Heathen Strike Over Brno VI (2025)

Festival Heathen Strike Over Brno vznikl v roce 2019 pod taktovkou Rakouské promotérské společnosti Asgaardian Events. A právě od té doby tuto akci navštěvuji bez ohledu na loňskou změnu názvu na "Heathen Strike Over Brno", protože je zde vždy luxusní soupiska kapel z Black/Pagan metalových vod, optimální kapacita (max 1300 lidí) a to vše v blízkém Brně.
I letos jsem kvitoval lineup v jehož čele za mne stanuly kapely Forndom, Thyrfing, Archgoat a Moonsorrow (z ČR/SK luhů a hájů bych zmínil hlavně Nemuer a Galadriel). I tak se již nějaký čas nesly zvěsti o tom, že festival má poměrně slabý předprodej, který prý až nadnáší otázky budoucnosti této akce. K tomu se krátce před začátkem akce vyjádřil i samotný pořadatel, který kvitoval první tři vyprodané ročníky, ale od Covidu naopak tento festival prodělává. K roku 2024 mají být v mínusu 350.000 Kč (asi součet za x let). Každopádně pořadatelé nadále bojují a věří v lepší zítřky stejně jako snad každý fanoušek této akce.

Co se změn v sestavě týče, tak před začátkem festivalu byla pouze jedna, kdy 18.1.2025 odpadla kapela Strigôň (vážné zdravotní a rodinné problémy skrze které kapela ruší všechny koncerty v roce 2025), kterou nahradila kapela Valar (SK). Avšak během festu nakonec odpadly hned čtyři další kapely...

Pátek

Cesta na festival započala již dřívějším odchodem z práce na vlak, který do Brna dorazil v 14:14. To byl naprosto ideální čas na to, abychom se s kamarádem zašly ubytovat a posléze došly do klubu na jeho otevíračku v 15:00 s cílem vidět první kapelu v 15:30.

/// Heiden ( Post-Black Metal/Rock / Brno )
Jako první nastoupili Heiden, kteří na začátku kariéry (2003) inklinovali k Black Metalu, aby jej postupně prolnuli s Post rockem. Tento žánrový přerod je velmi razantní a možná i proto mne tato parta dlouhé roky míjela, ač na ni mám mnoho kladných referencí. A tak nebylo nic jednoduššího než si poslechnout jejich poslední album "Andzjel" (2022). Lze na něm slyšet Avantgarde Metalové postupy, black metalový vokál a to vše obepínající Post rock, který však v souhrnu vyznívá zasmušile, čímž se vlastně uceluje i celé album a samotná tvorba Heiden. A tak je poměrně složité pojmenovat co tato kapela hraje, kdy lze říci "Avant-garde blackened post rock", ale klidně i "Post-Black Metal/Rock". Bez ohledu na žánrovou škatulku se zde jedná o výbornou hudbu do které se však posluchač dostává složitěji, protože se zde skrývá mnoho tajů a perliček, které rozkrývají další poslechy.
Příchod ke stage mne překvapil již umístěním samotné stage, která byla vůči loňsku otočena o 90 stupňů, což ve výsledku nebyla úplně dobrá volba, ale pokud člověk dorazil včas, tak to bylo v pohodě. Na první slot logicky nedorazilo mnoho lidí a tak nebyl žádný problém zvolit ideální místo k poslechu Heiden. Ti svůj set otevřeli skladbou "Běsů se nezbavíš", která dostala do vínku dosti ostrý zvuk jenž ještě více umocňoval emoce jejich hudby a zároveň poukazoval na Blackovou kapelní minulost. Další skladby již kapela uváděla v angličtině s ohledem na poměrně hojný zástup cizinců, který si tak poslechl skladby jako "Nevěřím těm očím", či "V hodině vlka". Postupně se zlepšoval zvuk, který lehce ubral na intenzitě (zvláště bicí šly níže) čímž se posílily progresivní linky této úžasné hudby, která překvapivě zafungovala na všechny fanoušky v sále. Zvláště chválím nazvučení Eviných (ex-Morgue Son) kláves, které byly znát, ale zároveň nebyly přehnaně výrazné, což u podobných kapel nebývá pravidlem.
Celkově se tak jednalo o výtečný set, který předčil mé vyšší očekávání a já tak získal "novou" oblíbenou kapelu.

/// Silent Stream of Godless Elegy ( Doom/Death Metal, Doom/Folk Metal / Hranice )
SSOGE jsou známí jako jedna z kapel, která stála na počátku českého Doom Metalu. Avšak pro SSOGE byla tato škatulka vždy tak nějak těsná, kdy v současnosti lze mluvit o "Doom/Folk Metalu" s tím, že stále více začíná převažovat ta Folková část. To potvrzují již alba alba "Návaz" a "Smutnice", které mne baví texty, folkovou náladou, pohodou i češtinou, ale že bych u nich jako první řekl "Doom Metal"? To jako pravověrný "doomař" neřeknu, což platí i pro loňské album "Jiná", které je pojaté rovnou folkově, a navíc akusticky (stejně jako celé "JINÁ tour" na jeho propagaci), kdy se na mysl derou úvahy o Tomáši Kočkovi jak o metalu natož Doom Metalu. Těžko říci jaké mají jednotliví členové vize, ale věřím, že minimálně zakladatelské duo Radek Hajda (kytara) a čelista Michal Sýkora (ex-Forgotten Silence) společně s novějším členem Standou Pavlíkem (Et Moriemur, ex-Dying Passion) konají kroky k zachování SSOGE v metalu a snad i Doom Metalu. 
Po dokončení "JINÁ tour" se kapela opětovně zaměřila na svoji metalovou podobu s kterou absolvovala i zdejší koncert. U něj nastal poměrně velký šok, kdy na stage absentovala zpěvačka Hana Hajdová, kterou zpěvem zastoupila nejnovější kapelní posila jíž je houslistka Klára Šindelková (Haggard (živě), Molllust, ex-Emerald Shine). Důvod Hančiny absence byl opětovně zdravotní, kdy se jí vrátily problémy s hlasivkami skrze které kapela již nějaké koncerty v minulosti překládala. Avšak všechno zlé je k nečemu dobré a člověk alespoň mohl shlédnout tuto kapelu v trošku jiné formě.
Úvodní skaldbou setu se stala "Mokoš" u které se již projevila kvalita Klářina vokálu, ale "Hrncův" vokál byl nazvučen o dost výše a tak když šlo o jejich souzvuk, tak Kláru nešlo slyšet. S touto vadou si kapelní zvukař hravě poradil a tak šlo snadno rozpoznat další skladby jako "Dva stíny mám", či "Kdo z nás je víc" na který se měl rozjet i menší kotel, což zaslouží pochvalu. Pokračovalo se starší peckou "I Would Dance" na kterou naopak navázala novinka "Pod Babíma horama" (cíleně přehrána metalově vůči verzi na albu), či klasická "Ten, který ukoval Slunce". Proběhla i zajímavá "anketa" kdy byl vznesen dotaz kdo navštívil jejich akustické turné "JINÁ tour" na což zvedli ruku pouze 4 fandové. Toto číslo bych očekával vyšší s ohledem na vemi solidní návštěvnost tohoto setu kde kapacita Prvního patra mohla překročit půlku sálu, tudíž klidně 400 lidí.
Upřímně jsem měl ze setu drobné obavy, ale ty se naštěstí nenaplnily a já se tak i po páté (naposledy MetalGate Czech Death Fest 2019) bavil a již se těším na příští shledání, které proběhne na MetalGate Czech Death Fest 2025.

