Kocour Melody 2020

Ze zdejších kapel jsem znal jen Ráďa a Vojta (které jsem již viděl na Trumpetce) a jen názvem skupinu Kucharski. Z pohledu žánru mne zaujali pouze Röcky Mountain Öysterz. I tak jsem se rozhodl tuto akci podpořit. 
Zdá se, že pořadatelé byli stejní lidé kteří organizovali nedávný Chlístovský HejCovid, tudíž pořadatelé festivalu Chlístovský hejk. Zajímavostí bylo, že páteční program navštívil i Jihoafrický muzikant Gerald James Clark s přítelkyní/manželkou, který žije již nekolik let v Třebíči. V sobotu šlo zahlédnout i muzikanty z kapel jako Permon Balet Superstar, či Disconnexion.

Pátek 24.7.

/// Ráďa a Vojta (folk-pop, Třebíč)
Toto duo mělo začít hrát v 18:30, ale v tu dobu začal vcelku silný déšť a tak se start posunul na 19h, protože v tu dobu mělo přestat pršet. Kapela při svém představování zmínila, že nadále nemají název a kombinují jak vlastní autorskou tvorbu, tak občas i nějaké cover skladby od interpretů, které mají rádi. Z oblíbených interpretů zazněly skladby "Zuzana Navarová - Andělská", "Hana Hegerová - Čerešne" (z filmu Pelíšky), či skladba od kapely Radiohead. Co se autorské hudby týče, tak ta byl příjemně melodiská a něžná. Škatulku mají jako folk pop, což by sedělo. Mě osobně napadl i "dream pop". Každopádně hudba stojí na kvalitním variabilním vokálu Rádi a skvělé hře na kytaru v podání Vojty. Celé dohromady to tvoří příjemný zážitek, ač texty mají být převážně o zklamání v lásce, kdy každá skladba má být prý o jiném klukovi. Celkově jsem opět spokojen stejně jako asi 40 dalších posluchačů.

/// Touchwood (rock/funk/ska, Brno)
Tito Brňáci spustili svůj set v 20:00. Jejich hudba pulzuje mezi rockem, funk, či ska. Ale najdou se zde vlivy swingu (hlavně pohyby zpěvačky + občas nějaký tón), či rock and rollu. Tudíž je to takový mix mnoha různých stylů, který mne moc neoslovil. Hudba mi přišla dosti podobná napříč skladbami a ani jí příliš nepomohl občas použitý saxofon, a to mám tento nástroj rád. Hojně využívali i "kvákadlo", které opravdu nemám rád přijde mi to jako děsně "tupý" efekt, který když používáte častěji tak člověka spíš otravuje než se by si řekl "vau". Textová část je kapitola sama o sobě. Některé skladby jsou jak pro děti ("princezne ze mlejna", či "modelka"), jiné řeší klasicky vztahy (třeba skladba "Karel"). Celé to je textově bráno s humorem, ale až tak moc jsem se nebavil. Jediná skladba, která mi utkvěla v hlavě je song "Karel", který věnovali Bohouši Matušovi a jeho Lucince (Bohoušovi je 47 let a jí 17let, začali spolu chodit v jejích 15 letech). Tudíž opravdu trefné věnování. Celkově však slabé, kdy to celé tak nějak zachraňoval jejich bubeník, který mi přišlo, že má na lepší kapelu. Mohlo zde být až 70 lidí. V podobné hudební oblasti brouzdají i domácí Disconnexion a jejich kvalita je o hodně víš jak Touchwood. A to po všech stránkách.

/// Röcky Mountain Öysterz (psychedelic-rock, Hodonín)
Aneb můj osobní headliner celé této akce. kapelu jsem neznal, ale "psychedelic rock" mám rád, tak jsem se těšil co chlapi předvedou. Svůj set spustili až v 21:25, ale prý dnes není "policejní hodina", tudíž mohli přetáhnout 22h. Hned v první skladbě je však potkal problém s kabelem u kytary. Tudíž nucená krátká pauza. Po ní spustily svůj velmi skočný "ostřejší" rock and roll. Opravdu skvělá dávka energie, která se občas nakombinovala s pomalejšími psychedelickými pasážemi. Muzikantsky též výborné. Až mne napadla Dánská kapela Sons of Death Valley, kterou mi připomněli jak hudebně, tak svým vzhledem. Ač Dánové jsou ještě tvrdší. Každopádně výborný set! Škoda jen, že na ně odešlo několik lidí a tak zde mohlo být odhadem jen 40 kusů.

Sobota 25.7.

