou, předčil předcházející Holanďany čímž jen potvrdil, že se naše scéna může rovnat i té Holandské. Sectesy k tomu dostali hlavně solidní zvuk, který ocenila neměnná polovina placu fandů, kteří konečně zase roztočili kotel. Co se setlistu týče, tak zazněly skladby jako "Ominous Throbbing", či cover legendárních Krabathor a to "In the Blazing River" (snad identifikováno dobře). I přes solidní set jsem se však opět vydal pryč směr "pokec s kamarády", abych nabral síly na následující Necrotted.

/// NECROTTED ( Death Metal/Deathcore / Německo )
Jak u nějaké kapely vidím "Deathcore", tak se málokdy bavím, ale set této party v rámci Nice To Eat You Death Fest 2021 byl pravým opakem. Tehdy jsem si jej připodobnil k Stillbirth potažmo Cytotoxin, což jsou pro mne velmi zajímavá jména. Necrotted jsou vůči nim hlouběji v Deathcore vodách, ale základem je, že tato parta zafungovala živě.
Na zdejší set dorazila o něco méně početná fanouškovská kulisa (vůči předcházejícím kapelám), ale to Necrotted nikterak nerozhodilo. Již od první skladby to byl masakr jemuž dominoval energický zpěvák Fabian, kterému zdatně konkuroval i zbytek kapely. To nenechalo chladným ani zbytek areálu, který postupně stále více zaplňoval prostor před stage až se rozjel i menší kotel. Ten bavily i občasné průpovídky jako "Drinking game baby", či "next song is trrrrrtrrrrrttttrrrr", či "we are professional ballet dancers". Hudba i přes tyto srandičky nikterak nepolevovala i skrze využití nové klipovky "My Reign Come, My Will Be Done" kterou si užíval již asi 25 hlavý kotel. Této kratochvíle využil i Fabian k "plavbě" napříč fandy, což jsem na tomto festu již dlouho neviděl. Na samotný závěr zazněla zdá se skladba "Cynic Suicide", kterou posléze následovaly velké díky fandům a hlavně radost jak na straně kapely, tak na straně fans.
Po setu kapela postávala poblíž svého merchu ochotně kecala s fandy, tu a tam nepohrdla nějakou tou slivovičkou a celkově se perfektně bavila.

/// SHATTER ( Thrash Metal/Metalcore / Jablonné nad Orlicí )
Našlapaný Death Metalový den narušili až Shatter, které jsem neznal i přes jejich vznik již v roce 1999. Hudebně se zde jedná o Metalcore, který však hojně čerpá z kapel jako Soulfly, či Sepultura. Předposlech za mne dopadl překvapivě solidně, ale našlapanost tohoto večera znamenala, že jsem cílil na pouhou půlku setu. Při cestě na jeho koncovku mne až děsil zvuk, který byl do zadní části areálu hodně špatný, ale poblíž zvukařů byl již v pořádku a tak šlo rozeznat skladby jako "Mystic Place" (věnováno zpěvákově ženě), či "Monkey Island". Hudebně to nebylo špatné, ale jako celek mi to příliš nesedlo i skrze jeden ze songů kde se pěje "Válka je business.." (pravda beru), ale byla to taková "odrhovačka"/"halekačka" pomalu někde k Dymytry, či Debustrol s nádechem zmíněných Soulfly... Suma sumárum řekněme podprůměrný set.

/// VADER ( Death/Thrash Metal / Polsko )
Co-Headlinerem dne byli Polští Vader, kteří hrají již od roku 1983 a jsou tak jednou ze stěžejních kapel nejen tamní Death Metalové scény. Jejich sety jsou ukázkou toho jak se má dělat Death Metal, což jsem si do zdejšího setu potvrdil hned 3x (naposledy Obscene Extreme 2023).
Na zdejší set dorazil konečně pořádný dav, který mohl konkurovat těm nejvyšším účastem. To doprovázel jak honosný zvuk, tak vcelku velký kotel. Lidé se bavili po celý set nejen precizním Death metalem, ale i průpovídkami které však Peter přednášel v Polštině s tím, že si logicky rozumíme. Tím jsem si vzpomněl na totálně prokecaný set Lost Soul na Brutal Assault 2010, ač teď od Vader to nebylo tak hrozné. Setlist jsem si nestíhal příliš značit, protože jsem se zhostil role "nárazníku kotle", ale zazněla minimálně skladba "Blood of Kingu". Ostatně setlist nebyl až tak podstatný při tomto speciálním setu, který byl určen jako oslava 40-tého výročí kapely, která má stále vysokou kvalitu. Jako outro chlapi zvolili "The Imperial March" z legendárních "Star Wars" až mi hlavou proběhlo, že bych někdy rád viděl set kapely Galactic Empire..

/// CLAWFINGER ( Rap metal / Švédsko )
Největší jméno letošního ročníku rozdělilo fans na dva nesmiřitelné tábory, kdy jedni pohrdají touto legendou se slovy "rap sem nepatří" a jiní děkují, že na Broďák dorazí tak velké jméno (podobně velké jméno tu prý nikdy nehrálo). Osobně se stavím kamsi doprostřed, protože ač taktéž nesnáším rap, tak se musí nechat, že mne od Clawfinger baví hned několik songů (včetně kultovní "Do What I Say") a stejně jako to mám s Limp Bizkit, či Beastie Boys. Tudíž jsem tento set chtěl vidět už jen proto, že jsem jej hned 2x vynechal v rámci Brutal Assault (2013 a 2017).
Před setem panovaly největší obavy o to kolik zde zůstane lidí, ale obavy to byly liché poněvadž zde bylo jen o něco málo méně fans jak na Vader. Avšak již po pár skladbách začal tento dav řídnout, což možná způsobil i zvuk, který jsem čekal ostřejší/agresivnější. Další drobnou kaňkou byly poměrně dlouhé prostoje mezi skladbami, které vyplňoval zpěvák poměrně rozsáhlými průpovídkami. Já však stále čekal na těch pár známých skladeb jako "The Truth", či "Biggest And The Best" po které jsem se dal na odchod do stanu skrze brzký budíček s tím, že zbytek doposlouchám. A legendární "Do What I Say" šla logicky na samý závěr...
Suma sumárum se jednalo o "snesitelný" set za který jsem rád, ale příště tuto partu klidně vynechám... Aneb "fajfku" mám, tudíž mám splněno.

Celkově se jednalo o další vynikající ročník, ač před ním mělo mnoho kamarádů pochybnosti o kvalitě soupisky. Ostatně na tuto soupisku dorazil i můj stanový soused až z daleké Belgie a to prosím 16 hodin autobusem...
Ranní budíček (bourání stage, balení stanů atd..) kolem 6:30 nebyl ideální, ale alespoň jsem stíhal dojít do Červeného Kostelce a sednou na vlak s odjezdem již v 8:11.

- top kapely festu (za mě): 
1. Benediction 2. Demonical 3. Unleashed 4. Vader 5. Refore 6. Tortharry 7. Angerseed 8. Necrotted 9. Shampoon Killer 10. Massacre 11. Innersphere 12. Psora 13. Belphegor 14. Dead Carnage 15. Keres
- zklamání festu (za mě):
1. Necrotesque
- příjemné překvapení festu (za mě): 
1. Keres 2. Belphegor 3. Purnama