/// Cvinger ( Black Metal / Slovinsko )
Když by se mne někdo optal jaké znám Slovinské kapely, tak jako první řeknu Ska Punkové "Pigs Parlament" a poté již "pouze" výtečné "Condemnatio Cristi" jenž holdují žánru "Symphonic Black/Death Metal". Cvinger se naopak od svého vzniku (2012) zaměřují na klasický Norský/Švédský Black Metal, což je žánr od kterého v posledních letech výrazně ustupuji. Avšak poslech jejich poslední desky "Doctrines by the Figures of Črnobog" (2023) mne poměrně zaujal tím, že se mi na mysl draly mé letité "topovky klasického Black Metalu" jako 1349, Ragnarok, či Tsjuder.
Předcházející SSOGE lehce protáhly svůj set z kterého se mi nechtělo odcházet a tak jsem na Cvinger dorazil lehce později. Naštěstí jsem si i tak nalezl obstojné místo na sledování tohoto Slovinského nářezu, který umocňoval velmi povedený zvuk. Logicky nevím jaké skladby tato parta zahrála, ale kvalita zde byla opravdu vysoko, kdy by šly snadno zaměnit s předními žánrovými kapelami. Aneb i v malých státech lze nalézt perly.

/// Nemuer ( Dark Folk/Ambient / Praha )
Jako další šli na řadu Nemuer, kteří od roku 2014 hrají Dark Folk/Ambient, který se těší zvyšujícímu se zájmu fanoušků skrze kapely jako Wardruna, či Heilung. Nemuer však nejsou jejich "kopírkou", kdy se i textově nezaměřují "pouze" na severskou mytologii, ale také na Egypt. K němu se obrací tak zásadně, že dokonce spolupracují s egyptology na rozluštění prastarého egyptského jazyka, který ani nemá výslovnost a oni sami se jím snaží pět své skladby. Další klíčovou složkou jejich muziky jsou jednotliví muzikanti, kteří hrají na celou řadu prastarých nástrojů. V sestavě jsou aktuálně Michael Zann (hraje na - Tagelharpa, Egyptská harpa, flétna Ney, kytara, Tutankhamunova trubka), Katarina Zann (zpěv, "Hammered dulcimer" tudíž cosi jako cimbál, sistrum, šamanské bubny), Masha Klepetkova (zpěv, šamanské bubny, kytara) a Lukáš Brabec (perkusní/bicí nástroje). Výsledným "produktem" této kapely jsou špičkové žánrové skladby, které fungují jak do sluchátek, tak hlavně živě. To jsem si potvrdil v roce 2023 v rámci festivalu Brutal Assault.
Od příchodu ke stage mne nemile překvapilo, že vůči Silent Stream of Godless Elegy zde klesla návštěvnost o dobrou polovinu na asi 250 lidí... Chápu, že tento styl je poměrně atypický, ale na podobně zaměřené akci bych tu účast čekal vyšší. I tak to nic neměnilo na tom, že zde byl úžasný zvuk a atmosféra ke které kapele stačilo sedět po dvojicích po obou krajích velké stage, která měla na středu lebku. U ní ke konci setu proběhl i rituál při němž byly rozbity nádoby, které v sobě měly cosi jako krev/barvu. To jen dokreslilo krásu celého setu, který protkaly úžasné melodie, široká paleta nástrojů a zvláště zajímavý vokál. Očekával jsem povedený set, ale byl jsem zcela nadšen.

/// Eden Weint im Grab ( Gothic Metal / Německo )
Následující Eden Weint im Grab vznikli v roce 2004, ale poslech jejich poslední desky "Apokalypse Galore" (2023) šel zcela mimo mne. Cítil jsem z něj "cirkusáctví" vzor Avatar potažmo Hämatom... Do toho je zde velmi znatelná Němčina a tak jsem zvolil pauzu na večeři, úsporu sil a hlavně celistvost emocí z Nemuer a Forndom.