/// Gustavo Rojo (indie-pop, Brno)
První kapelou sobotního programu byli tito Brňáci s jejich "indie popem". Jejich sety jsou prý vyhlášené živelností, což mohu vesměs potvrdit. Ač pozorovat postaršího chlapa v pestrobarevné košili jak na pódiu skáče, máchá rukama jak nějaká arabka a podobě? No to není zrovna pro mě. Průpovídky mezi skladbami byly cílené na vtip, ale mě osobně pobavily jen párkrát. Když jsme se zaměřil na hudbu, tak ta mne nebavila také. On indie pop není nějak muzikantsky převratný žánr a já v něm mám jen jednotky oblíbených interpretů, kteří mne baví převážně vyklidněnou náladou a zajímavou barvou hlasu (Phoebe Bridgers, Rebekka Karijord, Miranda Lee Richards, Daughter, Angel Olsen a další..).
Což Gustavo Rojo neměli a tak i dumám proč mají označení jako "indie pop". Muzikantsky taky nikdo nic extra nepředvedl a tak za mě slabé vystoupení. Zaujalo, že mladý kytarista je zpěvákův syn. Kapelu sledovalo až 40 lidí, kteří se postupně scházeli.

/// LuckySings (pop-soul, Brno)
Jako druhý nastoupil tento černošský muzikant (Lucky Omoruan), který má africké kořeny, ale již několik let žije v Brně. Zde složil právě tuto kapelu v které s ním hraje na elektrickou kytaru další cizinec a to Reinaldo Lopez Hernanadez. Tudíž se jedná o českou kapelu z Brna, ale vlastně v ní nenajdeme jediného Čecha. Zajímavostí je, že Lucky se zúčastnil v roce 2018 soutěže "Československo má talent". I skrze to za ním po koncertě dorazilo několik dětí pro podpis.
Při zvučení nastalo mnoho problémů, ač zde šlo "pouze" o akustickou kytaru, elektrickou kytaru a "bubeníka z krabičky". Byli potíže s kabely, domluvou co a jak mělo být. Pak dokonce nějaké pomotané kabely, slabý výstup z kapelních nástrojů kdy neměl zvukař na mixpultu signál atd.. Zdejšího zvukaře znám z mnoha akcí a vždy má zvuk perfektní, tudíž vím, že ví co dělá a chyba tedy nebyla na jeho straně.
Když kapela začala hrát, tak zde mohlo být odhadem 70 lidí, kteří si spolu se mnou začali užívat tento pohodový pop/soul a hlavně Luckyho skvěle zabarvený vokál. Navíc jeho akustická kytara krásně doplňovala Reinaldovu elektrickou. Opravdu příjemná "vyklidněná hudba". Průpovídek mezi skladbami nebylo moc, ale byly překvapivě v češtině. Ta byla sice lámanější a sem tam potřeboval pomoci s nějakým slovíčkem od přítelkyně (nebo kamarádka nevím) pod pódiem. Každopádně mluvil dobře, snažil se zapojovat publikum do svých skladeb při refrénech, či je zval blíže k pódiu. Tudíž chválím i komunikaci. Set byl složený hodně z nového alba. Pobavil předposlední skladbou, která byla cover "Richard Krajčo, Tomáš Klus - Cesta", což opravdu není "můj šálek kávy", ale proč ne. Na závěr zahrál skladbu, kterou hrál ve zmiňované soutěži "Československo má talent". Celkově povedený příjemný set.

/// Kucharski (indie-pop, Třebíč)
Tato kapela je poměrně mladá, protože vznikla až v roce 2018. Její sestava je však složena ze zkušených muzikantů, kteří jsou převážně navázáni na kapelu Fru Fru (vokál, basa, kytara). Dále je zde kláveskák z kapely Disconexion a bubeník, který hrál dokonce v kapelách Mňága a Žďorp (+/- 2002 - 2016), či Dunaj (od 2019). Zajímavostí je, že celá kapela nese jméno po svém textaři, kterým je zdejší doktor MUDr. Jiří Kucharský.
Hudba samotná byla vcelku zábavná zvláště s ohledem na kvalitní muzikantskou práci. Příliš mne nebavil Vencův vokál, když se pustil do extrémních výšek. To by si za mě mohli odpustit, protože se to tam příliš nehodí. Dále zde mám problém s žánrovým označením, kde bych se klonil více k rockovějším základům. Každopádně pokud měli Kucharski hrát to co Gustavo Rojo, tak vítězem v pomyslném souboji jsou jednoznačně Kucharski. Na jejich set dorazilo nejvíce lidí z obou dnů a odhadoval bych to možná i na 100 lidí, což už je solidní číslo.
Odcházel jsem v asi 3/4 setu. Ne však skrze zklamání, ale spíše skrze počasí a lehkou únavu.

- top kapely festu (za mě):

1. Röcky Mountain Öysterz 2. LuckySings 3. Kucharski

- zklamání festu (za mě):

1. 

- příjemné překvapení festu (za mě):

1.