/// Forndom ( Ritual Folk/Ambient / Švédsko )
A již byl čas na jednoho z osobních co-headlinerů celé akce jímž byli Forndom. Tento projekt Švédského multiinstrumentalisty Ludvig Swärd vznikl v roce 2012 s tím, že měl sloužit jako podkres k výstavě jeho vlastních fotografií. Postupně však tato vize přerostla v čtyři "Full-length" alba z nich poslední "Moþir" vyšlo v prosinci 2024. Poslech této desky mi opětovně potvrdil proč je tento projekt jednou z mých nejoblíbenějších kapel na "Folk/Ambient poli". Tato hudba je plná emocí, melancholie a hlavně dechberoucí atmosféry. To vše dokreslují i texty, které mají pojednávat o kultuře, historii a tradicích venkova ve středním Švédsku.
Již před setem jsem měl jen ta nejvyšší očekávání i z toho důvodu, že tento projekt moc nekoncertuje a já jej navíc oželel na jeho Pražské zastávce v roce 2022. Avšak již první pohled na stage mne zarazil, protože jsem zde očekával Ludviga, který bude střídat různé nástroje a kolem něj několik dalších muzikantů. Místo toho zde seděl spolu s dalším zpěvákem a po velkou většinu setu nikdo z nich na nic nehrál... S tímto pohledem jsem se poměrně dlouho vypořádával, protože to znělo jako "playback" ač obdobně funguje nejeden ambientní projekt... Naštěstí na několik skladeb zazněly i některé nástroje živě, ale to bylo přeci jen málo... Kdybych zavřel oči, tak budu tento set vynášet do nebes, ale na koncerty nechodím pro živý vokál, ale "neživou" hudbu...
Celý set se mi hodnotí velmi těžce, protože se jedná o moji milovanou kapelu, headlinera ročníku, ale také ve mne přetrvává dojem "alespoň půlka byl playback"... Set nemám sílu zařadit mezi "zklamání ročníku", ale nemohu jej dát ani do "top10 ročníku"...

/// Hierophant ( Black/Death Metal / Itálie )
Po Folk/Ambient duu jsem měl v plánu vyrazil na na Black/Death metalový nářez v podání Italských Hierophant. Tato parta však nedorazila aniž by o tom byly návštěvníci informováni...

/// Dark Seal ( Pagan Black Metal / Brno )
Již po Forndom byla menší časová "sekera", ale u Hierophant mi stačila klidně pouhá část setu. Avšak příchod ke stage mne zarazil, protože zněla nějaká skladba, kterou jsem znal. K tomu se přidaly dřevěné sloupy na stage a hlavně čeština... rázem mne napadlo, že hrají Dark Seal. Bohužel na ně bylo tak narváno, že jsem našel pouze velmi špatnou pozici odkud jsem viděl jen část pódia. Odtud jsem shlédl pouhé 3 skladby a raději odešel čekat na Apocalypse Orchestra. Z toho mála mohu kvitovat zmíněnou návštěvnost, luxusní skladbu "Země našich předků", ale také solidní zvuk a hlasité ovace fans...
EDIT: Po zveřejnění reportu jsem dostal informaci o tom, že s kapelou nedorazil basák, který tak jel z playbacku. I to, že nebyl příliš dobrý zvuk což je kontrast vůči tomu málu co jsem psal, ale zároveň to bude reálnější pohled.

/// Apocalypse Orchestra ( Medieval Folk/Doom Metal / Švédsko )
Následující Apocalypse Orchestra vznikli v roce 2013 a až trestuhodně mi doposud unikali. Jejich hudba není daleko od mých oblíbených Ereb Altor, Mael Mórdha, či třeba Týr, což mi potvrdilo i jejich velmi čerstvé album "A Plague upon Thee" (14.2.2025). Z předchozích vět je patrné, že se zde jedná o velmi zajímavý Pagan Metal s výraznou folkovou aurou, kterou dokreslují i dudy, niněra (hurdy gurdy), mandola, či citera.
Svůj set odpálili v 20:00 s tím, že jsou nadšení, že zde mohou zahrát a že se zde jedná o jejich premiéru v České republice. Překvapivě na ně dorazilo odhadem 3/4 sálu, což je hned přes 600 lidí, což je solidní číslo na méně známou partu. Dorazivší však povětšinou věděli do čeho jdou a osobně jsem zde cítil vazby na kultovní Eluveitie, či loňské Lyrre a i proto zde byla velmi solidní odezva. Apocalypse Orchestra působili lehce tajemně, ale hlavně extrémně pohodově, což vkusně navázalo na předcházející ambientní spolky. Velkým kladem byla i zvuková stránka setu, která precizním způsobem pojala atmosféru této kapely.
Jako celek tento set hodnotím velmi pozitivně, kdy jsem i zde nalezl novou oblíbenou kapelu.

/// Lacrimas Profundere ( Gothic Metal/Rock / Německo )
Jako další měli zahrát Lacrimas Profundere, kteří v roce 1993 začínali jako Melodic Doom/Death Metal parta, aby se posléze etablovaly mezi přední Gothické kapely po boku HIM, The 69 Eyes, či dokonce Type O Negative. Sám si do dnes pamatuji luxusní klipovku "My Release In Pain", ale již hodinu před jejich slotem začaly kolovat informace o jejich odpadnutí. Letmí pohled na jejich Facebook mi to bohužel potvrdil, ale co se přesně událo je dosti zmatené.
Dle vyjádření kapely již byli na cestě na akci, ale nastaly nějaké změny v domluvě ze strany organizátorů a oni tak zahrát nemohou. Organizátoři na to reagovali naopak tím, že kapele vyhověli co to šlo kdy na podnět kapely několikrát měnily plán i různých jiných kapel. A když již bylo vše domluvené, tak prý kapela zase "otočila" a požadovala původní dohodu atd... Dle reakcí mi přijde, že v právu je festival, ale logicky nejsem tím kdo by měl toto rozhodovat.
Ať to bylo jakkoliv, tak je škoda, že jsem tuto kapelu neviděl, ale nedá se nic dělat...

/// Arkona ( Pagan/Folk Metal / Rusko )
Co-headlinerem pátečního dne byla Ruská kapela Arkona (Аркона), která vznikla v roce 2002 a od té doby absolvovala mnoho velkých festivalů včetně koncertů v České republice. Sám jsem je viděl hned třikrát (naposledy Masters Of Rock 2018) a vždy to byl výborný zážitek. Od té doby v kapele působí nový bubeník Alexander Smirnov, který již nahrál prozatím poslední album Kob' (2023). To jsem stejně jako mnoho jeho předchůdců neslyšel a tak Arkonu znám spíše dle několika výborných skladeb.
To, že zde kapela vůbec mohla zahrát bylo až překvapením, protože všechny Ruské kapely mají velké problémy s vízy skrze válku na Ukrajině. Zde vše naštěstí klaplo a i já si mohl konečně poslechnout songy z poslední desky Kob' (2023), které mne po celý set nepřestávaly udivovat. Arkona byla vždy velmi dobře přístupným Pagan Metalem, ale každým dalším shledáním v nich nacházím temnější a temnější podobu, což potvrdil i zdejší set. Bez znalosti alba jsem si o něm několikrát poznačil horší čitelnost vokálu, ale ten tak zní i na zmíněném albu (poslech při psaní reportu). Tudíž živě bych kvitoval, aby šly rozeznat alespoň slova, která Masha (ročník 1983) zpívá "čistěji" což u setu nešlo. Respektive do zadní části sálu mi to tak znělo, ale kamarádi kteří rozjížděli velmi povedený kotel si pochvalovali i vokál. Tudíž to zdá se bylo i o tom kde člověk tento set sledoval. Co však fungovalo na všechny byla intenzita setu, která jde vstříc Pagan Metalu a věřím že ještě překvapí nejednoho fanouška "staré Arkony". Osobně kvituji to kam tato kapela míří a i zdejší set hodnotím pozitivně stejně jako takřka plný sál fanoušků.
EDIT: Po zveřejnění reportu jsem dostal informaci, že Masha byla nemocná a tak nemohla zpívat naplno k čemuž jí pomáhal playback. Zajímavá to informace jak z pohledu profesionality kapely (neodpískali koncert) i, že to Masha nevzdala.

/// Schirenc Plays Pungent Stench ( Death Metal / Rakousko )
Následující Schirenc Plays Pungent Stench žánrově nezapadali do konceptu festivalu, ale jejich potvrzení mělo logiku. Jednak se jedná o Rakouskou kapelu (akci pořádají Rakouští Asgaardian Events), ale hlavně zde jde o Death Metalovou legendu co umí natáhnout fanoušky. Kapela Pungent Stench existovala od roku 1988 do řekněmě roku 2007 kdy se rozpadla. V roce 2013 ji vzkřísil Martin Schirenc pod jménem "The Church of Pungent Stench", které bylo zvoleno tak, aby se předešlo právním sporům na což navázalo přejmenování na "Schirenc Plays Pungent Stench". I tak se proti tomuto "reunionu" staví druhý zakládající člen Alexander Wank (Rector Stench), který jej nadále považuje za nelegitimní pokus o obohacení, protože kapelu vždy vedl on. Tudíž "Pungent Stench" patří mezi mnoho metalový kapel, které mají vlastnické spory. V podobných situacích je důležité jak to té či oné kapel hraje a zde se jedná o opravdu výborný Death Metal který funguje i živě, což jsem si potvrdil hned třikrát (naposledy Nice To Eat You Deathfest 2022).
Samotný set započal o dobrých 30 minut později, ale "sekera" se již nesla několikátý set. Po příchodu ke stage jsem nalezl skvělé místo kousek od zvukaře, které bylo sice z úhlu, ale zvukově si nemám na co stěžovat, protože hudba příkladně řezala a měla dostatek síly. To potvrdil i vznik menšího kotle, který byl prý dosti tvrdý, což mne však již 3/4 roku netrápí, protože jsem již ukončil svoji "kotelní kariéru". O to více jsem se bavil hudbou, která mne opětovně bavila. Zklamáním však byla návštěvnost setu, která šla připodobnit k prvnímu slotu dne, což je na takovou legendu prostě slabota.

/// Thyrfing ( Viking/Black Metal / Švédsko )
A již byl čas na jednu z mých nejoblíbenějších kapel celého festivalu, kterou byli Thyrfing. Ti si v roce 1995 zvolili jméno dle prokletého meče, který se vyskytuje v severské mytologii. Hudebně se zde jedná prvotřídní severský Viking Metal, který řadím po bok kapel jako Moonsorrow, Månegarm, Einherjer, či Enslaved. Dle toho by se zdálo, že kapela hojně koncertuje a vydává mnoho alb, což platilo do roku 2008 (koncerty nemohu soudit). Od té doby však vydali pouze dvě výborné desky "De ödeslösa" (2013) a "Vanagandr" (2021), které nahrála aktuální sestava v níž však figuruje jediný zakládající člen, kterým je kytarista Patrik Lindgren. Toho doplňují zpěvák Jens Rydén (ex-Naglfar), kytarista Fredrik Hernborg (Grá), bubeník Dennis Ekdahl (hrál/hraje v mnoha kapelách co neznám) a živě basák Karl Envall.
Set započal lehce po 23h, kdy jej doplnila obří obrazovka na kterou byly promítány obaly desek, či různá loga kapely. Tato obrazovka pomohla atmosféře, ale i tak se mi nedařilo rozpoznat jednotlivé skladby z kterých jsem velkou většinu znal. Zdá se, že se jednalo o průřez diskografií skrze kapelní třicetiny kdy měly zaznít i nějaké prastaré songy. Vše podtrhoval výtečný zvuk, nadšení fanoušci a velmi energický zpěvák Jens Rydén (ex-Naglfar), který pro jednu skladbu vzal do rukou i jakousi obří roztrhanou vlajku. 
Celkově se jednalo o vynikající set, který snad otevřel zdejším promotérům oči a já tak budu mít možnost tuto kapelu shlédnout i v budoucnu, protože tato jejich tuzemská premiéra za to opravdu stála!

/// Fleshless ( Death Metal/Grindcore / Děčín )
Jako další měli nastoupit Fleshless, ale i tato parta odpadla. Zde se jednalo o zdravotní problémy, kdy bubeník měl mít dokonce zápal plic. A tak lze pouze popřát brzké uzdravení a snad mé 21-té shledání proběhne letos na Nice To Eat You Deathfest 2025...

/// Eldamar ( Atmospheric/Ambient Black Metal / Norsko )
Jako poslední nastoupil projekt Eldamar, který v roce 2015 založil multiinstrumentalista Mathias Hemmingby (ročník 1996). Ten se v minulosti obklopoval pro živá vystoupení muzikanty, ale alba si vždy dělal zcela sám, což platí i o jeho poslední desce "Astral Journeys Pt. I : Creation" (2024). Jedná se zde o temný undergroundový Black Metal, který staví na až tríznivém vokálu (lehce mi evokuje mé neoblíbené DSBM vokály) jenž je kontrastem táhlým ladným melodiím, které mají zvláště silnou atmosféru. Celkově se tak jedná o kontrastní muziku, která je však velmi zajímavá.
Samotný set nadále držel půlhodinovou "sekeru", což však nebylo nic hrozného. Na stage nastoupila kapela hned ve čtyřech, což mne potěšilo a já věřil v intenzivní zážitek. Avšak celý set mi přišel dosti monotónní což mohlo souviset s mojí únavu, ale obdobný názor mělo i několik kamarádů. Set i tak sledovala odhadem půlka sálu a letmí pohled nacházel celou řadu nadšených fans, ale i těch co tu spíše "troskovali". Každopádně posledním songem se stal "Spirit of the North" což fanoušci přijali s velkým nadšením. Za mne se jednalo o řekněme průměrný set, ale na kapelu si klidně v budoucnu zajdu...

Páteční den měli ukončit poslední tóny Eldamar v 1:20 ráno, ale ještě jsme se zakecaly takovým způsobem, že na byt jsme dorazily až v 2:30 ráno. To nebyl úplně dobrý vklad s ohledem na budík před 9:00 a plánovanou vycházkou po Brně...
Co se týče festivalu, tak v tento den proběhlo několik luxusních setů, ale zamrzelo mne odpadnutí Lacrimas Profundere a informace o tom, že v sobotu odpadnou i mí milovaní Galadriel...

Sobota

V sobotu začínal první koncert již v 14:30, ale i tak bylo hodně času se někam podívat. Volba tentokrát padla na "Labyrint pod Zelným trhem" kam jsem se již několikrát chystal, ale vždy bylo plno. Tentokrát proběhla online rezervace (180 Kč / hlava) a tudíž nebyl problém navštívit toto nejstarší sklepních bludiště v Brně. Prohlídka nám zabrala skoro celou hodinu, kdy jsme se pohybovaly ve středověkých sklepích, které byly mnohdy až 8m pod samotným Zelným trhem. V různých místnostech bylo možné shlédnou celou řadu zajímavostí jako alchymistickou laboratoř, vinný sklep, krčmu, či třeba mučírnu. Zkrátka a jednoduše se tato návštěva vyplatila, protože se člověk dozvěděl mnoho zajímavého a i to proč občas vídám vycházet velké skupiny lidí poblíž Divadla Husa na provázku. V tomto bodě totiž končí prohlídková trasa, což pro nás bylo ideální, protože na oběd jsme cílily do blízké restaurace "U třech čertů - Starobrněnská".

Po dobrém obědě, a nějakém tom pivku, již byl čas vyrazit do klubu, abychom shlédly první kapelu, která měla hrát od 14:30. Jenže pořadatelům se přes noc nepodařilo sehnat náhradu za Galadriel i přes nadějná rokování s místními Embrace The Darkness, kteří však nesehnali všechny členy. Tím pádem se posunuly sloty díky čemuž festivalový den otevřela kolem 15h kapela Houle.
V mezičase jsem se dozvěděl, že předprodej se nakonec vcelku rozjel kdy se měl pohybovat kolem 70% a navíc hodně lidí kupovalo lístky na místě. Tudíž na začátku druhého dne měla být návštěvnost kolem 850 lidí, což se v průběhu večera ještě zlepšilo jak informovali pořadatelé po konci akce.

/// Houle ( Black Metal / Francie )
První kapelou dne se tak stali Francouzští Houle, kteří vznikli v roce 2019 a již jen kombinací "Francie + Black Metal" mne velmi zaujali. Avšak poslech jejich prvního Full-length alba "Ciel cendre et misère noire" (2024) mne příliš nezaujal skrze žánrovou rozkročenost od tvrdšího Black metalu (kulometná palba bicích, rychlé kytary) po melodiku (progresivní linky jak z post metalu, vyhrávky, pohodička)... Vokál navíc občas zamířil do výšek alá Dani Filth (Cradle of filth), což objasnil pohled do soupisky, kdy zde figuruje zpěvačka Adsagsona. I tak mi hudba přišla poměrně nesourodá a na set jsem mířil s nízkým očekáváním.
Již krátce před setem v sále postával velmi solidní zástup fanoušků, který atakoval 3/4 sálu. Tehdy již na stage nastupovali jednotlivý muzikanti v řekněme nepromokavých námořnických oblecých ke kterým zpěvačka přidala i ruční svítilnu. Set se rázem rozjel hodně divoce až jsem se překvapivě bavil, což však ponížili zmíněné vysoké vokály a stále častější změna temp jednotlivých skladeb. Postupně jsem se bavil stále méně, kdy výsledkem je řekněme průměrný výsledek. Naopak většina kamarádů byla ze setu unešena takovým způsobem, že si kupovali CD, sháněla podpisy i si dlouze klábosili s kapelou.

/// Orkrist ( Symphonic Black/Gothic/Folk Metal / Slovensko )
Jako další nastoupili Slováci Orkrist, kteří vznikli v roce 2000 a své jméno si zvolili dle slova "Orcrist", což je meč, který používal trpaslík Thorin Oakenshield v knihách, které psal J.R.R. Tolkien (Pán prstenů, Hobit atd..). Ostatně i texty se točí kolem fantasy a Tolkienova díla. Kapela samotná se na Bandcamp označuje jako "Atmospheric black/doom metal", ale po zběžném poslechu jejich posledního alba "Luea" (2023) se kloním k "Symphonic Black/Gothic/Folk Metal". Bez ohledu na žánrovou škatulku se jejich hudba solidně poslouchá, ač to není něco co bych si pouštěl každý den, ale na začátek dne proč ne.
Jejich set dostal do vínku až překvapivě tvrdý zvuk, který však dokázal vytvořit atmosféru co vykouzlina spokojené úsměvy na tvářích fanoušků. Ti mnohdy až tancovali do skočných kapelních rytmů, které dokreslova zvláště Maďarská zpěvačka Ivett Dudás (Thy Catafalque (živě)) a to jak zpěvem, tak i jejím vlněním v rytmu skladeb. Z nich bych setlist sepsat nedokázal, ale kapela se mnohdy ohlížela do historie, kde nacházela i poměrně tvrdé skladby, které dokonce občas využívali growling. Sám jsem se v průběhu koncertu bavil, ale pár přátel jej opustilo se slovy, že to je "diskotéka a jdou raději pryč"... 

/// Groza ( Black Metal / Německo )
Až po 16h se na stage postavila kapela na kterou jsem se hodně těšil a to Groza. Ta si v roce 2016 zvolila jméno dle slova "Groza" (cyrilicí Гроза), které v  některých Slovanských jazycích znamená "hrůza / hnus / bouře". Hudebně se zde jedná o další z mnoha kapel, která se chytla vlny řekněme moderního Black metalu, který symbolizují kapely jako Mgła, či Uada. Osobně mne právě podobné kapely opětovně vrátily k Black Metalu (alespoň okrajově) a tak nepřekvapí, že mne baví i samotná Groza.
Set nalákal jednu z nejvyšších návštěvností ročníku, která se pohybovala kolem 3/4 sálu a čerstvě zpřístupněného ochozu. Sám jsem si jej užíval od začátku do konce skrze luxusní kombinaci atmosféry a nadále hutného Black Metalu. K tomu nebylo třeba nějakých mohutných světelných efektů ani pohybu jednotlivých muzikantů... Prostě úžasná hudba a úžasný zážitek, který se očekávám nesl na skladbách s jejich poslední desky "Nadir" (2024), ale "ruku do ohně" bych za to nedal. 
P.S.: Chválím zpěvákův stojan na mikrofon, který na sobě měl zdá se kovový symbol Yggdrasil (strom života).

/// Vanir ( Melodic Death Metal / Dánsko )
Vanir vznikli v roce 2009 jako Viking/Folk Metalová kapela, ale postupně se přeorientovali na Melodic Death Metal. Tato kombinace mne poměrně zaujala, ale zásadní je vždy samotná muzika kde jsem si k poslechu zvolil jejich poslední desku "Epitome" (2024) a tudíž pominul jejich Viking/Folk Metalovou minulost. "Epitome" není špatným albem, ale necítím z něj energii, něco navíc ani neotřelé postupy... Ano na pozadí tu a tam sviští symfonické party, ale pokud jsou jen občasně použité, tak za mne nemají smysl... Aneb Vanir mne při předposlechu neuhranuli, ale zároveň to nebyla nějaká ztráta času.
Průměrná očekávání potvrdil i samotný set, kterému zvláště chyběla energičnost, ač se zvláště zpěvák snažil co to šlo. Faktorem mohla být i má pozice, kdy jsem stál dosti z úhlu kam jsem ani neevidoval klávesy. Každopádně ty by samotnému setu stejně nepomohly a tak jsem spíše pozoroval jak postupně odcházeli další a další fandové... Já je po krátkém přemlouvání následoval asi v půlce setu aneb se zde nekonalo nic pamětihodného.

/// Galadriel ( Gothic/Doom/Death Metal / Slovensko )
Jako další měla zahrát kapela Galadriel, která funguje již od roku 1995 ve vodách Doom Metalu typu "kráska a zvíře" jenž symbolizují žánroví velikáni z Draconian. Bohužel však hned trojici členů postihly zdravotní problémy, které jim znemožnili zahrát na této akci. I zde tak nezbývá než jim popřát zdraví a věřit, že si co nejdříve zopakuji mé jediné setkání, které proběhlo v roce 2013 ku příležitosti obnovení mé srdcovky Dissolving of Prodigy. Tehdejší večer byl nezapomenutelnou akcí, kterou si ponesu hluboko ve svém srdci až do konce života. K čemuž jen zmínit čest památce Fusateho a celých Dissolving of Prodigy.

/// Antrisch ( Atmospheric Black Metal / Německo )
Antrisch vznikli v roce 2020 a začali se věnovat Black Metalu jehož textovou stránku zaměřili na historii. Spojení Německa, válek a Black Metalu dává vzpomenout na stále oblíběnšjí "kometu scény" jménem Kanonenfieber a když si tak člověk poslouchá Antrisch, tak si kapely nejsou příliš vzdáleny. Avšak mne osobně Kanonenfieber nadále míjí a ač v tomto "duelu" vychází Antrisch lépe, tak jsem se je rozhodl oželet, abych měl sílu na našlapaný závěr dne.

/// Odraedir ( Pagan/Folk Metal / Praha )
Po pauze jsem se vrátil naposledy na menší stage v pivovaru Poupě, kde nastoupila Pražská parta Odraedir. Ta funguje od roku 2009, ale upřímně ji spíše eviduji jménem jak nějakým hlubším poslechem, což jsem se snažil napravit v týdnech před touto akcí. Volba padla na jejich poslední desku "Vengeance" (2023), která zní velmi skočně, radostně a zároveň dostatečně tvrdě aneb zábavný Pagan/Folk Metal u kterého se dobře dělá kotel a popíjí pivo/medovina.
I samotný set vše vyřčené potvrdil i přes to, že jsem jeho část prokecal s nově příchozími kamarády. I tak lze kladně hodnotit jak zvuk, tak nasazení kapely, která hojně využívala vyvýšené stupínky, kdy i fandové v nižších částech pivovaru mohli vidět alespoň část kapely. Pochválit však zaslouží i samotní fandové, kteří v koncovce rozjeli "wall of death", kterou bych na této akci nečekal. Tudíž se jednalo o solidní set, ale na hlubší hodnocení to nebylo.
P.S.: V sestavě kapely mne zaujal bubeník David Urban (ex-Naurrakar, ex-Welicoruss).

/// Non Est Deus ( Black Metal / Německo )
Non Est Deus vznikli teprve v roce 2017, ale již stihli vydat čtveřici "Full-length" alb, kdy poslední zářez nese jméno "Legacy" (2023). Celá "kapela" je tvořena jediným muzikantem jímž je Noise (Kanonenfieber) jehož na koncertech doplňují jeho parťáci z Kanonenfieber. Tudíž se zde dá mluvit o jednočlenném projektu, který mne z předposlechu poměrně zaujal, ač jsem dosud neměl o jeho existenci ani potuchu a zároveň nejsem fandou samotných Kanonenfieber.
Na set jsem dorazil s předstihem a zakotvil atypicky asi 5 metrů od stage v době, kdy technici zkoušeli kapelní pyroefekty. Ty byly na mne dosti silné a já se tak vydal na své běžné místo v okolí zvukařů odkud jsem alespoň zřetelně viděl, že na tento set dorazil opět solidní zástup lidí (asi 3/4 sálu). Kapela na první pohled zaujala svým stylovým oblečením, včetně masek, ale také celou řadou křesťanských křížů, které jsou pro Black Metal dosti atypické zvláště v kombinaci se zmíněnými kouřovými a ohňovými efekty. A tak jsem mířil na metal-archives zjistit zda to je "křesťanský Black Metal" a výsledkem je pravý opak, protože kapela se má v textech rouhat a vystupovat proti samotnému křesťanství. Ostatně textová stránka jde u německých kapel mimo mne a kvituji, když jde vokálu lehce hůře rozumět což se dělo i zde i přes celkově velmi povedený zvuk jenž by šel popsat slovem "mohutný". Obdobně lze chválit celý set, který byl opravdu luxusní až jsem si při psaní reportu pustil opětovně kapelní tvorbu. Z ní až tak unešený nejsem, ale to nikterak neponížilo výborný zážitek z jejich setu.

/// Dymna Lotva ( Doom/Post-Metal / Bělorusko )
Další kapelou v pořadí byli Dymna Lotva, kteří vznikli v roce 2015 v Běloruském Minsku, ale v současnosti již žijí v Polsku (nejspíše skrze válku na Ukrajině). O jejich jméno jsem "zavadil" poměrně nedávno, ale již tehdy mne poslech jejich posledního alba "Зямля пад чорнымі крыламі: Кроў" (2023) příliš nezaujal. Po jejich zdejším potvrzení jsem jim dal opětovnou šanci, která však dopadla obdobně... Dymna Lotva produkuji opravdu doširoka otevřenou muziku, která působí dosti nekonzistentně a to mnohdy i v rámci jedné skladby natož v rámci alba. Ono kombinovat Black Metalovou palbu s rozjímavými melodickými polohami, mnohdy až operním hlasem (ve zbytku naopak blackový skřehot), občasných saxofonem, až Post Metalovými postupy atd... To je opravdu složité a jen málo které kapele se to povede "ukočírovat". Smutné je, že jednotlivé kapelní polohy mají v rámci žánru solidní kvalitu, ale jejich spojení prostě nefunguje... A tak jsem tuto partu oželel i přes pohlednou zpěvačku Katsiaryna "Nokt" Mankevich (ročník 1989), která sama o sobě mohla nalákat nějaké fandy ke stage.

/// Archgoat ( Death/Black Metal / Finsko )
Dalším osobním co-headlinerem byli Archgoat, kteří vznikli již v roce 1989, ale mezi lety 1993 a 2004 nefungovali. Tato parta patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších Black metalových kapel skrze jejich úžasný zvuk, intra, agresivitu atd.. To vše tato parta potvrzuje napříč diskografií ba co víc, tak i živě. Doposud jsem měl tu čest je vidět v rámci Brutal Assault 2016 kde se jednalo o úžasný zážitek. Od té doby vydali album "Worship the Eternal Darkness" (2021)  na kterém opětovně figurují zakladatelé, a zároveň dvojčata, Lord Angelslayer (basa,vokál) a Ritual Butcherer (kytara). Současný bubeník Goat Aggressor se ke kapele přidal až v roce 2017, kdy navázal na poměrně početnou plejádu předchůdců.
Z počátku setu jsem opět postával poblíž stage odkud jsem se postupně přesunul ke zvukařům, abych mohl porovnat zvuk. Ten byl z počátku méně agresivní což překvapilo i fandy v mém okolí. Naštěstí si postupně sedl a já si tak mohl naplno užít tuto blasphemyckou palbu z které jsem znal většinu skladeb. Jen škoda, že nedokáži říci jaké kusy zazněly, ale to je u podobných žánrů složitější... Důležitější je, že jsem si celý set náramně užil, ač výše řadím ten z Brutal Assault 2016.
P.S.: Proběhl i drobný problém s kytarou kdy musel být daný song zahrán znovu od začátku.

/// Valar ( Folk rock / Slovensko )
Valar vznikli v roce 2017 a zaměřili se na dobovou folkovou muziku, která je inspirována středověkem, ač jejich jméno pochází z knih J. R. R. Tolkiena (Valar jsou v jeho dílech bohy). Tato čtveřice využívá i atypické nástroje (buben davul, středověké dudy, irské píšťaly, vikingskou lyru kravik, či irský buzuki) a výsledek zní poměrně zajímavě jako v podání Slovenských Strigôň, které v soupisce nahradili. Bohužel však jejich slot padl mezi dva osobní headlinery a já se tak rozhodl šetřit síly a zároveň vynechat žánrový obrat "Black Metal -> Folk rock -> Pagan/Black Metal". Tudíž jejich jméno již eviduji a třeba na ně někdy narazím v lepším slotu.

/// Moonsorrow ( Folk/Pagan/Black Metal / Finsko )
Po pauze jsem se vrátil na dalšího osobního co-headlinera akce jímž byli slovutní Moonsorrow. Ti svoji kariéru započali v roce 1995 a do dnešních dnů se vypracovali v jednu z nejzásadnějších kapel v rámci Pagan/Viking Metalovu. I pro mne jsou jedno z mých velmi oblíbených kapel a to zvláště skrze song "Sankarihauta" (včetně neofiko klipu se scénami filmu "Prsten Nibelungů" z roku 2004), ale i celou řadu výtečných alb. Mezi nimi je za poslední bráno album "Jumalten aika" (2016) z kterého několik songů zaznělo i při mém posledním/třetím shledání v rámci tohoto festivalu v roce 2020.
Kapela svůj set odpálila takřka na čas, ale v sálu postávala odhadem polovina prostoru což mne nemile překvapilo. Moonsorrow mi přišli jako ideální headliner jak pro "Black Metalovou část fanoušků", tak i pro ty "Pagan Metalově zaměřené". Navíc mi z počátku příliš nesedlo nazvučení setu a to zvláště vokálu, kdy jsem dokonce zkoušel měnit pozice napříč sálem. To se příliš nedařilo a já tak dokonce část setu strávil v předsálí, což by mne nikdy nenapadlo. Po návratu dovnitř mi zvuk přišel již lepší a já se tak konečně mohl napojit na kapelu, která zrovna hrála sérii songů které jsem znal. Očekávám, že velkým faktorem byla má únava, která se mohla projevit na vnímání celého setu, který nečekaně vypadl z "top3 ročníku". Příště budu mít více síly... to slibuji.

/// Barbar Bards ( Medieval/celtic/irish folk / ?? )
Následující Barbar Bards jsem se rozhodl oželet, ač stejně jako Valar nezněli špatně. Ve své hudbě kombinují středověkovou muziku dokonce s covery skaldeb jako "Manowar - Warriors of the World United" což je trošku zvláštní volba, ale proč ne. Otázkou je zda je ještě uvidím, protože jsem zaslechl informaci o přerušení činnosti kapely (nedohledával jsem si to).

/// Nargaroth ( Black Metal / Německo )
V posledním slotu nastoupil Německý projekt Nargaroth jehož jméno vzešlo ze slova "narg", které se překládá jako "příroda". Toto jméno si v roce 1996 zvolil multiinstrumentalista Ash, který si desky nadále tvoří sám, či s pomocí hostů. I živě se vždy obklopoval různými muzikanty, kdy mne z těch současných zaujal bubeník Pavulon (Antigama, Vltimas (živě), ex-Batushka, ex-Christ Agony, ex-Hate, ex-Lost Soul, ex-Obscure Sphinx, ex-Vader, ex-Belphegor (živě), ex-Decapitated (živě), ex-Ofermod (živě), ex-Батюшка (živě) ). I přes to vše jsem jméno Nargaroth sotva evidoval a tak bylo potřeba si pustit nějakou tu skladbu, což není zrovna snadné v tak bohaté diskografii. A tak jsem zvolil poslední desku "Era of Threnody" (2014), která není zrovna dobře hodnocená a i mě samotného nějak zvláště nezaujala. Avšak když byla možnost shlédnout takto starou kapelu, tak by byla škoda si to nechat ujít.
Intro setu se rozeznělo do sotva z půlky plného sálu kolem půlnoci. A již tehdy šlo pozorovat část unavených fanoušků a pak druhou část nadšených fandů.. Já však byl v té první skupině, kdy mne set příliš nechytl což platilo i o songu, který sama kapela označila za "kultovní" pro ně i všechny fans... Vcelku by mne zajímalo jakou legendární pecku hráli a zda se za to nemám stydět... Koncovku setu jsem již spíše spojit s dohledáváním partie kdy jsme ihned po setu mizely spát.. A tak lze konstatovat, že příliš hluboké vzpomínky nemám, ale kdo ví třeba si je někdy v budoucnu udělám.

Celkově se jednalo opětovně o výborný festival, který v České republice nemá obdoby, což potvrdila i velmi solidní návštěvnost, které měla překročit 1.000 lidí. V tomto případě lze odhadnout, že v tomto čísle jsou jak jednodenní lístky na pátek, tak ty na sobotu. Tudíž v jeden čas bylo v klubu odhaduji max 800 lidí mezi kterými bylo hned 38 různých národností. Mezi národnostní perličky lze zmínit fanoušky ze Srí Lanky, Brazílie, Austrálie, či Aljašky (USA). Dle ohlasu pořadatelů se letošní ročník vydařil i z pohledu financí, kdy snad skončili alespoň "na nule".
Co se týče festivalu tak chválím zvuk, areál, jídlo, atmosféru i pohodové lidi. Naopak za zápor považuji informace o odpadnutí kapel, protože pokud někdo neměl Facebook, tak o změnách nic nevěděl. A i ten kdo ho měl včetně sledováním festivalové stránky i události, tak ne všechny informace dostal. Mnohdy je psaly samotné kapely, které následně čekaly na povolení daného příspěvku od pořadatelů... Zde by si myslím postačoval papír + fixa + izolepa na několik míst po klubu, či na schody... Toto je však jen drobná vada na jinak výborné akci, která zdá se proběhne i za rok a to očekávám opětovně s mojí účastí.

- top kapely festu (za mě):
1. Thyrfing 2. Archgoat 3. Groza 4. Nemuer 5. Moonsorrow 6. Non Est Deus 7. Heiden 8. Apocalypse orchestra 9. Silent Stream of Godless Elegy 10. Cvinger 11. Arkona
- zklamání festu (za mě):
1.
- příjemné překvapení festu (za mě):
1. Non Est Deus 2. Cvinger